SALT LAKE CITY – Nová chirurgická technika používaná v nemocnici v Utahu má být rychlejším a méně bolestivým způsobem hojení zlomených žeber.

Rib plating, jak se tato technika nazývá, byla zavedena v Intermountain Medical Center, mimo jiné v dalších nemocnicích po celé zemi.

Postup funguje tak, že se v místech zlomeniny provedou malé řezy, zlomená žebra se překlenou titanovými destičkami a na místě drží pomocí zajišťovacích šroubů, které procházejí jen vnější stranou kosti na obou stranách žebra.

Tato technika je podobná těm, které se používají při ošetřování nohou nebo rukou, uvedl úrazový chirurg Intermountain Dr. Don Van Borum, ale nové žeberní destičky napodobují žebra. Desky se pohybují, zatímco pacient dýchá, ale v místě zlomeniny drží pevně.

Van Borum uvedl, že žebrové pláty, určené pro pacienty s vícečetnými zlomeninami, hojí pacienty rychleji a způsobují méně bolesti než běžné způsoby léčby zlomenin žeber.

„Léta … léčba spočívala především v podávání léků proti bolesti a v povzbuzování k hlubokému dýchání a kašli,“ řekl a vysvětlil, že hlavním problémem při zlomeninách žeber je bolest při dýchání.

Pacienti často kvůli bolesti nedýchají tak zhluboka, a to může vést ke kolapsu plic, řekl Van Borum. Při tradičních metodách podle něj existovala křehká rovnováha mezi příliš velkým množstvím léků proti bolesti, které utlumí dýchání, a příliš malým množstvím léků, které pacientovi nedovolí dýchat.

„Cílem bylo vždy snažit se dosáhnout dostatečné … úlevy od bolesti, aby pacient mohl dýchat,“ řekl Van Borum.

Řekl také, že lidé mohou být po operaci několik dní až dva týdny připojeni na dýchací přístroj.

Při plátování žeber, které se obvykle týká čtyř až pěti žeber, není většina pacientů po operaci připojena na dýchací přístroj, řekl Van Borum.

První pokusy o plátování žeber proběhly v 70. a 80. letech minulého století, kdy se používaly desky určené pro zlomeniny dolní čelisti, řekl. To bylo neúspěšné, protože destičky nebyly pružné a při nasazování na neustále se pohybující žebra se lámaly. Od této praxe se na dlouhá léta upustilo, uvedl Van Borum.

Přibližně před pěti lety skupina lékařů a inženýrů v Portlandu ve státě Ore., snažila vyvinout žeberní destičky, které by byly dostatečně pružné, aby se pohybovaly spolu s žebry při dýchání pacienta, ale zároveň dostatečně stabilní, aby držely zlomenou oblast pohromadě při hojení.

Ken Manzanares se pro tento zákrok rozhodl poté, co si při pádu z koně zlomil pět žeber a narazil do náspu v kaňonu.

„Byla posunutá tak, že jsem riskoval ztrátu schopnosti dýchat,“ řekl Manzanares. „A oprava nemusí být taková, jakou jsem chtěl.“

Bezprostředně po operaci Manzanares uvedl, že necítil žádnou bolest žeber. A během několika týdnů se vrátil do práce.

„Necítím žádnou bolest. Nemám žádné problémy,“ řekl. „Dělám teď těžkou práci, v rámci své práce v Salt Lake County vylévám beton.“

Manzanares se také nyní plně věnuje svému milovanému koníčku: přestavbě klasických sedel. A řekl, že se do sedla vrátil „během měsíce“.

„Přijde mi to šílené, že to lidé ještě podstoupí, když existuje alternativa, jak někoho dostat z dýchacího přístroje a z nemocnice dříve,“ řekl Van Borum.

„Zotavení je rychlé. Většina pacientů je z nemocnice propuštěna do čtyř až pěti dnů,“ dodal. „Stalo se nám, že se lidé vrátili do práce do týdne, zatímco tradičně mohli být mimo nemocnici i šest týdnů.“

Podle údajů Americké asociace úrazové chirurgie (American Association of Surgery for Trauma) uvedl Van Borum, že v průzkumu provedeném mezi přibližně 150 pacienty byla jejich spokojenost s operací žeberních plátů v průměru devět z deseti.

Chirurgové z Intermountain Medical Center spolupracují s dalšími nemocnicemi po celé zemi a sdílejí s nimi dosud nejkomplexnější údaje o plátování žeber.

Tuto technologii také zdokonalují a doufají, že bude ještě méně invazivní než nyní.

E-mail: [email protected]

.