Fusiformní obličejová oblast neboli FFA je malá oblast nacházející se na dolním povrchu spánkového laloku. Nachází se v gyru zvaném fusiformní gyrus.

Co je fusiformní obličejová oblast a k čemu slouží?

Koncem 90. let 20. století vědci shromáždili poměrně velké množství důkazů, které naznačovaly, že existují části našeho mozku, které jsou obzvláště aktivní, když se díváme na obličeje. Tento výzkum vedl neurovědce k hypotéze, že určité neurony jsou specializované na zpracování informací o tvářích a že tyto neurony jsou nezbytné pro normální vnímání tváří. Podle tohoto názoru by se části mozku zapojené do vnímání tváří mohly lišit od částí mozku zapojených do vnímání jiných věcí, například předmětů.

V roce 1997 vědci publikovali průlomovou studii, která nejen podpořila myšlenku specifického zpracování obličejů v mozku, ale také přidala některé důležité anatomické detaily. Studie Nancy Kanwisherové a jejích kolegů použila funkční magnetickou rezonanci (fMRI) k identifikaci oblastí mozku, které byly vysoce aktivní, když se účastníci dívali na tváře. Vědci přitom zjistili, že oblast o velikosti borůvky na spodní ploše spánkového laloku vykazuje nepřiměřeně vysokou aktivitu, když se účastníci dívají na obličeje – nikoli však při pohledu na jiné věci, jako jsou domy, ruce nebo auta. U většiny pacientů se tato aktivita projevovala převážně na pravé straně mozku.

Tato data Kanwisherové a jejím kolegům naznačila, že tato oblast – nacházející se v gyru známém jako fusiformní gyrus – je specializovaná na zpracování informací o tvářích; nazvali ji fusiformní oblast tváří neboli FFA. Hypotéza, že FFA je modul pro zpracování obličejů, se shodovala s předchozími zobrazovacími studiemi, které rovněž spojovaly vnímání obličejů s touto obecnou oblastí mozku, a také s případy pacientů, u nichž došlo k poškození FFA a následně se u nich vyvinul stav známý jako prosopagnozie, který zahrnuje poruchu schopnosti rozpoznávat obličeje.

Další studie rovněž podpořily hypotézu Kanwishera a spol. Například experiment s opicemi, který zaznamenával aktivitu neuronů ve FFA, zjistil, že 97 % neuronů v této oblasti bylo aktivních v reakci na zobrazení obličeje, ale nikoli v reakci na zobrazení věcí, jako jsou předměty nebo jiné části těla. Jiná studie zase zjistila, že dodání krátkého elektrického výboje do FFA způsobilo narušení vnímání obličejů. Dnes – více než 20 let po první publikaci Kanwishera a spol., která zavedla termín fusiformní obličejová oblast – lze s jistotou říci, že existují přesvědčivé důkazy o tom, že FFA se podílí na vnímání obličejů.

O podrobnostech anatomie a funkce FFA se však stále vedou rozsáhlé diskuse. Někteří například tvrdí, že ačkoli části FFA mohou hrát roli při vnímání tváří, tato oblast se pravděpodobně skládá z více zrakových oblastí, které by měly být považovány za samostatné (anatomicky i funkčně), nikoli za jednu strukturu věnovanou vnímání tváří. Kromě toho někteří tvrdí, že rozpoznávání obličejů není lokalizováno primárně ve FFA, ale že zahrnuje síť mozkových oblastí, která přesahuje rámec FFA a zahrnuje i další části týlního a spánkového laloku. Podle obou těchto názorů může být přisuzování tak velké role při vnímání obličeje pouze FFA poněkud zjednodušující.

Pravděpodobně nejhlasitější kritikou myšlenky, že FFA je primární oblastí mozku zpracovávající obličeje, je však domněnka, že FFA se nespecializuje pouze na vnímání obličejů, ale také na vnímání všech objektů, s nimiž máme vysokou úroveň znalostí a zkušeností. Tato myšlenka se někdy označuje jako hypotéza odbornosti a předpokládá, že FFA se aktivuje v reakci na obličeje, protože jsme do jisté míry odborníci na obličeje. Jedna studie například zjistila, že aktivita ve FFA je zvýšená také v reakci na objekty, jako jsou auta a ptáci, a toto zvýšení souvisí s mírou zkušeností, které má člověk při identifikaci těchto objektů (pozorovatelé ptáků a milovníci aut vykazovali větší aktivitu). Jiná studie zjistila, že FFA je aktivní, když si šachoví experti prohlížejí šachové pozice na šachovnici, a další studie zjistila, že zkušení radiologové mají větší aktivitu ve FFA při prohlížení rentgenových snímků než studenti medicíny.

Hypotéza odbornosti se však setkala i se značným podílem kritiky. Studie podporující hypotézu odbornosti byly zpravidla malé a často účinky pozorované v těchto studiích nebyly příliš velké. Nicméně analýza výsledků 18 studií z roku 2019 zjistila, že i při zohlednění výše uvedených metodologických problémů svědčí důkazy silně ve prospěch hypotézy odbornosti. O přesné úloze FFA při vnímání obličeje se tedy nadále diskutuje.

Reference (kromě odkazovaného textu výše):

Burns EJ, Arnold T, Bukach CM. P-curving fusiformní obličejové oblasti: Metaanalýzy podporují hypotézu odbornosti. Neurosci Biobehav Rev. 2019;104:209-221. doi:10.1016/j.neubiorev.2019.07.003

Kanwisher N, McDermott J, Chun MM. Fusiformní oblast obličeje: modul v lidské extrastriátní kůře specializovaný na vnímání obličeje. J Neurosci. 1997;17(11):4302-4311. doi:10.1523/JNEUROSCI.17-11-04302.1997

Weiner KS, Grill-Spector K. The improbable simplicity of the fusiform face area. Trends Cogn Sci. 2012;16(5):251-254. doi:10.1016/j.tics.2012.03.003

.