‚Scientists Who Made a Difference‘ series

Mikuláš Koperník byl zajímavý renesanční člověk, který překonal stávající paradigma umístění Země ve středu sluneční soustavy na nové paradigma heliocentrického pohledu, že Země a planety se otáčejí kolem Slunce. Tento pohled vedl ke koperníkovské revoluci, která nastala po Koperníkově smrti v roce 1543, kdy vydal knihu De revolutionibus orbium coelestium (O otáčení nebeských sfér).

Nikolas Koperník byl čtvrtým dítětem bohatého obchodníka s mědí, narodil se v roce 1473 v polské Toruni na řece Visle. Koperníkovi rodiče zemřeli, když byl ještě poměrně mladý; otec zemřel, když mu bylo deset let, a matka zemřela, když mu bylo dvacet let. Naštěstí se o něj postaral strýc z matčiny strany a on i jeho starší bratr Ondřej byli posláni na Krakovskou univerzitu (nyní Jagellonská univerzita) v hlavním městě Polského království Krakově. Během čtyř let vzdělávání na krakovské univerzitě se Koperník seznámil s astronomií a matematikou.

Portrét Mikuláše Koperníka z roku 1580, Staroměstská radnice v Toruni. Zdroj: Městská knihovna v Praze Zdroj: Městská knihovna v Praze Pramen: Mgr:

Nikolas Koperník byl poslán na nejstarší univerzitu na světě, boloňskou v Itálii, kam se zapsal v roce 1497. Ze severního Polska do Itálie nejezdily žádné vlaky, letadla ani automobily, a tak Koperník překonal Alpy pěšky a na koni. Mikuláš studoval na boloňské univerzitě práva, ale stal se žákem astronoma Domenica Maria Novara da Ferrera. Koperník pozoroval zákryt (měsíční stín zakrývající hvězdu) hvězdy Aldebaron, což ho podnítilo k vypracování modelu pohybu planet, který byl v souladu s tímto pozorováním.

V roce 1500 Koperník odcestoval do Říma na oslavy křesťanského jubilea, kde přednesl sérii veřejných přednášek o astronomii. Během pobytu v Římě se mu také podařilo pozorovat zatmění Měsíce. Koperník odcestoval zpět do Polska, aby se ujal svých povinností církevního úředníka, ale podařilo se mu vyjednat prodloužení dovolené, aby se mohl vrátit do Itálie za účelem dalšího vzdělávání. Tentokrát se Koperník vydal studovat medicínu na univerzitu v Padově. Koperník také odcestoval do nedaleké Ferrery, kde složil zkoušky na doktora kanonického práva (ekvivalent doktorátu). Když se v roce 1503 vrátil do Polska, kde strávil zbytek života, byl velmi vzdělaným, svobodným třicetiletým mužem.

Mapa míst, kde se Mikuláš Koperník narodil, navštěvoval univerzity, pracoval a zemřel.

Když Koperník začínal svou kariéru, Kryštof Kolumbus v roce 1492 „objevil“ nový svět a Vasco da Gama v roce 1497 našel cestu do Indie. Magellan se vydal na cestu kolem světa v roce 1519. Martin Luther vytvářel alternativu k římskokatolické církvi. O oblast severního Polska, kde Koperník strávil většinu svého života, se vedl spor mezi Teutonským řádem a Polským královstvím. Největším městem světa byla Konstantinopol, hlavní město Osmanské říše. Většina lidí žila v malých vesnicích a hlavní stavbou a místem setkávání byl kostel.

V tomto prostředí zahájil Koperník kariéru s řadou povinností církevního úředníka, mezi něž patřilo podávání léků, reforma peněžního systému, řešení právních sporů, zajišťování obrany proti křižáckým nájezdníkům. Aby mohl převzít tyto povinnosti, které mu obstaral jeho strýc, musel Koperník složit slib celibátu, a proto se nikdy neoženil. Byl však kárán za vztah se svou hospodyní Annou Schillingovou, a přestože neměl děti, po smrti své sestry převzal poručnictví nad svými pěti neteřemi a synovci.

I přes proměnlivé povětrnostní podmínky, rozsáhlé místní cesty spojené s církevními povinnostmi, plenění ze strany teutonských rytířů a primitivní vybavení (dalekohled nebyl vynalezen) mohl Koperník pokračovat ve svých nebeských pozorováních pomocí hvězdárny, kterou si sám postavil. Jeho hlavním působištěm byl Frombork, město na Viselském zálivu u Baltského moře. Krátce po příjezdu zpět do Polska vytvořil čtyřicetistránkový rukopis nazvaný Commentariolus, v němž nastínil sedm předpokladů či zásad heliocentrické soustavy (ne nepodobných zásadám environmentální gramotnosti, které jsme nastínili v předchozím blogu).

Koperníkova věž ve Fromborku, kde žil a pracoval. Zdroj: Městská knihovna v Koperníku:

Sedm Koperníkových předpokladů bylo následujících:

1. Neexistuje jeden střed všech nebeských kruhů nebo sfér.
2. Středem vesmíru není Země, ale pouze gravitační a měsíční sféra.
3. Všechny sféry se otáčejí kolem Slunce jako svého středu, a proto je Slunce středem vesmíru.
4. Poměr vzdálenosti Země od Slunce k výšce nebeské klenby (nejvzdálenější nebeské sféry obsahující hvězdy) je o tolik menší než poměr poloměru Země k její vzdálenosti od Slunce, že vzdálenost Země od Slunce je ve srovnání s výškou nebeské klenby nepostřehnutelná.
5. Každý pohyb, který se objeví na nebeské klenbě, nevzniká z nějakého pohybu klenby, ale z pohybu Země. Země spolu se svými okolními prvky vykonává na svých pevných pólech úplnou rotaci v denním pohybu, zatímco nebeská klenba a nejvyšší nebe setrvávají beze změny.
6. To, co se nám jeví jako pohyby Slunce, nevzniká z jeho pohybu, ale z pohybu Země a naší sféry, s níž se otáčíme kolem Slunce jako každá jiná planeta. Země má tedy více než jeden pohyb.
7. Zdánlivý zpětný a přímý pohyb planet nevzniká z jejich pohybu, ale z pohybu Země. K vysvětlení tolika zdánlivých nerovností na obloze tedy stačí pouze pohyb Země.

K roku 1532 Koperník tyto předpoklady rozvedl a dokončil knihu De revolutionibus orbium coelestium, ale navzdory povzbuzování svých přátel ji odmítl vydat. Obával se ohlasu, který by jeho kniha mohla vyvolat. S pomocí a povzbuzením svého německého žáka Georga Rheticuse však nakonec ustoupil a kniha byla v roce 1543 odeslána do tiskárny. Luteránský teolog přidal neautorizovanou předmluvu a Koperník knihu věnoval papeži, obojí mělo za cíl ztlumit dopad tohoto revolučního díla na establishment reprezentovaný církví.

Titulní strana knihy De revolutionibus orbium coelestium Mikuláše Koperníka. Zdroj:

Kopernik obdržel výtisk De revolutionibus orbium coelestium na své smrtelné posteli v roce 1543. Byl pohřben v katedrále ve Fromborku a jako poznámku pod čarou lze uvést, že jeho tělo bylo nedávno exhumováno a byla provedena analýza DNA, která potvrdila, že se skutečně jedná o Koperníka. V roce 2010 byl znovu pohřben s druhým pohřbem.

Vydání spisu De revolutionibus orbium coelestium nevyvolalo okamžitý rozruch, ale mělo hluboký dopad. Teprve o několik desetiletí později, zejména když Galielo Galilei zastával Koperníkovo učení, se heliocentrická teorie stala kontroverzní s církevní doktrínou. Mezitím se o Koperníkovi psaly takové věci jako: „Jistí lidé se domnívají, že je to úžasný úspěch, když vychvalují tak bláznivou věc, jako je ten polský astronom, který způsobuje, že se Země pohybuje a Slunce stojí. Opravdu, moudré vlády by měly potlačovat drzost mysli“. A v roce 1616 vydala katolická církev dekret o pozastavení platnosti knihy De revolutionibus, který byl zrušen až v roce 1835.

Koperníkův portrét z poloviny 16. století. Zdroj: Městská knihovna v Praze:

Na počest Koperníka existuje mnoho pamětních desek a soch, zejména v Polsku a Itálii. V polské Toruni se nachází Koperníkova univerzita založená v roce 1945. Thomas Kuhn vydal v roce 1957 knihu s názvem „Koperníkovská revoluce“, v níž na základě Koperníkovy případové studie vytvořil teorii vědeckého pokroku prostřednictvím řady změn paradigmatu. Na Koperníkovu počest byl v roce 2010 pojmenován chemický prvek Copernicum (Cn: atomové číslo 112).

.