Dnešním hrdinou pokroku je Louis Pasteur, francouzský vědec 19. století, který bývá označován za „otce mikrobiologie“. Pasteur proslul rozvojem zárodečné teorie nemocí, vytvořením procesu pasterizace (který zabraňuje kažení mnoha potravin) a změnou způsobu, jakým vědci vytvářejí vakcíny.
Jeho cesta k vědě
Louis Pasteur se narodil 27. prosince 1827 v chudé katolické rodině ve francouzské Juře. V roce 1839 se Pasteur zapsal na Královskou vysokou školu v Besançonu, ve stejném městě, kde navštěvoval střední školu. Během jednoho roku získal Pasteur titul bakaláře literatury.
V roce 1842 promoval v oboru přírodních věd. O rok později začal studovat na École Normale Supérieure, postgraduální škole v Paříži. V roce 1848 byl Pasteur jmenován profesorem chemie na univerzitě ve Štrasburku.
Pasteurův první úspěšný test byl dokončen 20. dubna 1862 a proces, který vyvinul, vešel ve známost jako pasterizace.
V Štrasburku se Pasteur seznámil se svou ženou Marií. Manželé se vzali v roce 1849 a měli pět dětí. Pouze dvě z těchto dětí se však dožily dospělosti, ostatní zemřely na tyfus. Říká se, že smrt jeho tří dětí motivovala Pasteura ke studiu infekcí a očkování.
Tvorba historie
V roce 1856, kdy byl děkanem přírodovědecké fakulty na univerzitě v Lille, začal Pasteur studovat kvašení, aby pomohl místnímu výrobci vína překonat problém s kysáním alkoholu.
Před Pasteurem lidé věřili v doktrínu „spontánní generace“, podle níž život vzniká samovolně z neživé hmoty. Tato chybná úvaha se používala k vysvětlení toho, proč se potraviny kazí a jak vznikají infekce.
Aby vyvrátil teorii spontánní generace, Pasteur „vystavil čerstvě uvařený vývar působení vzduchu v nádobách, které obsahovaly filtr zabraňující průchodu všech částic do růstového média, a dokonce i bez filtru, přičemž vzduch byl přiváděn dlouhou klikatou trubicí, která nepropouštěla prachové částice. V těchto bujónech nic nerostlo: živé organismy, které v takových bujónech rostly, tedy pocházely spíše zvenčí, jako spory na prachu, než že by vznikaly uvnitř bujónu.“
Dále Pasteur zjistil, že zahřátí nápojů na teplotu od 140F do 212F (60°C-100°C) bakterie v těchto tekutinách zabíjí. Svůj první úspěšný test dokončil 20. dubna 1862 a proces, který vyvinul, se stal známým jako pasterizace. Pasteur si svůj objev nechal patentovat v roce 1865.
Pasteurova práce zásadně změnila svět, ve kterém žijeme. Důkaz, který poskytl pro existenci zárodečné teorie nemocí, způsobil převrat v našem uvažování o lidském zdraví.
Pasteur se poté zaměřil na vývoj vakcín. Spolu se svými kolegy aplikoval kuřatům kultivované mikroby cholery. Po mnoha pokusech tým zjistil, že pokud se ptákům vstříknou živé mikroby cholery poté, co jim již byl vstříknut slabší kmen cholery, kuřata zůstanou zdravá.
Pasteur se tak stal prvním vědcem, který použil uměle oslabené viry jako vakcíny. Pasteur pak v roce 1881 vyvinul vakcínu proti antraxu. V roce 1885 Pasteur úspěšně vyvinul vakcínu proti vzteklině.
Pasteurova smrt a odkaz
V roce 1888 získal Pasteur dostatek darů na otevření Pasteurova institutu – soukromé nadace věnované studiu biologie, mikroorganismů, nemocí a vakcín. Ředitelem svého ústavu zůstal až do své smrti 28. září 1895.
Pasteur se v roce 1878 stal velkodůstojníkem Řádu čestné legie. Obdržel desítky čestných ocenění a dnes je po něm pojmenováno asi 30 ústavů a několik nemocnic, škol a ulic. Když Pasteur zemřel, byl mu vypraven státní pohřeb v katedrále Notre Dame a jeho tělo bylo uloženo do hrobky pod jeho ústavem, kde leží dodnes.
Práce Louise Pasteura zásadně změnila svět, ve kterém žijeme. Důkaz, který poskytl pro existenci zárodečné teorie nemocí, způsobil převrat v našem uvažování o lidském zdraví. Pasterizace nám umožnila uchovávat nápoje a konzervované potraviny mnohem déle, než se dříve myslelo. A konečně, Pasteur způsobil revoluci ve vývoji vakcín.
Velká část moderní vědy stojí na Pasteurově práci. Bez něj by dnes pravděpodobně nežily stovky milionů, ne-li miliardy lidí. Z tohoto důvodu je Louis Pasteur naším 19. hrdinou pokroku.
Tento článek Human Progress byl přetištěn se svolením autora.