Po několika týdnech školního roku rodiče nepovažují dálkové studium za úspěšné a existují jasné problémy, které je třeba pro rodiče v průběhu školního roku řešit. Rodiče mnohem méně často hodnotí dálkové studium jako úspěšné (35 % 8-10 na stupnici 0-10) ve srovnání se začátkem uzavření škol a dálkového studia v březnu (57 % 8-10). K tomu přispívají především rodiče s nízkými příjmy, kteří nejenže nejčastěji hodnotí dálkové studium jako neúspěšné (30 % 8-10 na škále 0-10) ve srovnání s rodiči s vyššími příjmy (37 %), ale jsou také obecně více nespokojeni (36 % 8-10 na škále 0-10) spolu s barevnými rodiči (37 %) s tím, jak škola jejich dítěte naplánovala a připravila na podzimní semestr. Čtvrtina kalifornských rodičů (25 %) navíc uvádí, že obdrželi málo nebo žádné informace o plánu školy jejich dítěte na podzimní semestr (19 % v březnu), přičemž rodiče s nízkými příjmy (28 %), barevní rodiče (27 %) a rodiče z oblasti Los Angeles (31 %), San Diega (32 %) a Central Valley (41 %) častěji uvádějí, že obdrželi málo nebo žádné informace o podzimním semestru.

Když na to přijde, jsou pro rodiče velmi důležité akademické starosti a to, zda jejich dítě může úspěšně dokončit školní rok. Ať už se tedy jedná o prezenční výuku, dálkovou výuku nebo kombinaci obojího, rodiče uvádějí jasné priority ohledně nejlepších způsobů, jak zlepšit současné vzdělávací zkušenosti pro ně i jejich dítě.

• Řešení rasismu a rasistických praktik ve školách jejich dětí je pro rodiče důležité. Přibližně třetina (31 %) rodičů uvádí, že vedení školy jejich dítěte o otázkách rasové nespravedlnosti mluví málo nebo vůbec. Zajímavé je, že bílí rodiče častěji uvádějí, že vedení školy jejich dítěte o těchto otázkách mluví (52 % hodně/někdy), než černošští (41 %) a latinskoameričtí (42 %) rodiče. Podobně, i když jsou rodiče obecně spokojeni (56 % spokojených) s přístupem školy k řešení a výuce o rasismu v rámci učebních osnov, barevní rodiče jsou celkově méně spokojeni (52 %) než bílí rodiče (63 %).

Však existuje shoda mezi rodiči, pokud jde o diverzifikaci pedagogů ve škole jejich dítěte. Rodiče napříč rasami se domnívají, že je důležité, aby škola a/nebo školský obvod jejich dítěte zaměstnával a udržel si barevné pedagogy (důležité pro 75 %).

• Spolehlivý přístup k internetu. Nedostatek spolehlivého přístupu k internetu je na podzim mezi rodinami hlavní obavou – téměř polovina (44 %) rodičů se obává, zda si jejich rodina bude moci přístup k internetu dovolit. Tento problém se týká zejména rodin s nízkými příjmy (58 %), latinskoamerických rodičů (52 %) a rodin z Los Angeles (54 %). Podobně jako v březnu (67 %) dvě třetiny rodičů (66 %) uvádějí, že poskytnutí bezplatného přístupu k internetu rodinám během letošního podzimního semestru by bylo pro rodiny, jako je ta jejich, velmi užitečné, avšak pouze 35 % rodičů uvádí, že škola jejich dítěte tento přístup studentům umožnila. Navíc pouze 9 % uvádí, že od své školy dostávají internetovou podporu.
• Odstraňování technologických bariér. Šedesát šest procent rodičů uvádí, že by jejich škole velmi pomohlo zapůjčení technologických zařízení, jako jsou iPady nebo notebooky, každému dítěti v rodině, přesto jen asi 6 z 10 rodičů uvádí, že jejich děti k nim mají přístup (59 %). Téměř třetina rodičů uvádí, že jejich dítě nedostává žádnou technologickou podporu – bezplatný internet nebo mobilní zařízení – a z těch, kteří podporu dostávají, přibližně každý pátý (19 % negativně) uvádí, že podpora poskytovaná rodině je ve spravedlivém/špatném stavu. To se týká zejména asijských rodičů, kteří nejen častěji uvádějí, že se jim nedostává žádné technologické podpory (50 %), ale že by se její kvalita mohla zlepšit (25 %). Rodiče s nízkými příjmy častěji uvádějí, že dostávají od školy svého dítěte technologickou podporu (76 %), než rodiče s vyššími příjmy (65 %); domácnosti s nižšími příjmy však častěji hodnotí kvalitu negativně (26 % s nižšími příjmy, 16 % s vyššími příjmy).
• Předměty mimo matematiku a čtení/angličtinu. Matematika (92 %) a čtení/angličtina (88 %) jsou i nadále nejčastějšími předměty, jimiž se zabývají učební materiály, které rodiny dosud obdržely (v březnu 89 %, resp. 85 %). S tím, jak školy procházejí podzimním pololetím a začínají upevňovat plány na jaro, by měly i nadále hledat způsoby, jak tuto mezeru odstranit a získat 100 % v obou předmětech, protože tato čísla stále znamenají, že téměř každé desáté dítě nedostává materiály v těchto předmětech. Kromě těchto dvou hlavních studijních předmětů dochází k výraznému propadu napříč celým státem: přírodní vědy (74 %) a společenské vědy (70 %) tvoří druhou úroveň, zatímco dalším předmětům, jako je tělesná výchova (50 %), hudební a výtvarná výchova (36 %) a světové jazyky (28 %), se dostává výrazně méně pozornosti.
• Potravinová a finanční nejistota. Více než polovina domácností s nízkými příjmy (57 %) uvádí, že je znepokojena finanční situací své rodiny v příštích několika měsících. Patří sem i ohromujících 37 % rodičů celkem, kteří uvádějí, že kvůli pandemii vynechali jídlo nebo snížili počet jídel, která osobně konzumují, nebo snížili/vynechali jídlo pro své dítě. Rodiče s nízkými příjmy (46 %), rodiče v Los Angeles (45 %) a rodiče latinskoamerického původu (40 %) mají obzvláště vysokou pravděpodobnost, že kvůli pandemii koronaviru vynechali nebo omezili stravování své rodiny. Kromě toho 64 % rodičů s nízkými příjmy uvádí, že by jim velmi pomohly zdroje na pomoc s jídlem, bydlením, zaměstnáním, zdravím a dalšími nouzovými potřebami, ale pouze 40 % státních škol se snaží tuto mezeru překlenout – což naznačuje, že se jedná o prioritní potřebu této populace, kterou je třeba řešit.
• Zvýšené financování a drtivá podpora návrhů souvisejících se vzděláváním. Dvě třetiny (69 %) rodičů rozhodně podporují, aby federální vláda investovala více veřejných prostředků na pomoc školám během pandemie. Kromě toho rodiče obecně podporují obě návrhová opatření související se vzděláváním, která mají být v letošním roce schválena ve volbách. Sedmdesát sedm procent rodičů uvádí, že podporuje návrh č. 15, zatímco 66 % rodičů podporuje návrh č. 16.

Rodiče uvádějí vyšší míru stresu pro žáky. Úroveň stresu rodičů zůstala od prvního testování na začátku pandemie zhruba stejná (resp. vyšší o 78 %), ale úroveň stresu jejich dětí/žáků se výrazně změnila. V březnu pouze 13 % rodičů uvedlo, že úroveň stresu jejich dítěte je mnohem vyšší než obvykle, nyní je to 25 %. Na zvýšení úrovně stresu svých dětí se nejvíce podílejí rodiče, kteří mají děti na střední škole (30 %), rodiče z oblasti Velkého Los Angeles (33 %) a rodiče latinskoamerického původu (29 %). Středoškoláci procházejí úpravami, které se týkají jejich budoucnosti, což by také mohlo přispívat k nárůstu úrovně stresu jejich dětí. Více než čtvrtina (28 %) rodičů žáků 11. a 12. tříd uvedla, že jejich dítě změnilo své plány po ukončení střední školy kvůli koronaviru – nejčastěji se tak vyjádřili latinskoameričtí rodiče (32 %) a rodiče z Los Angeles (39 %).

Existují výrazné rasové a ekonomické rozdíly, které by mohly mít pro studenty kalifornských veřejných škol zničující důsledky. Rozdíly podle rasových a ekonomických hledisek nejen ukazují, že existují rozdíly v možnostech vzdělávání poskytovaných studentům na základě jejich původu, ale také zdůrazňují, že rodiče s nízkými příjmy a barevní rodiče se mnohem častěji obávají znovuotevření škol a potenciálního dopadu, který to bude mít na jejich rodiny:

• Dálkové studium na plný úvazek je mezi barevnými rodiči a rodinami s nízkými příjmy rozšířenější. Barevní rodiče mnohem častěji uvádějí, že jejich dítě studuje dálkově na plný úvazek (82 %) ve srovnání s bílými rodiči (74 %), stejně jako rodiče s nízkými příjmy (83 %) ve srovnání s rodiči s vyššími příjmy (77 %). Dále je méně pravděpodobné, že rodiče s nízkými příjmy a barevní rodiče mají dokonce možnost prezenční výuky na dálku: 6 % rodičů s nízkými příjmy uvádí, že škola jejich dítěte nabízí prezenční výuku na dálku, zatímco rodiče s vyššími příjmy uvádějí trojnásobný přístup – 19 %. Rodiče barevné pleti mají podobnou nedostatečnou možnost: pouze 13 % jejich škol nabízí prezenční výuku, zatímco u bělošských rodin je to 18 %.
• Rodiče mají obavy o zdraví své rodiny. Celkově se rodiče ve státě obávají nákazy svého dítěte virem (83 % obav) a nákazy jiného člena rodiny virem (84 %). Rodiče barevné pleti (61 %), zejména černošští rodiče* (66 %), kteří byli pandemií postiženi neúměrně, mnohem častěji uvádějí, že se velmi obávají nákazy svého dítěte virem, stejně jako rodiče s nízkými příjmy (65 %). Méně se nákazy jejich dítěte virem obávají běloši (53 %) a rodiče s vyššími příjmy (55 %). Navíc, pokud jde o to, že se virem nakazí členové rodiny, černošští (62 % velmi znepokojených) a latinskoameričtí rodiče (57 %) uvádějí, že jsou velmi znepokojeni v o něco vyšší míře než běloši a rodiče celkově (55 %).
• Zajištění celkového blaha svého dítěte se týká zejména rodin s nízkými příjmy. Šest z deseti (62 %) rodičů uvádí, že jim velmi záleží na tom, aby se jejich dítě v tomto období cítilo bezpečně a v citové pohodě. Tuto starost mají spíše černošští rodiče (65 % velmi znepokojuje), rodiče s nízkými příjmy (67 %) více než rodiče s vyššími příjmy (59 %) a rodiny nacházející se v Central Valley (72 %).

Rodiče chtějí pro své dítě více osobního vzdělávání a vzdělávání v reálném čase. Pouze 41 % rodičů uvádí, že škola jejich dítěte nabízí možnost osobního vzdělávání, a tento podíl je ještě nižší mezi barevnými rodiči (37 %) a rodiči s nízkými příjmy (29 %). Navíc více než polovina (51 %) rodičů uvádí, že by pro své dítě uvítali více osobního vzdělávání, než je v současné době plánováno, a 55 % rodičů chce pro své dítě více výuky v reálném čase – zejména proto, že méně než třetina rodičů (31 %) uvádí, že jejich dítě absolvuje během školního dne čtyři nebo více hodin výuky v reálném čase. Nejvíce to platí pro rodiče na severu státu (56 % více prezenční výuky, 59 % více výuky v reálném čase), kteří by chtěli zvýšit přístup k oběma způsobům výuky pro své dítě.

Rodiče chtějí mít pravidelný přístup k učitelům svého dítěte a k informacím o tom, jak jejich dítě dělá studijní pokroky. Otestovali jsme rozsáhlý seznam věcí, které by školy mohly udělat pro podporu rodičů a žáků, a zjistili jsme, že ačkoli jsou rodiče vstřícní ke všem navrhovaným možnostem, 94 % rodičů uvádí, že nejvíce by jim pomohl pravidelný přístup k učiteli jejich dítěte. Pouze 56 % rodičů však uvádí, že něco takového škola jejich dítěte nabízí, a mezi černošskými rodiči je to výrazně méně (46 %). Kromě toho mají rodiče pocit, že jim chybí informace o tom, jak jejich dítě v průběhu školního roku postupuje. Sedmašedesát procent rodičů by uvítalo cenné informace ze státních testů, které by poskytovaly podrobnosti o tom, zda jejich dítě plní studijní očekávání na úrovni ročníku – což je důležité zejména mezi latinskoamerickými rodinami (69 %) a rodinami v oblasti Velkého Los Angeles (72 %). Jak ukazují mračna slov a tabulka níže, rodiče zdůrazňují jako hlavní priority přístup k učiteli svého dítěte, další možnosti vzdělávání pro své dítě a také řešení potíží s distanční výukou.

Majetné rodiny častěji doplňují vzdělání svého dítěte prostřednictvím zdrojů mimo možnosti veřejných škol. Rodiče s příjmem domácnosti vyšším než 50 tisíc dolarů ročně častěji uvádějí, že doplňují vzdělání svého dítěte prostřednictvím zdrojů mimo tradiční možnosti veřejných škol. Mnohé z těchto možností se mezi rodiči prosadily, zejména spoléhání se na online nástroje, které pomáhají při výuce jejich dítěte (27 % z nich tak činí). Rodiče s vyššími příjmy se častěji zapojují (28 % to dělá) než rodiny s nižšími příjmy (25 %) a častěji se velmi zajímají o to, aby jejich dítě mělo předpoklady pro studium na vysoké škole nebo pro získání dobře placené práce po ukončení studia (63 % velmi se zajímá) ve srovnání s rodiči s nižšími příjmy (56 %).

.