Když mezinárodní společenství mluví o Egyptě, mluví o něm jako o „arabské zemi“, jejíž obyvatelé, Egypťané, jsou součástí „arabského národa“, což znamená, že Egypťané jsou Arabové. Mýlí se? Ano i ne.

Pro mezinárodní společenství je „arabský region“ nebo „arabský svět“ oblast severní Afriky – Blízkého východu, která se rozkládá od Maroka na západě po Arabský záliv na východě a od Sýrie a Iráku na severu po Súdán na jihu. Země v tomto regionu jsou v arabštině označovány jako „arabské země“, které patří do al- Umma al-Arabíja, doslova „arabský národ“.

Umma se do češtiny překládá jako „národ“. V arabštině označuje pojem skupiny lidí se společnými historickými vazbami, které mohou být jazykové, náboženské nebo ekonomické; a mají společné ideologické, politické nebo ekonomické cíle.

V angličtině však Cambridge Dictionary definuje „nation“ jako velkou skupinu lidí stejné rasy, kteří sdílejí stejný jazyk, tradice a historii, ale nemusí všichni žít na jednom území. Oxfordský slovník nabízí jiný význam:

Nyní narazíme na významný problém pramenící z významu téhož slova v arabštině a angličtině. V arabštině lze například významově říci Ummat al-Islam, Národ islámu, a označit tak všechny, kdo věří v proroka Mohameda a Korán, a to na kterémkoli místě na Zemi. V angličtině by však tento výraz představoval velký omyl, protože „nation“ v angličtině označuje lidi stejné rasy, kteří pocházejí ze stejné země a mají společnou historii a stejné tradice.

Vzhledem k tomu je nesprávné říkat, že Egypťané jsou Arabové, že patří k arabskému národu? Ano, je, pokud vycházíme z anglické definice „národa“, která předpokládá stejnou rasu a původ, aby lidé tvořili národ. Není tomu tak, pokud se budeme držet arabské definice. V čem tedy spočívá problém?“

V průběhu staletí bylo zjištěno, že Egypťané mají s Araby společné náboženství, islám, a jazyk, arabštinu, takže podle arabské definice jsou Egypťané počítáni mezi arabský národ. Ale Egypťané, stejně jako všichni obyvatelé takzvaného arabského světa s výjimkou obyvatel Arabského poloostrova, mluví svou vlastní značkou „arabštiny“, která je silně podložena jejich původním jazykem, a to natolik, že se podle moderní definice „jazyka“ kvalifikuje jako samostatný jazyk, doplněný vlastní slovní zásobou a strukturou. Přesto se běžně označuje jako „arabština“.

Co se týče dalšího pouta, které se mezi Egypťany a Araby tvrdí, totiž že islám je společným náboženstvím, které všichni, nebo většinou všichni, sdílejí, i to je třeba prozkoumat. V Egyptě žije početná komunita etnických egyptských křesťanů, koptů, a patří sem také židé, baháisté a trocha dalších náboženských skupin. Z Egypta vzešly i další náboženské směry, například drúzové a theléma. Thelemu rozvinul na počátku 90. let 20. století Angličan Aleister Crowley, který tvrdil, že zjevení Thelemy obdržel ve velké pyramidě.

Pokud rozšíříme potíže Egypta na další země v regionu, zjistíme, že každá z nich má své kulturní zázemí a zvláštnosti. Egypt, Alžírsko, Sýrie, Irák, Libye, Maroko zahrnují úžasnou etnickou rozmanitost Amazonek, Syřanek, Bejů, Asyřanek, Kurdek, Armének, Núbijek a dalších. Ve všech těchto zemích různé etnické skupiny koexistují většinou v harmonii. Jejich původní jazyky se v průběhu staletí mísily s jazyky Arabů, kteří si je v 7. a 8. století podrobili, a staly se tak součástí rozlehlého arabského světa. Všechny tyto země se však nestaly arabskou rasou, ani jejich kultury se nestaly kopií kultury Arabského poloostrova, především beduínské. Když tedy Egypťané a Arabové hovoří o národech v regionu jako o arabských národech, mají na mysli, že většinou sdílejí islámské náboženství a arabský jazyk.

Již ve 14. století Ibn Chaldún uvedl, že pojem „arabský národ“ je založen na víceméně společném jazyce a náboženství, ale nikoli na rase nebo historii.

Vzhledem ke všem výše uvedeným skutečnostem je zřejmé, že termín Umma Arabiya by se měl překládat nikoli jako arabský národ, ale arabskofonní region. Podle mého názoru by to přesněji vystihlo pravdivý stav věcí na místě.