Celý život jsem bojoval s ničením ochlupení na svém těle.

Válku jsem vedl hlavně s tmavými chloupky na nohou, v podpaží a na rukou. Také jsem se vypořádala s chloupky na obličeji a bradě – což vlastně u mnoha žen není vůbec neobvyklé. Jen se o tom pořád nemluví.

Jsou ženy, které prostě nemají chlupaté nohy nebo dokonce žádné superchlupaté části těla.

Já rozhodně NE.

Nepamatuji si přesně věk, kdy jsem oficiálně vyhlásila válku svému ochlupení, ale pravděpodobně to bylo kolem jedenácti let.

Od té doby jsem se holila, depilovala, vytrhávala, odbarvovala, a dokonce jsem se uchýlila k tomu, že jsem si na nohy nanesla děsivý chemický krém, který mě pálil a z něhož mi lezla kůže, když jsem se snažila chloupky na nohou vymýtit.

Proč jsem to všechno dělala???

No, odpověď obsahuje prvky marnivosti, pohodlí a společenských očekávání.

Kdysi jsem napsala blog o dni, kdy se mě dcera zeptala, proč si holím nohy ve sprše, a já jak byla úplně bezradná, když jsem hledala odpověď, která by zněla rozumně. Nejen to, uvědomila jsem si, že jsem jí už nastavila tón, jak se má cítit, pokud jde o její vlastní ochlupení na nohou, které jí nakonec doroste.

Dokonce jsem se přistihla, že tajně doufám, že moje dcera neskončí jako já se superchlupatýma nohama. Samozřejmě tyto věci dceři nahlas neříkám, ale přistihnu se, že mě tyto myšlenky napadají.

Proč by pro ni bylo tak špatné, kdyby zdědila mé ochlupení? O co jde?“

Řeknu vám, kdo si vlastně myslí, že o nic nejde. Můj manžel.

Ano, mému manželovi může být jedno, jestli si několik dní neoholím nohy. Je to opravdu jen o mém vlastním obavě z chlupatých nohou.

Jakkoli bych opravdu chtěla být typem ženy, které jsou chlupaté nohy ukradené, nemůžete říct, že by nebylo trapné ukázat se ve škole svého dítěte nebo na nějaké pěkné akci v šatech, zpod kterých vykukují extrémně chlupaté nohy – zvlášť když na to nejste zvyklí.

Historie prokázala, že už od dob Egypťanů se ženy snažily najít nové a vylepšené způsoby, jak se zbavit nežádoucího ochlupení.

Muži jsou většinou společnosti zodpovědní pouze za odstranění ochlupení na obličeji nebo – v některých případech – na chlupatých zádech. Od žen se však v podstatě očekává, že budou mít relativně bezvlasé tělo s výjimkou ochlupení na hlavě, které by ovšem mělo být plné a bohaté. Go figure.

No, já jsem z více než třicetileté války s ochlupením docela vyčerpaný. Bůhví, kolik peněz jsem jenom já utratil za přípravky na odstraňování ochlupení. Odvětví odstraňování chloupků musí být jistě kvetoucí byznys.

Na základě toho jsem se rozhodl uzavřít příměří. Mávám bílou vlajkou. Konečně se vzdávám toho, co nemohu ovládat, a končím s válkou s chloupky na svém těle.

Jsem v bodě, kdy mohu cítit své chlupaté nohy a nejsem znechucená. Ano, jsou chlupaté a vůbec ne hladké a pravděpodobně se budu v létě ještě pravidelně holit.

Ale lituji všeho času a peněz, které jsem vynaložila na to, abych se zbavila něčeho, co mi přirozeně roste. Je to moje součást a skončila jsem s tím, že jsem to tak dlouho nenáviděla bez konkrétního důvodu, kromě toho, že se mi nelíbí, jak to vypadá, nebo proto, že všechny ženy v časopisech jsou bez chloupků.

Skončila jsem s hanobením svého těla a slibuji, že odteď k sobě budu laskavější. Doufám, že nejsem jediná.

Další článek od Michelle: Proč stále píšu o svém bývalém manželovi

.