Jodizovaná sůl pro prevenci poruch z nedostatku jódu

Souhrn systematického přehledu

Tento dokument je souhrnem zjištění a některé údaje uvedené v systematickém přehledu proto nemusí být zahrnuty. Kompletní přehled zjištění naleznete v níže citované původní publikaci.

Původní publikace
Wu T, Liu GJ, Li P, Clar C. Jodised salt for preventing iodine deficiency disorders. Cochrane Database of Systematic Reviews 2002, číslo 3. Art. No.: CD003204. DOI: 10.1002/14651858.CD003204.

Klíčová zjištění

  • Data zahrnutá do tohoto přehledu nebyla vhodná pro sloučení z důvodu nedostatečné konzistence ve vykazování výsledků a nízké metodologické kvality
  • Bylo zjištěno, že jodidovaná sůl snižuje výskyt strumy nebo objem štítné žlázy ve třech z pěti studií, přičemž dvě zbývající studie prokázaly nesignifikantní snížení
  • Zlepšení stavu jodu bylo zaznamenáno ve většině studií, ačkoli děti mladší šesti let neměly stejný přínos
  • Žádná studie neuváděla výskyt nežádoucích účinků, včetně jódem indukované hypertyreózy

1. Cíle

Porovnat účinnost jodované soli s jinými formami suplementace jodem nebo placebem na prevenci poruch z nedostatku jódu. Dalšími cíli bylo určit optimální úroveň jodace soli za daných podmínek a posoudit případné nežádoucí účinky spojené s jodací soli

2. Jak byly studie identifikovány

Do srpna 2004 byly prohledány následující elektronické databáze:

  • CENTRAL (The Cochrane Library, Issue 3, 2004)
  • MEDLINE
  • Registr čínských studií vytvořený čínským Cochrane Centre
  • The Chinese Med Database
  • LILACS
  • PAHO
  • metaRegister of Controlled Trials (mRCT)

Internet a webové stránky International Council for the Control of Iodine Deficiency Disorders, Thyroid Disease Manager a WHO a byla také provedena ruční rešerše příslušných časopisů a referenčních seznamů

3. Kritéria pro zařazení studií do přehledu

3.1 Typ studie

Randomizované a kvazi-randomizované kontrolované studie a prospektivní nerandomizované kontrolované studie

3.2 Účastníci studie

Dospělí a děti žijící v oblastech s nízkým příjmem jódu

(Kontrolované studie suplementace jódem před těhotenstvím nebo během těhotenství s výsledky týkajícími se pouze novorozence byly vyloučeny, protože ty jsou přezkoumány jinde)

3.3 Intervence

Jodizovaná sůl s použitím jodidu nebo jodičnanu, ve srovnání s placebem nebo s jinými formami suplementace jódem

3.4 Primární výsledky
  • Úmrtnost související s poruchami způsobenými nedostatkem jódu
  • Goitre (velikost štítné žlázy)
  • Fyzický a duševní vývoj u dětí
  • Příznaky hypotyreózy (reprodukční selhání/neplodnost, myxoedém, únava, letargie, zpomalení duševních funkcí, intolerance chladu a/nebo srdeční komplikace)

Sekundární výsledky zahrnovaly koncentraci jódu v moči, koncentraci hormonu stimulujícího štítnou žlázu v krvi a v pupečníkové krvi novorozence, koncentraci tyreoglobulinu v séru, nežádoucí účinky (hypertyreóza vyvolaná jódem), kvalitu života související se zdravím, náklady, adherenci a socioekonomické a související účinky (např.g., školní výsledky, příjem na obyvatele)

4. Hlavní výsledky

4.1 Zahrnuté studie

Do tohoto přehledu bylo zahrnuto šest studií zahrnujících více než 20 666 osob:

  • Čtyři studie byly randomizované kontrolované studie; dvě studie byly prospektivní kontrolované studie bez randomizace nebo s nejasnými metodami randomizace
  • Jednotkami randomizace/rozdělení byli jednotlivci nebo skupiny, včetně škol, vesnic nebo jiných zeměpisných oblastí
  • Velikosti vzorků byly různé, přičemž nejmenší studie se týkala 35 těhotných žen a největší studie zahrnovala více než 20 000, vesničanů. Délka trvání studií se pohybovala od čtyř měsíců do pěti let
  • Čtyři ze šesti studií zahrnovaly kontrolní skupinu, kde nebyla použita žádná jodová úprava; jedna studie porovnávala jodovanou sůl s jodovanou vodou; jedna studie porovnávala jodovanou sůl s jodovaným olejem; dvě studie porovnávaly různé druhy jodované soli (speciálně připravená versus komerčně dostupná a jodid draselný versus jodičnan draselný). Všechny intervence byly konzumovány perorálně
  • Konkrétní množství konzumované soli nebylo předepsáno; místo toho byla sůl poskytována/prodávána pro běžnou spotřebu v domácnosti. Úroveň jodizace soli byla 12 až 53 částic na milion
4.2 Prostředí studií
  • Čína, Německo, Indie, Itálie, Malajsie a Jihoafrická republika
  • Všechny studie byly prováděny v oblastech se známým nedostatkem jódu, kde se míra výskytu strumy pohybovala od 10 % do 83 %
4.3 Studie byly prováděny v oblastech s nedostatkem jódu.3 Nastavení studie

Jak byla data analyzována
Vzhledem k nedostatečné konzistenci ve vykazování výsledků a celkovému nedostatku vysoce kvalitních dat z randomizovaných kontrolovaných studií nebyly prováděny souhrnné analýzy. Namísto toho byla data shrnuta v narativní formě, bez prezentace odhadů účinku léčby nebo intervalů spolehlivosti. Údaje byly rovněž prezentovány v tabulkové formě v přílohách bez analýz účinku léčby (tj. údaje z každé intervenční skupiny byly uvedeny samostatně a recenzenti neprovedli žádné statistické srovnání).

Výsledky
Vyjímka
Statisticky významné snížení výskytu vředů nebo objemu štítné žlázy u skupin užívajících jodizovanou sůl ve srovnání s kontrolami bylo zaznamenáno ve třech studiích. Bylo zjištěno, že přidělení jodizované soli statisticky významně snižuje nárůst objemu štítné žlázy v těhotenství v jedné studii s 35 ženami, přičemž u žen užívajících jodizovanou sůl došlo k nárůstu o 4 % ve srovnání s 16,25 % u žen užívajících obyčejnou sůl. Zbývající dvě studie sice zaznamenaly trend ke snížení výskytu strumy při užívání jodizované soli, ale tyto výsledky nebyly statisticky významné.

Vylučování jódu močí
Vylučování jódu močí se při užívání soli u dětí mladších šesti let v malajské studii významně nezvýšilo, přičemž u dětí, kterým byla přidělena jodizovaná voda, došlo ke zvýšení o 5,3 µg/l v porovnání s 87,0 µg/l. Ve čtyřech zbývajících studiích uvádějících tento výsledek bylo vylučování jódu močí statisticky významně zvýšeno při používání jodizované soli a ve třech z těchto studií bylo dosaženo cílové hodnoty WHO 100 µg jódu/l moče. Nebyl pozorován jasný vztah mezi koncentrací jodidované soli a vylučováním jódu močí ani mezi formou jodidace (jodidem draselným nebo jodičnanem draselným) a vylučováním jódu močí.

Různé formy suplementace jódem
Po obohacení soli jodidem draselným nebo jodičnanem draselným se míra jodace snížila podobně. Ve srovnání s jodidovanou solí byla jodidovaná voda účinnější při snižování výskytu strumy u dětí mladších šesti let, ačkoli u žen ve věku 15 až 40 let nebyl mezi léčebnými skupinami žádný rozdíl. V čínské studii byla speciálně připravená jodizovaná sůl i komerčně dostupná jodizovaná sůl s přídavkem jodizovaného oleje při snižování výskytu strumy účinnější než samotná komerčně dostupná jodizovaná sůl, pravděpodobně v důsledku proměnlivého obsahu jódu v komerčně dostupné soli.

Děti versus dospělí
Ve dvou studiích měly děti mladší šesti let z jodidace soli menší prospěch než dospělí a autoři obou těchto studií naznačili, že spotřeba soli u dětí byla nižší než u dospělých.

Nežádoucí účinky
Nežádoucí účinky suplementace jodem nebyly hlášeny.

5. Jodidace soli u dětí mladších šesti let a u dospělých. Další poznámky autorů*

Pět ze šesti zahrnutých studií bylo vyhodnoceno jako studie s nízkou metodologickou kvalitou a dvě z nich nebyly randomizované nebo neuváděly metody randomizace, což omezuje důvěru, kterou lze výsledkům tohoto přehledu přikládat. Nicméně zahrnuté studie reprezentovaly populace ze zemí s nízkými/středními i vysokými příjmy, a přestože se zaměřovaly na děti a ženy v plodném věku, zahrnovaly také muže a těhotné ženy.

Celkově se objem strumy při léčbě jodidovanou solí snížil, i když to nebylo statisticky významné ve všech studiích. Stav jódu, měřený v zahrnutých studiích vylučováním jódu močí, se ve většině studií rovněž zlepšil, i když ne vždy dosahoval hodnot doporučených WHO a u dětí mladších šesti let nebyl přínos stejný. Vylučování jódu močí neodráží dlouhodobý stav jódu, stejně jako hladiny tyreoglobulinu nebo profily vylučování jódu, které nebyly v hodnocených studiích uvedeny. Kromě toho nebyl uveden ani výskyt nežádoucích účinků, včetně potenciálně fatální jódem indukované hypertyreózy.

Jsou zapotřebí další kontrolované studie vysoké metodologické kvality. Tyto studie by měly určit nejúčinnější úroveň jodace soli, která se má za daných podmínek používat, měly by mít dostatečně velký vzorek, měly by trvat alespoň dva roky a měly by zahrnovat účastníky všech věkových kategorií, přičemž účinky by měly být hodnoceny zvlášť pro děti a zvlášť pro dospělé.

*Za názory vyjádřené v této části odpovídají výhradně autoři systematického přehledu.

.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.