____Máme rádi vědu stejně jako ostatní, ale v minulosti nebyla zrovna konzistentní, když nám říkala, co bychom měli a neměli jíst. Přestože přijímání (a trávení) potravy je klíčem k biologické definici života jako takového, vědci se dost těžko rozhodují, co se s námi děje, když něco vložíme do úst.

Například víno. Zdá se, že každý rok přichází jiné prohlášení shůry: Víno tě zabíjí! Víno tě zachrání! Víno způsobuje rakovinu! Víno dokáže uzdravit slepé myši a umožnit jim vidět! Tohle všechno může být pro průměrně zdravě uvažujícího bujarého člověka pěkně matoucí, a tak jsme si řekli, že si dáme tu práci a podíváme se, co bylo za posledních dvě a půl desetiletí (plus trocha dávné historie) o víně řečeno, a pokusíme se přijít s Definitivní vědeckou odpovědí na otázku:
Je pro mě víno dobré?

Zobrazit více

3150 př. n. l.:
Starověcí Egypťané používali víno jako základ pro léky, smíchané s věcmi, jako je balzám, koriandr, šalvěj a borová pryskyřice, které se podle písemných receptů používaly k léčbě nemocí od bolestí žaludku po herpes.

500 let př. n. l.:
Hippokrates, otec západní medicíny, doporučuje víno jako součást zdravé stravy a předepisuje jeho léčebné použití na dezinfekci ran, pomoc při průjmech a zmírnění porodních bolestí.

1300 let n. l.:
Arnaldus de Villanova napsal knihu Liber de Vinis, ve které doporučuje používat víno jako základ pro bylinné koktejly proti problémům, jako je demence a špatná pleť. Bylo by dost velkorysé nazývat tyto věci „vědou“, ale jak Villanova, tak Hippokrates jistě strávili spoustu času mezi nemocnými lidmi.

Dalších šest set let:
Víno je mezi lékaři stále oblíbené, zvláště když se města rozrůstají a čistá voda je stále hůře dostupná. Po celé 19. století je přidávání vína do vody (nebo jen záměna jednoho za druhé) oblíbenou metodou „čištění“ veřejné vody, ale ve Spojených státech utrpí blahodárná image vína koncem 19. a začátkem 20. století těžkou ránu (a dočasný zákaz) od hnutí za zdrženlivost.

Koncem 70. let však americká vína získávají mezinárodní ocenění a Američané se k lahvím vracejí. Přibližně ve stejné době vydává USDA přelomovou publikaci Složení potravin, která rozděluje 2 500 potravin na kalorie, sacharidy, bílkoviny, tuky a všechny další podrobnosti, na které jsme dnes zvyklí, a zahajuje tak novou éru informovanosti o výživě. Když k tomu přidáme některé technické pokroky ve sledování pohybu molekul v těle, máme tu recept na seriózní vědu o víně.

1988:
Červené víno souvisí s migrénou, píše New York Times, který také uvádí, že víno vytváří v žaludku více kyseliny než tvrdý alkohol, což způsobuje problémy lidem s refluxem.

1991:
Francouzský paradox udeřil! Morley Safer věnuje svůj díl pořadu 60 minut teorii, že pití vína umožňuje Francouzům jíst stravu s vysokým obsahem nasycených tuků, aniž by v padesáti padli do kolen, a to na základě studie, která zjistila, že pravidelní konzumenti červeného vína mají více dobrého cholesterolu (a tedy méně špatného cholesterolu) než jejich kolegové, kteří víno nepijí, pravděpodobně díky sloučenině zvané resveratrol.

1993:
A není to jen červené! Bílé víno také pomáhá srdci, píší Times.

1994:
Uh-oh: Rizika vína mohou převážit nad jeho přínosy. Ukazuje se, že nemusí záležet na tom, jak zdravé jsou vaše tepny, pokud dostanete rakovinu způsobenou alkoholem, zemřete při dopravní nehodě pod vlivem alkoholu nebo skončíte s cirhózou. Metodologické problémy typu „les pro stromy“ budou vědu o víně trápit i nadále, ale mnoha pijákům zřejmě uniká jejich smysl. Je samozřejmé, že budeme něco pít, jen chceme vědět, která věc je nejméně špatná.

1995:
Víno vám může zajistit věčný život! Dánští vědci zjistili, že pramen života na úrovni 49 procent snižuje úmrtnost těch, kteří denně vypijí tři až pět sklenic vína. Nejen alkohol obecně, ale zejména víno. Velké vítězství pro tým Dionýsos.

1997:
Je to stále lepší! Nyní by červené víno mohlo zastavit rakovinu. Nebo alespoň resveratrol by mohl. V příkladu klasického „robo-trippingového“ paradoxu, kdy pravděpodobně usnete ze sirupu proti kašli dříve, než se dostaví halucinogenní účinky, byste museli vypít více vína, než by vaše tělo zvládlo, abyste získali dostatek této rakovinotvorné sloučeniny, která by měla význam.

1998:
Ale samotné pití vína, ať se resveratrol propadne, zastavuje makulární degeneraci!

1999:
S blížícím se tisíciletím se stále objevují dobré zprávy o víně, i když to, kolik z nich má skutečně co do činění s vínem, trochu vázne. Kardiolog z Bordeaux „zjistil“, že Cab-Sauv z (kde jinde?) Bordeaux je nejzdravější na světě. Další Dánové zjistili, že víno může snížit riziko mrtvice o 30 procent, ale také poznamenali, že lidé, kteří pijí víno, mají tendenci prostě obecně jíst zdravěji (tj. jídlo s jídlem a případně bohatství je vlastně to, co pomáhá).

Tento rok také vláda začala povolovat vinařským společnostem, aby na lahve dávaly malé etikety naznačující, že víno je pro vás dobré. A hele, je taky bez tuku a bez lepku!“

2001:
Vyvstávají další pochybnosti o tom, zda všechny tyto užitečné věci dělá víno, nebo jen životní styl. Jeden z lékařů pro WebMD uvedl: „Je zcela zřejmé, že přinejmenším v Dánsku a pravděpodobně i v Severní Americe mají ti, kteří pijí víno, častěji vyšší sociální a ekonomický status, vyšší vzdělání, vyšší IQ a mají rodiče s vyšším vzděláním a vyšším socioekonomickým statusem, přičemž tyto faktory velmi silně souvisejí se zdravím.“ Nezmiňuje se o tom, že pití vína na jachtách vede k nešťastnému zvýšení rizika rakoviny kůže.

Víno! Budu žít foreeever, naučím se létat! (Kredit: Resveratrol/Wikipedia)

2003:
Díky vínu můžeš žít věčně, zase! Ale tentokrát je to opět všechno v resveratrolu, té kouzelné sloučenině, kterou jste pravděpodobně viděli už bilionkrát a nikdy jste se neobtěžovali ji skutečně vyslovit (rez-ver-a-trawl). The Times přiznávají, že zázračná sloučenina „nebyla testována ani na myších, natož na lidech“, ale to jim nebrání opakovat tvrzení vědců, že „délka lidského života by se mohla prodloužit o 30 procent.“

2004:
Rats That Drank Sherry Daily Tended to Have Lower Levels of Bad Cholesterol. To mluví samo za sebe (šťastné krysy).

2006:
Víno=Supermyši. Studie zjistila, že „běžná laboratorní myš uběhne na běžícím pásu jeden kilometr, než zkolabuje vyčerpáním. Ale myši, kterým byl podáván resveratrol, menší složka červeného vína a dalších potravin, uběhnou dvakrát delší vzdálenost.“

2007:
Nikdo neví, o co jde. Na straně Víno je dobré bylo zjištěno, že resveratrol zabraňuje rakovině prostaty, jiná sloučenina vína je „silným a selektivním zabijákem“ leukémie a další studie zjistila, že trocha vína vede u mužů k delšímu životu. na straně Víno je matoucí vyšel v Timesech ne jeden, ale hned dva články o tom, jak jsou ženy zmateny vědou o víně v souvislosti s rakovinou a celkovým zdravím, a nová studie ukázala, že hroznová šťáva Concord je dokonce lepší pro vaše srdce než víno.A co se týče skutečného nebezpečí, rozsáhlá studie zjistila, že alkohol v jakémkoli množství může vyvolat rakovinu prsu a že rostoucí počet vín má problém zvaný „beruščí skvrna“, nepříjemné aroma získané z výměšků hmyzu na vinicích.2008:
Špatný rok pro ekonomiku, ale skvělý rok pro víno. Bylo zjištěno, že chrání před demencí, bojuje proti obezitě, bojuje proti Alzheimerově chorobě, snižuje riziko rakoviny plic a „udržuje srdce mladé“. Co za tím vším stojí? Resveratrol. 2009:
Studie zjistila, že půl sklenky denně může „prodloužit délku života o 5 let“. Na druhou stranu bylo zjištěno, že bílé víno nejenže ztmavuje skvrny na zubech od jiných nápojů, ale vede ke vzniku rakoviny prsu stejně často jako jeho rudší bratranec.

Resveratrol se však v tuto chvíli stal takovým mainstreamem, že trh začínají zaplavovat podvodníci s doplňky pochybné hodnoty. Proč pochybné? Protože navzdory všem povzbudivým výzkumům nikdo pořádně netuší, co resveratrol dělá a kolik ho lidé musí zkonzumovat, aby dělal, co dělá.

2010:
Rok začíná svižně, s dalšími zprávami o boji proti rakovině prostaty, o schopnostech proti mrtvici a o umírněném pití vína, které je spojováno s „lepšími kognitivními funkcemi“. Pak ale začne padat mocný resveratrol. V prosinci farmaceutický gigant GlaxoSmithKline oznámil, že zastavuje vývoj léku na bázi resveratrolu. Ukázalo se, že v množství, o němž se myslelo, že je nezbytné k tomu, aby lidem skutečně pomohlo, vyvolalo u některých účastníků také selhání ledvin. To není zrovna skvělý vedlejší účinek.

2011:
Ale víno dlouho neudržíš! „Červené víno: „Cvičení v láhvi?“ si odnáší dort za nejhloupější titulek pro článek o studii o víně, ale zjistilo se, že krysy, které jedly resveratrol v simulovaném prostředí bez gravitace (tedy astrokrysy), nepocítily obvyklé problémy, s nimiž se astronauti ve vesmíru potýkají, jako je ztráta hustoty kostí a inzulínová rezistence.

V téže době vyšly další zprávy o tom, jak pití zvyšuje riziko rakoviny prsu, a celý základ toho, že víno je lepší než ostatní alkoholy, se dostal pod palbu kritiky. Studie zjistila, že pivo je stejně dobré jako víno, pokud jde o zdraví srdce, a deník Times zašel ještě o krok dál a naznačil, že dobré martini by také mohlo udělat své.

2012:
Víno vám možná zabrání ztloustnout! A „prasatům se zálibou v pinot noir se dařilo lépe než jejich protějškům pijícím vodku“ a studie zjistila, že starým myším se mnohem lépe chodilo po kladině, jakmile byly krmeny resveratrolem.

Ale počkat! Studie z konce roku 2012 zjistila, že doplňky stravy s resveratrolem nijak nezlepšily (ani nepoškodily) zdraví již zdravých žen středního věku.

2014:
Nová studie zpochybňuje, zda je lehké až střídmé pití alkoholu dobré pro vaše srdce. Vědci zjistili, že snížení konzumace alkoholu prospívá i lehkým až středně těžkým pijákům.

Jak to tedy dopadne? V podstatě tam, kde jsme začali, omlouvám se. Bez ohledu na to, kolik vína, inkoustu nebo resveratrolu se na toto téma za posledních několik desetiletí vylilo, nikdo pořádně neví, jestli je víno superlék, který udržuje Středomořany naživu po staletí, nebo jed, který nás pomalu zahnívá zevnitř. Pokud někdo přijde se zázračným lékem proti stárnutí, pravděpodobně o něm uslyšíte, ale do té doby vědu o víně klidně ignorujte. Stejně jako u většiny potravin vám pravděpodobně neublíží, když budete pít s mírou, budete pít hlavně při jídle a hlavně se u toho budete bavit. Protože podle vědy je díky tomu, že jste šťastní, o 60 procent menší pravděpodobnost, že zemřete mladí!“

Oh, počkat, to je jedno. Pesimisté teď žijí déle. Povzdechněte si.