Skupina 14 vědců právě vyvolala ohnivou bouři novou sérií studií, která převrací léta platná výživová doporučení ohledně masa. Z jejich pěti systematických přehledů, které byly v pondělí zveřejněny v časopise Annals of Internal Medicine, vyplývá, že neexistuje žádný zdravotní důvod, proč jíst méně červeného masa – dokonce ani slaniny a salámu, o kterých nám léta říkali, že je máme omezit.

Autoři, kteří pocházejí ze sedmi různých zemí, se pod vedením epidemiologa Bradleyho Johnstona z Dalhousie University zaměřili mimo jiné na vliv konzumace červeného masa na rakovinu, kardiovaskulární choroby a úmrtnost a také na hodnoty a preference lidí, pokud jde o červené maso.

Na základě těchto studií jejich závěry – shrnuté v novém klinickém doporučení Annals – zpochybňují doporučení téměř všech významných národních a mezinárodních zdravotnických skupin. Ještě před čtyřmi lety Mezinárodní agentura pro výzkum rakoviny (IARC) při Světové zdravotnické organizaci oznámila, že lidé by měli omezit konzumaci zpracovaného masa, pokud se chtějí vyhnout určitým typům rakoviny. Americká kardiologická asociace (American Heart Association) a americký vládní panel pro výživová doporučení také již dlouho doporučují omezit náš návyk na maso pro lepší zdraví.

Autoři nových studií však tvrdí, že lidé mohou „pokračovat ve své současné konzumaci jak nezpracovaného červeného masa, tak zpracovaného masa“, což znamená jakékoliv množství, které v současné době konzumují. To proto, že vliv omezení konzumace na zdraví buď neexistuje, nebo je malý, a důkazy o případné škodlivosti jsou tak slabé, že by bylo zavádějící navrhovat lidem, aby se ze zdravotních důvodů vyhýbali masu.

Důležité je, že studie nezkoumaly jiné než zdravotní důvody, proč se vyhýbat hovězímu a slanině – včetně dobrých životních podmínek zvířat a škodlivého dopadu výroby masa na životní prostředí – a vědecké poznatky podporující environmentální důvody zůstávají silnější než kdykoli předtím.

Ale co je na této nové sérii opravdu zajímavé, je argument, že dříve publikované pokyny byly, no, špatná věda.

„Tyto práce představují příjemnou protiváhu k současné normě v epidemiologii výživy, kdy vědci se silným zastáním mají tendenci přeceňovat svá zjištění a žádat zásadní změny v oblasti veřejného zdraví, přestože důkazy jsou slabé,“ uvedl stanfordský meta-výzkumník John Ioannidis, dlouholetý kritik vědy o výživě, který se na výzkumu nepodílel.

Není tedy překvapením, že již nyní série Annals vyvolala prudkou odezvu různých skupin, které dlouhodobě tvrdí, že konzumace červeného a zpracovaného masa by se měla omezit. Proti seriálu se ohradila Americká společnost pro rakovinu, Americká kardiologická asociace, Harvard T. H. Chan School of Public Health a řada dalších vědců. Výbor lékařů pro zodpovědnou medicínu (Physicians Committee for Responsible Medicine) – skupina, která dlouhodobě podporuje rostlinnou stravu – podal v reakci na studie petici Federální obchodní komisi (Federal Trade Commission) a požádal ji, aby „opravila nepravdivá tvrzení“ obsažená ve zprávě, kterou považuje za „velkou službu veřejnému zdraví“.

Jak tedy autoři nových studií dospěli k naprosto odlišným závěrům? Není to ani tak příběh o tom, zda by člověk měl či neměl jíst maso, jako spíše o problémech vědy o výživě a o tom, jak by se měla vytvářet doporučení týkající se stravování.

Proč autoři studie určili, že konzumace červeného masa je pro zdraví v pořádku

V minulosti mnoho skupin, které stanovovaly doporučení, zda by lidé měli či neměli omezit konzumaci masa, zvažovalo velmi širokou škálu výzkumů, od důkazů na zvířatech až po studie případů a kontrol, což je poměrně slabý typ pozorovacího výzkumu. (Zde je více informací o různých typech návrhů studií.) Jak jste možná uhodli, s těmito typy návrhů studií jsou nejrůznější problémy.

Modely založené na studiích na zvířatech se ne vždy potvrdí u lidí. Ani studie případů a kontrol nejsou nejspolehlivější: Vědci začínají s koncovým bodem (například s lidmi, kteří již mají rakovinu). Pro každou osobu s nemocí (případ) najdou odpovídající osobu (kontrolu) – neboli někoho, kdo danou nemoc nemá. Poté se podívají zpět v čase a snaží se zjistit, zda se nějaký vzorec expozice (v tomto případě konzumace masa) lišil u osob s rakovinou ve srovnání s těmi, kteří rakovinu nemají.

Jelikož se však konzumenti masa tak zásadně liší od těch, kteří maso nejedí, důvody, proč mají tyto dvě skupiny rozdílné zdravotní výsledky, nemusí mít s masem nic společného. Výzkumníci se snaží tyto „matoucí faktory“ kontrolovat, ale nemohou zachytit všechny.

Některé dřívější zprávy o konzumaci masa zohledňovaly také environmentální a sociální dopady pojídání steaků a slaniny.

Pět článků v časopise Annals udělalo něco jiného: zabývalo se pouze zdravotními účinky zpracovaného a nezpracovaného červeného masa. Zpracované červené maso – vše od párků v rohlíku a slaniny až po obědové maso – se upravuje solením, solením nebo fermentací. Mezi nezpracované maso patří hovězí, telecí, vepřové, jehněčí a zvěřina. Články byly také systematickými přehledy a metaanalýzami neboli syntézami výzkumných důkazů, které spojují řadu studií s cílem dospět k plněji podloženým závěrům. A výzkumníci používali velmi přísnou definici toho, co představuje spolehlivý důkaz pro zahrnutí do jejich přehledů.

GRADE, nástroj, který výzkumníci použili k vypracování svých doporučení, vysvětlil

Přesněji řečeno, při rozhodování o tom, které studie zahrnout do svých prací, se opírali o důvěryhodný systém hodnocení výzkumu zvaný GRADE neboli Grading of Recommendations Assessment, Development, and Evaluation. Systém GRADE byl vyvinut pro vytváření souhrnů výzkumných důkazů, které mají pomoci při rozhodování v oblasti zdravotnictví. V současné době se jedná o nejpoužívanější nástroj pro hodnocení kvality vědeckých poznatků, přičemž tuto metodu schválilo více než 110 organizací.

Smyslem systému GRADE je tlačit recenzenty k tomu, aby své závěry zakládali pouze na nejjistějších dostupných důkazech. A podle kritérií tohoto nástroje to v případě konzumace masa a zdraví byly velké kohortové studie a randomizované kontrolní studie. Výzkumníci tedy jednoduše vyhodili vše ostatní, včetně studií na zvířatech.

Logika byla jednoduchá, říká autor studie Gordon Guyatt, profesor na McMasterově univerzitě, který se rovněž podílel na vývoji systému GRADE. „GRADE říká, že bychom se měli spoléhat na důkazy nejvyšší kvality. V tomto případě jsme měli k dispozici pouze 600 kohortových studií.“

Kohortové studie jsou považovány za důvěryhodnější než studie případů a kontrol. Na rozdíl od studií případů a kontrol sledují lidi se známou expozicí (konzumace masa) v průběhu času a čekají, zda, kdy a u kolika lidí se vyvine určitý zdravotní následek (např. srdeční onemocnění nebo rakovina). To znamená, že výzkumníci nejsou odkázáni na hledání umělých kontrol, které by odpovídaly jejich případům. A protože jsou účastníci sledováni dopředu, mohou výzkumníci v reálném čase sledovat, co jedí, místo aby se spoléhali na chybné vzpomínky lidí z minulosti.

Randomizované kontrolované studie jsou mezitím považovány za zlatý standard ve zdravotnickém výzkumu. Vezmou dvě skupiny lidí a náhodně jim přiřadí intervenci (v tomto případě konzumaci nebo nekonzumaci masa). Vychází se z toho, že jediný rozdíl mezi oběma skupinami je intervence (zda jedli či nejedli maso), a ne nějaké další matoucí faktory, jako je například socioekonomický status. A i když jsou ve výzkumu výživy náročné (a vzácné), jsou obecně spolehlivější než například zvířecí modely.

Takže proto závěry této série vypadají jinak než jiné podobné zprávy:

U řady zdravotních výsledků – od úmrtí na rakovinu a kardiovaskulární onemocnění, cukrovku 2. typu, výskyt rakoviny, mozkovou mrtvici, úmrtnost ze všech příčin až po srdeční infarkt – výzkumníci většinou nezjistili žádný přínos omezení masa nebo byl tak malý a založený na tak slabých důkazech, že byl považován za nespolehlivý. (Dokumenty si můžete přečíst zde, zde, zde a zde.) V pátém přehledu se výzkumníci zaměřili na pocity lidí ohledně konzumace masa, přičemž se opět soustředili pouze na zdravotní problémy (čtěte: ne na morální, etické nebo ekologické důvody, proč se masu vyhýbat). A v podstatě zjistili, že mnoho lidí je k masu připoutáno a má pocit, že možnost jíst maso ovlivňuje kvalitu jejich života.

I ty nejlepší důkazy v oblasti výživy nejsou zdaleka dokonalé

Autoři však měli jasno v tom, že ani ty nejlepší dostupné důkazy o mase nejsou zdaleka dokonalé. Rozeberme si znění jejich doporučení (zvýraznění je moje):

Panel navrhuje, aby dospělí pokračovali v současné konzumaci nezpracovaného červeného masa (slabé doporučení, důkazy s nízkou jistotou). Podobně panel navrhuje, aby dospělí pokračovali v současné konzumaci zpracovaného masa (slabé doporučení, důkazy s nízkou mírou jistoty).

V klasifikaci GRADE existují čtyři úrovně důkazů. A důkazy jsou hodnoceny nižšími stupni, pokud jsou z jakéhokoli důvodu považovány za problematické – od nepřesnosti až po riziko neobjektivity. V případě masa a nemocí vědci určili, že i nejlepší důkazy mají „nízkou jistotu“.

Takže, řekl Guyatt, „jsme blíže k tomu, abychom řekli: opravdu nevíme,“ zatímco minulá doporučení obecně naznačovala, že plně rozumíme účinkům masa na zdraví.

Nyní se podívejme, co podle GRADE znamená „slabé doporučení“. Kupodivu nejde jen o sílu důkazů, ale také o hodnoty a preference lidí.

„Silné doporučení“ vzniká, když se panel pro tvorbu pokynů domnívá, že všichni plně informovaní lidé by se rozhodli stejně. „Slabé“ doporučení přichází tehdy, když „je pravděpodobné, že budou existovat významné rozdíly v rozhodnutí, které by informované osoby pravděpodobně učinily“, uvádí se ve vysvětlivce BMJ k systému GRADE. Jak si jistě vzpomínáte, jeden z jejich přehledů v časopise Annals se zabýval hodnotami a preferencemi lidí v souvislosti s konzumací masa a zjistil, že většina lidí si masa cení.

„Když to vyměníte za nejistý – a pokud vůbec existuje – malý přínos z omezení masa,“ dodal Guyatt, „náš závěr je, že většina lidí by se rozhodla pokračovat.“ Proto je doporučení slabé.

Dodal, že v minulosti se zdálo, že se pokyny zaměřují spíše na to, aby lidé jedli méně masa, než na skutečně nezaujatý pohled na vědecké poznatky. „Poukazování na nejistotu nebo na malý účinek tomuto cíli příliš neslouží.“

Ne všichni jsou přístupem vědců nadšeni

Zatímco lidé, jako je těžko prosaditelný meta-výzkumník John Ioannidis, označili sérii za „velmi přísnou a nezaujatou“, na jiné takový dojem neudělala.

Harvardská škola veřejného zdraví – dobře známá tím, že vytrubuje do světa rostlinnou, středomořskou stravu – vydala k seriálu reakci, v níž ho v podstatě zdiskreditovala za to, že shazuje všechny důkazy prokazující souvislost masa se špatným zdravotním stavem.

Christopher Gardner, stanfordský výzkumník v oblasti výživy, označil přístup studie GRADE za nevhodný pro výživu. „Respektuji, že chtějí mít jasnou důkazní základnu,“ řekl serveru Vox, „ale na životní styl se to aplikovat nedá.“

Dodal, že jiné směrnice berou v úvahu kromě výzkumu na zvířatech a randomizovaných studií také observační epidemiologii. „Pokud to uděláte – a jste WHO – řeknete ‚na základě celkových důkazů z více oborů je toto naše nejlepší rada‘,“ řekl Gardner. „, prostě to uťala na kolenou a řekla, že většinu z toho nebudeme brát v úvahu.“ Konkrétně mu vadilo, že autoři vyřadili důležité a potenciálně relevantní výzkumy, jako jsou studie PREDIMED a Lyon Diet Heart. Tyto randomizované studie se sice nezaměřovaly na konzumaci masa, ale obsahovaly údaje o stravovacích návycích zahrnujících maso, které mohly být relevantní.

Pak se objevily obavy z vynechání série: vliv masa na klima, vodu, půdu a znečištění. „Je to promarněná příležitost,“ napsali vědci z Harvardu, „protože změna klimatu a degradace životního prostředí mají vážné dopady na lidské zdraví, a proto je důležité je zohlednit při tvorbě doporučení týkajících se stravování, i když je to řešeno odděleně od přímého vlivu na zdraví jednotlivce.“

Ale to nebylo účelem studií, řekl Guyatt. Smyslem bylo vynulovat krušnou otázku přímého vlivu masa na zdraví. Navíc dodal, že nová série je pokusem o něco radikálního: říci, že pravidla vědy by měla platit i pro výživu. „Proč mít jeden soubor pravidel pro posuzování a jiný soubor pravidel pro jinou oblast?“ zeptal se. Až bude on a jeho kolegové pokračovat v aplikaci své nové metody na další otázky týkající se stravování, možná nás přivedou k dalším nepříjemným závěrům.“

Poslechněte si dnešní den s vysvětlením

Burger King oznámil, že v celostátním měřítku zavádí bezmasý Whopper, který chutná jako pravý. Je to konec velkého masa?

Hledáte rychlý způsob, jak udržet krok s nekonečným cyklem zpráv? Moderátor Sean Rameswaram vás na konci každého dne provede nejdůležitějšími zprávami.

Přihlaste se k odběru na Apple Podcasts, Spotify, Overcast nebo kdekoli jinde, kde posloucháte podcasty.