.

Výzkumný tým implantoval pacientovi, který trpí nystagmem, do očního důlku pod každé oko sadu magnetů. Jedná se o jedno z prvních úspěšných použití okohybných protéz.

„Naše studie otevírá novou oblast využití magnetických implantátů k optimalizaci pohybu částí těla,“ uvedl v tiskové zprávě Parashkev Nachev, člen Neurologického institutu UCL a hlavní autor studie.

Nystagmus je oční onemocnění, při kterém oko vykonává nekontrolované a opakované pohyby. Kvůli těmto pohybům mají lidé často zhoršené vidění a problémy s vnímáním hloubky, které mohou ovlivnit i rovnováhu a koordinaci, uvádí Americká optometrická asociace. Nedobrovolné pohyby očí spojené s nystagmem se mohou objevovat ze strany na stranu, nahoru a dolů nebo v kruhu. Přibližně 1 ze 400 lidí trpí nystagmem.

„Nystagmus má mnoho příčin s různým původem v centrální nervové soustavě, což představuje výzvu pro vývoj farmaceutické léčby, proto jsme se rozhodli zaměřit na samotné oční svaly. Dosud však mechanické přístupy unikaly, protože bylo nutné zastavit mimovolní pohyby očí, aniž by se zabránilo přirozeným, záměrným pohybům spočívajícím v posunu pohledu,“ řekl Nachev.

Pacient, který zákrok podstoupil, onemocněl nystagmem v pozdních 40 letech v důsledku Hodgkinova lymfomu. Výzkumný tým pro něj vyvinul protézu pomocí jednoho magnetu, který byl implantován do kosti ve spodní části oční jamky. Magnet spolupracoval s menším magnetem, který byl přišit k extraokulárnímu svalu, jenž ovládá pohyb oka. Magnety jsou uzavřeny v titanu, který umožňuje jejich bezpečnou implantaci a zároveň vytváří magnetickou sílu, která nezpůsobuje žádné poškození.

„Síla používaná pro dobrovolný pohyb oka je naštěstí větší než síla způsobující blikavé pohyby, takže jsme potřebovali jen poměrně malé magnety, čímž jsme minimalizovali riziko znehybnění oka,“ řekl Quentin Pankhurst, hlavní konstruktér protézy.

Pro testování protézy před jejím implantováním pacientovi výzkumný tým připojil magnet k na míru vyrobené kontaktní čočce. Jakmile se ukázalo, že je magnetická protéza bezpečná a úspěšná, pacient ji dostal ve dvou oddělených sezeních.

Pacient se rychle zotavil a uvedl, že se mu podstatně zlepšila zraková ostrost. Nebyl zaznamenán ani žádný negativní dopad na funkční rozsah pohybu. Příznaky mimovolních očních pohybů zůstaly stabilní po dobu 4 let kontrol.

„Přestože přesné nervové mechanismy způsobující nystagmus stále nejsou plně pochopeny, ukázali jsme, že jej lze stále korigovat pomocí protézy, aniž by bylo nutné řešit nervovou příčinu. Důležitý je zde pohyb oka, nikoli způsob jeho vzniku,“ řekl Christopher Kennard, jeden z vedoucích studie.

Výzkumníci naznačují, že magnetická protéza není vhodná pro každého. Ti, kteří potřebují běžnou magnetickou rezonanci, by implantáty nemohli používat a je třeba provést další výzkum, aby se zjistilo, komu by protéza nejvíce prospěla. Vědci v současné době pracují na provedení rozsáhlejší studie.

Oxford v poslední době zaznamenal několik dalších průlomových objevů v oblasti zrakového postižení, včetně sítnicového chirurgického robota a pokroku v oblasti syntetické sítnice.

Studie byla publikována v časopise Opthalmology a byla financována Národním programem pro nové a kombinované aplikace technologií Národního institutu pro výzkum ve zdravotnictví (NIHR), biomedicínskými výzkumnými centry NIHR při UCLH, Moorfields Eye Hospital a Oxford a Wellcome.

.