Jak dlouhá je disertační práce?

2 Shares

Posledně aktualizováno 14. prosince 2020 Ayla Myrick

A jak dlouho trvá její napsání?

Mnoho doktorandů je překvapeno, jak dlouho trvá napsání disertační práce. Má to dobrý důvod: většina doktorských programů svým nastupujícím studentům tvrdí, že disertační práci mohou napsat za rok. Podle mých zkušeností to není pravda. Pracuji s postgraduálními studenty už léta; nikdy jsem neviděl nikoho, kdo by práci dokončil tak rychle. Myslím, že průměr je asi 18 měsíců, a některým studentům to samozřejmě trvá podstatně déle. Proč to trvá tak dlouho?“

Částečnou odpovědí je, že než se dostanete k samotnému výzkumu, je třeba udělat spoustu práce. Pokud vím, každý doktorský program trvá na tom, že než začnete sbírat data, musíte napsat návrh a nechat si ho schválit. Návrh se obvykle skládá ze tří kapitol, které se v revidované podobě nakonec stanou prvními třemi kapitolami vaší disertační práce.

Ch. 1: Problem statement. Zde je v hrubých rysech uveden problém, který hodláte zkoumat, a proč je důležitý. Obvykle se zde diskutuje o výzkumu jiných lidí, ale ne tolik. Toto byste mohli být schopni napsat za jeden měsíc.

Ch. 2: Přehled literatury. Tato kapitola obsahuje přehled a syntézu velkého množství výzkumů – v podstatě všeho, co bylo o vašem tématu napsáno – se zvláštním zřetelem na nejnovější výzkumy.

Čtení: Měli byste počítat s tím, že přečtete 100 článků nebo kapitol knih a ke všem si uděláte podrobné poznámky. Jen to vám může zabrat tři měsíce.

Psaní prvního návrhu . Musíte spojit do ucelené diskuse vše, co jste přečetli. Jaké otázky se týkají komunity vědců; jak byly tyto otázky zkoumány; jaké jsou oblasti shody a sporu atd. Počítejte s tím, že vám psaní zabere nejméně dva měsíce.

Část 3: Metody. Zde pečlivě vysvětlíte, jak hodláte studii provést, a svůj přístup zdůvodníte odkazem na literaturu o metodách. Musíte také vysvětlit, jak budete účastníky chránit před případným neúmyslným poškozením. Tuto kapitolu byste mohli být schopni napsat za měsíc.

Pokud jste počítali, tak to vypadá, že to dává dohromady čtyři měsíce, ale obávám se, že to obvykle trvá déle. Vaše komise potřebuje čas, aby si přečetla vše, co napíšete, a navrhla, jak byste to měli vylepšit. Nikdo – absolutně nikdo – to neudělá správně hned napoprvé. Musíte počítat s dalšími nejméně dvěma měsíci na revize.

Jakmile je váš návrh schválen (jak vaší komisí, tak institucionální kontrolní radou), můžete začít provádět výzkum – ale nemůžete se jen tak vrhnout na sběr dat. Obvykle následuje delší proces vyhledávání účastníků a případně vyjednávání s osobami, které mají na starosti bránu v té které instituci, která musí výzkum schválit. (Může jít například o ředitele školy, kde chcete vést rozhovory s učiteli, nebo o ředitele nemocnice, kde plánujete pozorovat zdravotní sestry). Všichni tito lidé mají samozřejmě nabitý rozvrh: Než získáte povolení k zahájení, můžete zaručit dalších několik týdnů.

Nakonec jste připraveni začít se sběrem dat. Zde hodně záleží na tom, jaký druh výzkumu děláte. Pokud chcete, aby vaši účastníci pouze vyplnili online dotazník, může vše postupovat poměrně rychle. Možná budete schopni shromáždit všechna data a nastavit je v souboru SPSS za měsíc. (Předpokládám, že jste část předchozích šesti měsíců věnovali tvorbě dotazníku – aby nedošlo ke zpoždění, když konečně získáte souhlas k pokračování). Na druhou stranu, pokud děláte nějaký druh kvalitativního výzkumu, budete tomu muset věnovat mnohem více času. V dnešní době většina postgraduálních studentů provádí rozhovory s 15 až 25 účastníky, přičemž každý z nich trvá přibližně jednu hodinu. (Za mých časů jsme všichni dělali 75 – 100 hodin rozhovorů. Diplomové práce jsme také psali při svíčkách, protože elektřinu ještě nikdo nevynalezl). Každý rozhovor musíte také přepsat a poté (v závislosti na vašem přístupu) přepisy pročíst a pečlivě je kódovat a hledat v nich témata. Optimistický odhad je, že byste mohli zvládnout dva rozhovory týdně – jen na samotné vedení rozhovorů počítejte se třemi měsíci.

Nakonec vás čeká sepsání výsledků. I zde je velký rozdíl mezi kvantitativním a kvalitativním výzkumem. Analýza výsledků dotazníku v programu SPSS opravdu netrvá tak dlouho, zejména pokud jste svůj dotazník dobře navrhli a víte, jaké hypotézy chcete testovat. (Většina škol vám umožní získat v tomto směru instruktáž od lidí, jako jsme my, ale samozřejmě nemůžeme udělat studii za vás – musíte nám říct, jaké hypotézy máme testovat). Je rozumné si myslet, že to lze zvládnout za měsíc.

Analýza kvalitativních dat je jiná hra. Musíte se probírat surovým materiálem, všímat si témat a variací, dokud se nerozhodnete, jaký příběh z něj můžete vyprávět. Nedovedu si představit, že by někdo odvedl adekvátní práci za méně než tři měsíce.

Po dokončení psaní vás opět čeká celá ta záležitost s revizí. Vaše komise si přečte, co jste napsali, a nabídne vám svou kritiku; vy musíte svůj návrh přepracovat a reagovat na jejich námitky a návrhy. Ve skutečnosti neexistuje žádný dobrý způsob, jak odhadnout, jak dlouho bude tato fáze procesu trvat. Záleží na kvalitě vašeho prvního návrhu a, obávám se, na dobročinnosti vaší komise. Pochopte prosím: vaše komise chce dokončit – není pro ni žádnou výhodou požadovat nekonečné revize. Zároveň je vaše komise zodpovědná za dodržování akademických standardů a většina z nás (sám jsem v těchto komisích působil) bere tuto povinnost vážně. Měli byste počítat s tím, že budete revidovat vše, co jste napsali, a to pravděpodobně více než jednou. Pokud to zvládnete zabalit za další dva nebo tři měsíce, můžete být na sebe hrdí.

Všimněte si, že jsem navrhl velmi odlišné časové rámce pro kvalitativní a kvantitativní výzkum. Není pochyb o tom, že kvantitativní výzkum je rychlejší. Znamená to, že kvantitativní výzkum je lepší volbou? Ne nutně – vše záleží na tom, co je pro vás pohodlnější a zajímavější. Začínal jsem jako kvalitativní výzkumník a zůstává mou první láskou. V těchto dnech také vyučuji statistiku, a to z důvodů, které pro mě zůstávají jakousi záhadou. Vlastním studentům vlastně radím, aby prováděli výzkum smíšenými metodami: kombinaci dotazníků a rozhovorů. Pokud to zní jako dvojí problém, tak tomu tak opravdu není. Zůstaňte naladěni na další téma: „Kterou metodu byste si měli vybrat?“

  • Autor
  • Poslední příspěvky
Koordinátorka sítě Dissertation Editing Services
Jako koordinátorka sítě A+English pomáhá Ayla Myrick studentům již více než 20 let.

Nejnovější příspěvky od Ayly Myrick (zobrazit všechny)
  • Jak napsat práci ve formátu APA – 4. listopadu 2019
  • Jak přežít špatného vedoucího diplomové nebo disertační práce – 22. prosince, 2017
  • Jak být generálním ředitelem své disertační práce – výběr školitele a složení komise pro disertační práci – 19. prosince 2017

2 Akcie

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.