V tomto kurzu se naučíte číst tabulatury pro harmoniku a zejména tu, kterou budu používat pro všechny písně a cvičení.

¿Co je to tabulatura?

Tabulatura je zjednodušená forma notového zápisu pro mnoho nástrojů (nejen pro foukací harmoniku), která představuje pouze polohy a místa na nástroji pro provedení hudební skladby, aniž by brala v úvahu trvání not, jako jsou celé noty, půlové noty, čtvrťové noty, a výšku not (C, D, G atd.).

Jedná se o jednoduchý způsob prezentace not, které máte zahrát, a je to mnohem jednodušší způsob čtení než standardní notový zápis.

To je hlavní důvod, proč je hojně používán a doporučován zejména začátečníkům. Dobré provedení skladby však bude záviset na vaší schopnosti hrát podle sluchu. Prvním cílem tabulatur je usnadnit výuku našeho nástroje, a jakmile si vytvoříte dobrý hudební sluch, nebudete na nich tolik závislí.

Pro zjednodušení čtení tabulatury neobsahují mnoho hudebních informací: rytmus, ticho, přízvuky, dynamiku atd. a většinu harmonikových technik. Proto si nejprve poslechněte skladbu, kterou chcete hrát, a poté si ji zkuste zahrát, protože mít skladbu v uchu vám poslouží jako důležité vodítko pro správnou interpretaci tabulatury.

Tabulky jsou specifické pro každý nástroj. Například tabulatura pro diatonickou harmoniku (nebo bluesovou harmoniku) udává číslo buňky, kterou máme zahrát (mezi buňkami 1 a 10), a jestli máme tuto buňku vyfouknout, nakreslit (vdechnout) nebo ohnout.

Existuje mnoho typů harmonikových tabulatur, ale tři nejběžnější jsou:

• používání šipek (směrem nahoru značí tón foukací a směrem dolů tón tahací)
• používání závorek pro tahací tóny a pouze číslo buňky pro tóny foukací
• znak mínus pro tahací tóny a pouze číslo buňky nebo symbol plus pro tóny foukací.

U těchto dvou posledních typů tabulatury je obvykle písmeno „b“ umístěno stranou čísla buňky označující použití ohýbací noty.

U tabulaturního systému používajícího šipky lze typy ohýbání znázornit různým sklonem šipek nebo krátkými a rovnoběžnými čarami nad šipkou. Například pokud jsou na šipce dolů 2 čáry, znamená to, že máme zahrát celý tahový ohyb.

Osobně a jako učitel hry na foukací harmoniku již několik let vidím, že studenti se velmi dobře přizpůsobují systému tabulatury se šipkami.

Nyní se podívejme na rozložení s umístěním not úhozu, tahu a ohybu na standardní desetiotvorové durové diatonické harmonice laděné v tónině C:

Tabulka se šipkami

Schéma not pro harmoniku v tónině C

Anglosaská notace: C = Do D = Re E = Mi F = Fa G = Sol A = La B = Si

„B“ vpravo označuje plochý tón, je o půltón (nebo půltón) nižší než původní tón. Např: „Eb“ je Mi flat (o půltón níže než „Mi“) a odpovídá ohybu o jeden půltón v dírce 8.

Zápis celé durové stupnice C (Do, Re, Mi, Fa, Sol, La, Si, Do) tímto tabulátorovým systémem bude vypadat takto:

https://www.leccionesdearmonica.com/wp-content/uploads/2011/06/Escala-Mayor-de-Do-completa-registro-medio.mp3

Nakonec si ukážeme jako příklad pro píseň „Óda na radost“ (z Beethovenovy 9. symfonie). Tato píseň je v tónině C a hraje se s harmonikou v tónině C (tomu se říká hra v první poloze nebo „rovná harfa“: hraje se ve stejné tónině jako ladění harmoniky). Čtení probíhá zleva doprava a shora dolů.

Ode to Joy tab

Poslechněte si tuto píseň a další jednoduché písně pro harmoniku v C, v tomto článku:

.