To jsem měl tušit! Díky, čtenářko Clare. Obiloviny jsou semena trav. Zelenina je… no, neexistuje přesná definice toho, co je zelenina. Zelenina může být jakákoli jedlá část rostliny, která není a) semenem nebo b) dozrálým vaječníkem. Zralé vaječníky semenných rostlin jsou to, čemu se ve vědecké terminologii říká „plody“, jestli mi rozumíte. Je vám tedy jasné, proč jsou rajčata a dýně klasifikovány jako ovoce, a ne jako zelenina: mají semena.

Proč tedy kukuřice není ovoce? Nejsou jednotlivá zrna semeny? Dobře chytráku, ano, jsou. Ale jen když jsou sušená. Což znamená, že když je kukuřičný klas vysušený, je to technicky vzato ovoce, přičemž jednotlivá zrna jsou semena a klas je vaječník. Nicméně před tímto okamžikem, tj. když jsou zrna v syrovém nebo „mléčném“ stadiu, to nejsou semena, ale jedlá struktura bez semen, což je zelenina.

Takže pokud se jádra stanou semeny, neznamená to, že kukuřice je nakonec skutečně obilovina? Dobře, chytráku, ano, znamená. Vzhledem k tomu, že divoký předek kukuřice, teosinte, je tráva, dělá to z kukuřice v očích mnoha lidí obilovinu.

Tak proč tedy trvám na tom, že kukuřici nazývám zeleninou? Částečně proto, že zrna mi intuitivně připadají spíše jako „jedlé struktury“ než semena. Ale konkrétněji kvůli nutričnímu profilu kukuřice. Kukuřice poskytuje vitaminy A, C a E, ale postrádá většinu vitaminů skupiny B – což je typické pro zeleninu. Kukuřice má také nízký obsah bílkovin, které poskytují pravé obiloviny, zejména lysinu a tryptofanu. Takže podle mě, když to vypadá jako kachna a kváká jako kachna, jsem na straně vegetariánů… chci říct, zeleninových lidí.

Jsou ovšem i tací, kteří trvají na tom, že kukuřice je všechno trojí: ovoce A zelenina A obilovina. Ale tito lidé jsou prostě blázni. Chci říct… blázni.