Jaisalmer, město, západní stát Rádžasthán, severozápadní Indie. Leží na rovině v poušti Thár (Velká indická), asi 135 mil (215 km) severozápadně od Džódhpuru.

Město, známé svými stavbami ze žlutohnědého kamene, založil v roce 1156 Rawal Jaisal, náčelník Rádžpútů (válečnických vládců historické oblasti Rádžputána). Ve 12. století dosáhl stát Džajsalmér vrcholu své moci. Po vyplenění hlavního města muslimským sultánem z Dillí ʿAlāʾ al-Dīn Khaljī na počátku 14. století jeho osudy upadaly. Následně se stalo mughalským lénem a v roce 1818 navázalo politické vztahy s Brity. V roce 1949 bylo připojeno ke státu Rádžasthán.

Jaisalmer je spojen silnicí s Džódhpurem, Barmerem a Phalódí a je významným karavanním centrem, kde se obchoduje s vlnou, kůžemi, solí, plnidlem, velbloudy a ovcemi. Má regionální letiště. V pevnosti na kopci s výhledem na město se nachází královský palác, několik starobylých džinistických chrámů a knihovna zvaná Gyana Bhandar („Sklad vědomostí“), která obsahuje staré sanskrtské a prákrtské rukopisy. Je jednou z několika historických horských pevností v Rádžasthánu, které byly v roce 2013 společně zařazeny na seznam světového dědictví UNESCO. Jezero Gadisar je oblíbenou rekreační oblastí ve městě.

Okolní oblast, kdysi knížecí stát, tvoří téměř výhradně písečná pustina, která je součástí pouště Thar. Jediným tokem je řeka Kakni, která se rozlévá na velké ploše a vytváří jezero Bhij. Hlavními plodinami jsou bajra (proso) a jowar (čirok). Rozšířený je chov koz, velbloudů, ovcí a skotu. Zpracovávají se ložiska vápence, fulleru a sádrovce. Počet obyvatel. (2001) 57,537; (2011) 65,471.