A. Jeruzalém je milován a chráněn

1. (1-3) Nadcházející spravedlnost a sláva Sijónu.

Pro Sijón nebudu mlčet,
a pro Jeruzalém si neodpočinu,
dokud jeho spravedlnost nevyjde jako jas,
a jeho spása jako lampa, která hoří.
Národy uvidí tvou spravedlnost,
a všichni králové tvou slávu.
Novým jménem budeš nazvána,
kterým tě pojmenují Hospodinova ústa.
Budeš také korunou slávy
v Hospodinově ruce,
a královským diadémem
v ruce svého Boha.

a. Neodpočinu si, dokud její spravedlnost nevyjde jako jas: Izajáš prorokoval v době, kdy byl Jeruzalém ještě funkčním městem, ale byl duchovně zkažený. Zde vyhlíží dobu, kdy bude Jeruzalém zpustošený, protože byl dobyt Babyloňany, a prorocky promlouvá k jeho sklíčeným a skleslým obyvatelům útěchu a ujištění. Hospodin je ujišťuje, že nebude mít klid, dokud Jeruzalém nebude obnoven zářící spravedlností.

i. Toto proroctví je zaměřeno na Sijón a Jeruzalém. I když se Bůh zabývá touto oblastí jako skutečným hmotným místem, vystupuje také jako reprezentace Izraele a v ještě obecnějším smyslu jako reprezentace celého Božího lidu.

b. Pohané uvidí tvou spravedlnost: Když Bůh pozvedne Sijón, pak to národy uvidí a samy budou přivedeny k důvěře v Hospodina. Dílo, které Bůh vykoná pro Jeruzalém, mělo mít vliv nejen na Jeruzalém, ale mělo se rozšířit i na pohany a na všechny krále.

c. Budeš nazýván novým jménem: Jeruzalém bude tak proměněn, že bude nazýván novým jménem. Protože Hospodin je původcem proměny, je také původcem nového jména (které ústa Hospodinova pojmenují).

i. Tato myšlenka je rozšířena v Iz 62,4, kde Hospodin „vymění“ stará jména Jeruzaléma za jeho nová jména slávy a bezpečí.

ii. Myšlenka nového jména se rozšiřuje také na křesťany, a to v pasážích jako Zjevení 2,17 a 3,12. V nebi, až bude naše proměna dokončena, obdržíme nové jméno, které bude odpovídat naší zcela proměněné přirozenosti.

d. I ty budeš korunou slávy v rukou Páně: Jeruzalém bude pro Boha tak výjimečný, že ho bude považovat za korunu slávy. Možná známe myšlenku, že obdržíme korunu; hlubší a úžasnější je uvažovat o tom, že budeme korunou slávy v Hospodinově ruce.

i. Pavel používá podobný obrat známé myšlenky v Ef 1,18, kde říká, že věřící by měl pochopit, jaké je bohatství slávy jeho dědictví ve svatých. Nejde o naše dědictví v Pánu, ale o jeho dědictví v nás. Často jen povrchně chápeme, jak jsme pro Boha vzácní.

2. (4-5) Pán miluje Sion jako ženich miluje nevěstu.

Nebudeš už nazývána opuštěnou,
ani tvá země už nebude nazývána pustou,
ale budeš nazývána Hefziba a tvá země Beula,
neboť Hospodin má v tobě zalíbení,
a tvá země bude vdaná.
Neboť jako se mladík žení s pannou,
tak se s tebou ožení tvoji synové;
a jako se ženich raduje z nevěsty,
tak se bude tvůj Bůh radovat z tebe.

a. Už tě nebudou nazývat opuštěnou: Jeruzalém poznal zkušenost války, porážky a zpustošení. Boží lid věděl, jaké to je cítit se Opuštěný a Zpustošený, takže jako by mohl tato jména přijmout.

b. Ty se však budeš jmenovat Hefziba a tvá země Beula: Dny Opuštěné a Pusté jednoho dne pominou. Přijde den, kdy Sijón a Boží lid poznají, že Bůh má v nich zalíbení (Hefziba znamená „mé zalíbení je v ní“). Přijde den, kdy Sijón a Boží lid poznají nepřetržitou Boží přítomnost a lásku, jako by žena měla poznat přítomnost a lásku svého manžela (Beulah znamená „Vdaná“).

i. „S takovou úsporností slov a krásou obraznosti Izajáš líčí láskyplnou svornost, která charakterizuje Sijón a jeho důvěrné spojení s Hospodinem – které Zjevení 19,7 předpovídá jako Beránkovu svatbu.“ (Zj 19,7). (Motyer)

c. A jako se ženich raduje z nevěsty, tak se bude váš Bůh radovat z vás: Sion a Boží lid poznají, jak moc je Pán miluje. Jeho cit k nim je víc než láska typu povinnosti; naopak, bude se z vás radovat.

i. Stejná myšlenka je krásně sdělena v Sofonjášovi 3,17: Hospodin, tvůj Bůh uprostřed tebe, Mocný, zachrání, bude se nad tebou radovat s jásotem, utiší tě svou láskou, bude se nad tebou radovat se zpěvem. Není divu, že Pavel vyslovil zvláštní modlitbu, abychom nějak začali chápat takovou lásku, abychom mohli spolu se všemi svatými pochopit, jaká je šířka, délka, hloubka a výška; abychom poznali Kristovu lásku, která přesahuje poznání. (Ef 3,18-19)

3. (6-9) Hospodin slibuje, že bude chránit Sijón.

Postavil jsem strážce na tvé hradby, Jeruzaléme;
nebudou nikdy mlčet ve dne ani v noci.
Ty, kdo vzpomínáš na Hospodina, nemlč,
a nedopřej mu klidu, dokud nezaloží
a neučiní Jeruzalém chválou v zemi.
Hospodin přísahal při své pravici
a při paži své síly:
„Jistě už nedám tvé obilí
jako pokrm tvým nepřátelům;
a synové cizince nebudou pít tvé mladé víno,
pro které jsi pracoval.
Ale ti, kdo je shromáždili, je budou jíst,
a chválit Hospodina;
ti, kdo je shromáždili, je budou pít v mých svatých síních.“

a. Postavil jsem strážce na tvé hradby, Jeruzaléme: Protože Bůh miluje Sijón a raduje se z něj, bude je chránit. I když je předtím dobyli Babyloňané, přijde den, kdy učiní Jeruzalém chválou v zemi.

b. Stráže na vašich hradbách: Strážní mají stálou povinnost. Nikdy nebudou mlčet ve dne ani v noci. Vy, kteří vzpomínáte na Pána, nemlčte a nedejte mu pokoj, dokud neučiní Jeruzalém chválou na zemi. Strážní nejsou kritici, jsou to modlitební bojovníci, kteří se neustále modlí a nedávají Bohu „pokoj“, dokud nebude obnoven Boží lid a jeho město.

i. Bultema na téma Postavil jsem strážce … nikdy nebudou mlčet ve dne ani v noci: „Je tu trojí bohatá myšlenka: (1) Hospodin sám nemá klid, pokud jde o Sijón; (2) nechce, aby jeho prosebníci mlčeli ve svých modlitbách za Izrael; (3) a nechce, aby ho jeho lid nechal v klidu, pokud jde o osvobození Izraele.“

ii. „Neklidný Spasitel vyzývá svůj lid, aby byl neklidný a aby sám Pán byl neklidný – aby mu nedopřál odpočinku, dokud jeho vyvolené město nebude v plné nádheře, jeho vyvolená církev úplná a slavná.“ (Spurgeon)

iii. „Nedejte mu odpočinout“ je příkaz našeho Pána, který nám sám dává ohledně velkého Boha. Předpokládám, že nikdo z vás nikdy neradil žebrákovi, aby se k vám choval nedůtklivě. Řekli jste někdy: ‚Kdykoli mě uvidíte jít přes tento přechod, požádejte mě o penci. Když vám ho nedám, běžte za mnou nebo za mnou volejte celou ulici. Když se to nepodaří, chyťte se mě a nepusťte mě, dokud vám nepomůžu. Pros bez přestání. Vyzval někdy někdo z vás žadatele, aby k vám často volali a vznášeli velké prosby?“ ….. V podstatě říká: „Naléhejte na mě! Naléhejte na mě! Opřete se o mou sílu. Zápaste se mnou, jako když se člověk snaží dát druhému pád, aby s ním mohl zvítězit.“ Všichni se na mě těší. To vše a ještě mnohem více je obsaženo ve výrazu: ‚Nedejte mu odpočinout‘.“ (Spurgeon)

c. Pán přísahal na svou pravici a na rameno své síly: Už nikdy nebude Jeruzalém pleněn těmi, kdo by mu chtěli ukrást obilí nebo mladé víno. Místo toho je budou jíst ti, kdo je sklidili, a budou chválit Hospodina.

B. Hospodin navštíví Jeruzalém.

1. (10) Cesta připravená pro Hospodinův příchod.

Projděte,
projděte branami!
Připravte cestu pro lid;
postavte,
postavte silnici!
Vyjděte kameny,
vztyčte prapor pro národy!

a. Připravte cestu pro lidi! Izajáš prorocky očekává dobu, kdy Hospodin naplní tato zaslíbení. Protože přichází jeho spasení, musí připravit cestu pro lid. Musí vybudovat dálnici, aby byla připravena hladká cesta bez překážek, která bude lidi uvádět k Hospodinovu spasení.

i. Již dříve byla prostřednictvím Izajáše učiněna velká zaslíbení o masové pouti do Jeruzaléma, proto je třeba vybudovat silnice a připravit cestu.

b. Pozvedněte prapor pro národy: Je třeba nejen připravit cestu, ale také ji označit praporem pro národy. Pak budou moci nejen přijít, ale budou také přitahováni, aby přišli.

2. (11-12) Mesiáš přichází na Sijón.

Pravda, Hospodin prohlásil
až na konec světa:
„Řekni dceři Sijónu:
‚Jistě přichází tvá spása;
hle, jeho odměna je s ním,
a jeho dílo před ním.'“
A budou je nazývat Svatým lidem,
Vykoupenými Hospodinovými;
a ty budeš nazývána Vyhledávaným,
Městem, které není opuštěno.

a. Řekni siónské dceři: „Jistě přichází tvá spása“: Cesta byla připravena a vyznačena; nyní je čas, aby se objevil Hospodinův spasitel a zachránce a přišel na Sijón.

i. Spasitel přišel na Sion, ale nejen na Sion. Izajáš to říká jasně: Hospodin vskutku zvěstoval až na konec světa tuto velkou zprávu o příchodu Spasitele.

b. Hle, jeho odměna je s ním: Když Mesiáš přijde na Sijón, jeho odměna je s ním. Zjevení 22,12 je citátem tohoto verše: A hle, přijdu rychle a má odměna je se mnou, abych dal každému podle jeho práce.

i. Pavel v této myšlence pokračuje v 1. Korintským 3,8-14 a říká, že až se objevíme před Pánem, budeme souzeni podle toho, co jsme pro něj a s ním vykonali. V onen den každý obdrží svou odměnu podle své práce. (1. Korintským 3,8)

c. A budete nazýváni Vyhledávaným, Městem, které není opuštěno: Jeruzalém ve svých dějinách poznal, jaké to je být Opuštěný. V onen den však bude nazýván Vyhledávaným; každý bude vědět, že si ho Bůh váží a že si ho vyvolil

.