BaselEdit

Po krátkém působení v mládežnických týmech debutoval Rakitić v prvním týmu Basileje 29. září 2005 v zápase Poháru UEFA na hřišti Široki Brijeg. Ve švýcarské Superlize se poprvé objevil 15. dubna 2006 ve venkovním zápase Basileje proti Neuchâtelu Xamax. Ačkoli tyto dva zápasy byly jediné, které odehrál během své první profesionální sezóny v Basileji, ve své druhé sezóně se prosadil jako pravidelný spoluhráč a ve 33 vystoupeních v Superlize vstřelil 11 gólů. Během této doby se také devětkrát představil v poháru UEFA a byl vyhlášen nejlepším mladým hráčem sezóny 2006-07 v Superlize a zároveň obdržel cenu za nejlepší švýcarský gól roku za působivý gól, který vstřelil proti St. Gallen 22. října 2006.

Schalke 04Edit

Po působivých výkonech v dorosteneckém věku o Rakitiće opět usilovaly velké evropské kluby. S výhradou takových byl nakonec 22. června 2007 podepsán německým klubem Schalke 04 za 5 milionů eur.

Rakitić debutoval za Schalke 21. července 2007 v utkání Premiere Ligapokal proti Karlsruher SC a nakonec nastoupil i ve zbývajících dvou zápasech, když Schalke skončilo na druhém místě ligy. Dne 5. srpna 2007 vstřelil Rakitić svůj první soutěžní gól za svůj nový klub při venkovní výhře 0:9 nad Eintrachtem Trier v prvním kole DFB-Pokalu.

Dne 10. srpna 2007 byla střetnutím mezi mistrovským VfB Stuttgart a Schalke zahájena nová sezóna Bundesligy. Rakitić přišel na hřiště jako střídající hráč ve druhém poločase a během pouhých sedmi minut na hřišti vstřelil svůj první bundesligový gól, když jeho tým uhrál remízu 2:2. Dne 15. září 2007 se mu podařilo znovu zapůsobit, když vstřelil jediný gól Schalke při venkovní remíze 1:1 na hřišti Bayernu Mnichov. O tři dny později Rakitić debutoval v Lize mistrů UEFA při domácí porážce 0:1 s Valencií. V sezóně 2007/08 pak v Lize mistrů nastoupil celkem sedmkrát, včetně výrazného a velmi působivého záskoku v domácím utkání Schalke proti Chelsea ve skupinové fázi. Večer před dalším zápasem Schalke proti Rosenborgu byl spolu s bývalým spoluhráčem Mladenem Krstajićem dočasně vyřazen ze sestavy kvůli tomu, že byl přistižen při vynechání tréninku a účasti na nočním večírku. Rakitić pomohl svému týmu zvítězit v penaltovém rozstřelu proti Portu a poprvé se dostat do čtvrtfinále, ale kvůli zranění kotníku, které utrpěl na tréninku, musel vynechat oba zápasy takového utkání proti Chelsea. Mimo hru zůstal měsíc, protože Schalke bez něj z turnaje vypadlo.

Krátce po návratu po zranění Rakitić objevil nejlepší formu, když vstřelil gól a na další dva přihrál při důležitém vítězství 0:3 na hřišti VfL Bochum, které zajistilo Schalke minimálně třetí místo v ligové tabulce a účast v příštím ročníku Ligy mistrů. V takové formě pokračoval i v dalším utkání proti Eintrachtu Frankfurt, když asistoval Mladenu Krstajićovi u jediného gólu zápasu a uzavřel tak se Schalke pozitivní domácí sezonu. Celkově zakončil svou první bundesligovou sezonu s bilancí 3 gólů a 10 asistencí ve 29 vystoupeních. V následující sezoně se Rakitić podílel na vítězství Schalke nad Hannoverem 96 (3:0) a v úvodním bundesligovém utkání asistoval u dvou branek.

SevillaEdit

Sezona 2010/11Edit

Dne 28. ledna 2011 podepsal Rakitić čtyřapůlletou smlouvu se španělským klubem La Liga Sevilla za přestupovou částku 2,5 milionu eur. Po svém příchodu byl Rakitić okamžitě zařazen do základní jedenáctky týmu a debutoval 6. února 2011 proti Málaze. V následujícím utkání proti Racingu de Santander si vstřelil vlastní gól, ale dokázal se vrátit do hry a v následujícím zápase proti Hérculesu vstřelil svůj první gól za Sevillu. Kvůli zlomenině nohy byl Rakitić nucen vynechat poslední čtyři zápasy La Ligy. Ve své první půlsezóně v Seville v sezoně 2010/11 vstřelil pět gólů a po svém příchodu a před zraněním nohy nastoupil do všech 13 zápasů.

Sezona 2011/12Edit

V sezoně 2011/12 byl Rakitić i nadále stálým členem prvního týmu a klíčovou součástí týmu. Vzhledem k manažerským změnám a novým taktickým schématům, které zavedl nový trenér Marcelino, jehož později nahradil Míchel, dostal Rakitić na hřišti jinou roli než v předchozí sezoně, kdy byl pod trenérem Gregoriem Manzanem využíván jako střední záložník; v průběhu sezony byl většinou nasazován jako defenzivní záložník. Do konce sezony nastoupil za klub celkem 39krát, připsal si šest asistencí a vstřelil jeden gól v Copa del Rey 2011/12. V tomto ročníku se mu podařilo vstřelit tři branky. Ukázalo se, že to byla jeho jediná bezgólová sezona v Lize mistrů, když hrál za Sevillu.

Sezona 2012-13Rakitić zahájil sezonu 2012-13 v La Lize asistencí v úvodním zápase proti Getafe. Dne 12. září poskytl další asistenci Piotru Trochowskému při domácím vítězství 1:0 nad Realem Madrid. Svůj první gól v sezoně vstřelil v pátém zápase proti Deportivu de La Coruňa. Ve druhém sevillském derby sezony proti městskému rivalovi Realu Betis vstřelil Rakitić dva góly během úvodních 20 minut. Byl to jeho třetí gól v sezoně proti městskému rivalovi Sevilly, vzhledem k tomu, že skóroval i v prvním sevillském derby sezony, kdy Sevilla slavila vítězství 5:1. Během zápasu s Realem Sociedad si Rakitić připsal na své konto dva góly, nicméně druhý z nich byl vlastní, když vyrovnával na 1:1 poté, co první brankou poslal svůj klub do vedení 1:0. Do konce sezony nastoupil za klub celkem 42krát a vstřelil za něj 12 branek, z toho tři v Copa del Rey. Sezonu zakončil také deseti ligovými asistencemi. Podle statistik vytvořil Rakitić celkem 100 šancí, což byl součet, který ho v té sezoně řadil na čtvrté místo mezi všemi hráči v Evropě.

Sezona 2013-14Edit

Rakitić hraje za Sevillu v roce 2014

Na začátku sezony 2013-14 La Ligy jmenoval trenér Unai Emery Rakitiće novým kapitánem Sevilly. Od začátku sezóny patřil k nejvýraznějším hráčům ligy, 14. září vstřelil první gól a asistoval u druhého při venkovní prohře 3:2 s Barcelonou. V posledních dvou zářijových zápasech vstřelil dva góly při venkovní výhře 1:4 nad Rayo Vallecano a asistoval u remízového gólu na 1:1 proti Realu Sociedad. V posledních třech říjnových zápasech Rakitić vstřelil gól při domácí výhře 2:0 nad SC Freiburg, domácí výhře 2:1 nad Almeríí a dva góly při prohře 7:3 na stadionu Santiaga Bernabéua proti Realu Madrid. Ve třetím a čtvrtém listopadovém zápase se podílel asistencí na venkovní výhře 1:3 proti Espanyolu, respektive dalšími dvěma na domácím vítězství 4:0 proti sevilskému rivalovi Betisu. V posledním prosincovém utkání asistoval u venkovní výhry 1:2 proti Villarrealu, čímž pomohl Seville dostat se po neúspěšném začátku sezony do první desítky a také upoutal pozornost dalších zahraničních klubů. V prvním zápase kalendářního roku 2014 skóroval při domácím vítězství 3:0 nad Getafe. V lednu vstřelil za Sevillu další dva góly v La Lize, a to proti Atléticu Madrid a Levante, přičemž v druhém jmenovaném utkání se neprosadil z pokutového kopu. Tyto výkony mu vynesly ocenění Hráč měsíce v La Lize.

Rakitićova působivá forma pokračovala i v sezóně, kdy od února do května zaznamenal několik asistencí a gólů, včetně dvou asistencí při venkovní remíze 2:2 v Evropské lize proti Mariboru, asistence při domácím vítězství 2:1 nad Realem Madrid a gólu proti Portu při domácím vítězství 4:1. Asistoval také u semifinálové výhry 2:0 v prvním zápase nad Valencií, který domácí vyhráli na celé čáře (3:3), čímž se kvalifikovali do finále Evropské ligy. Byl mužem zápasu, když Sevilla vyhrála ve finále 4:2 na penalty nad Benfikou na stadionu Juventusu v Turíně. Stal se prvním hráčem, který jako kapitán dovedl tým k vítězství ve finále Evropské ligy UEFA a zároveň získal oficiální ocenění pro muže zápasu. Byl zařazen do týmu sezóny Evropské ligy UEFA. Španělskou národní fotbalovou asociací byl Rakitić vybrán do první jedenáctky La Ligy v prvním kole i do týmu sezony. Sezonu zakončil vstřelením 15 gólů a zaznamenáním 17 asistencí. Při udílení cen LFP v této sezóně získal Rakitić cenu Fair Play a byl nominován na nejlepšího záložníka, kterou nakonec získal Andrés Iniesta z Barcelony.

BarcelonaEdit

Sezona 2014-15Edit

16. června 2014 podepsala Barcelona s Rakitićem pětiletý kontrakt s platností od 1. července. Po svém příchodu dostal Rakitić týmové tričko s číslem 4. V týmu debutoval 2. srpna v předsezónním přátelském utkání proti francouzskému klubu Nice, když nastoupil jako náhradník za Sergiho Roberta ve druhém poločase. během předsezónního přátelského utkání proti HJK Helsinky si Rakitić připsal své první asistence za Barçu, když dvakrát asistoval u vítězství 6:0. V utkání s HJK Helsinky si Rakitić připsal první asistenci. Oficiální debut za Barcelonu si odbyl 24. srpna v úvodním zápase nové sezony Ligy mistrů proti Elche. Jen chvíli po přestávce rozehrál Rakitić dlouhý míč za obranu Elche na útočníka Munira, který ho napálil do vzdálenějšího rohu branky a zvýšil na 2:0 pro Barcelonu.

První gól za Barcelonu vstřelil Rakitić 21. září 2014 zpoza pokutového území při venkovní výhře 0:5 proti Levante. V následujícím zápase proti Granadě Rakitić hlavičkoval po přihrávce Lionela Messiho a vstřelil svůj druhý gól v sezoně při vítězství 6:0 na Camp Nou. Dne 18. března 2015 vstřelil Rakitić první gól své kariéry v Lize mistrů při vítězství 1:0 nad anglickým mistrem Manchesterem City ve druhém kole 16. předkola na Camp Nou.

Dne 6. června 2015 vstřelil Rakitić úvodní gól při vítězství 3:1 nad italským mistrem Juventusem ve finále Ligy mistrů 2015 na berlínském Olympiastadionu a stal se druhým Chorvatem, který kdy skóroval ve finále Ligy mistrů (po Mariu Mandžukićovi v roce 2013). Barcelona se tak stala prvním klubem v historii, který dokázal dvakrát vyhrát treble v podobě domácí ligy, domácího poháru a evropského poháru. Rakitić byl podruhé za sebou zařazen do týmu sezony La Ligy i evropské ligy (Ligy mistrů).

Sezona 2015-16Edit

11. srpna 2015 odehrál Rakitić plných 120 minut, když Barcelona porazila jeho bývalý klub Sevillu 5:4 a vyhrála Superpohár UEFA 2015 v Tbilisi. V říjnu byl vyhlášen chorvatským fotbalistou roku 2015. Jako náhradník v 18. minutě za Sergiho Roberta vstřelil 20. října oba góly po Neymarových asistencích při výhře Barcelony 2:0 na hřišti BATE Borisov ve skupinové fázi Ligy mistrů. V prosinci byl vyhlášen chorvatským sportovcem roku 2015. Dne 30. dubna 2016 Rakitić vstřelil úvodní gól v utkání s Betisem, v němž Barcelona zvítězila 0:2 a udržela se v čele tabulky Ligy mistrů.

Sezóna 2016-17Edit

Dne 23. dubna 2017 Rakitić vstřelil druhý gól při venkovním vítězství 3:2 proti Realu Madrid v El Clásicu.

Sezóna 2017-18Edit

Dvanáctého září 2017 vstřelil Rakitić gól do sítě Juventusu v Lize mistrů 2017-18, když Barcelona doma porazila italského mistra z předchozí sezóny 3:0. V utkání s Juventusem si připsal druhý gól.

Sezona 2018-19Edit

3. prosince 2018 v utkání skupinové fáze Ligy mistrů proti Tottenhamu Hotspur vstřelil druhou branku Barçy při triumfu 4:2. Rakitić se prosadil i ve druhé půli, kdy se prosadil v nastavení. Tento zásah byl později fanoušky označen za gól skupinové fáze.

2. března 2019 vstřelil Rakitić jediný gól zápasu proti Realu Madrid; José Mourinho ho poté označil za „jednoho z nejpodceňovanějších hráčů na světě“.

Sezona 2019-20Redakce

Rakitićův herní čas se v sezoně 2019-20 výrazně zúžil a jeho role v týmu se po příchodu Frenkieho de Jonga snížila. V říjnu 2019 hráč uvedl: „Chci hrát, a ne si jen užívat procházky kolem Barcelony a moře. Mluvil jsem s lidmi v klubu, všichni věděli o dalších možnostech, které jsem měl, nebylo to žádné tajemství.“

13. června 2020, v prvním zápase Barcelony po pandemii COVID-19, oslavil Rakitić svůj 300. oficiální zápas v dresu Barcelony, když klub porazil Mallorcu 4:0. V roce 2020 se Rakitić stal nejlepším hráčem Barcelony. Dne 23. června vstřelil svůj první gól v sezoně při vítězství 1:0 nad Athleticem Bilbao a zajistil tak důležité tři body v boji o titul. Poté, co Barcelona 14. srpna prohrála ve čtvrtfinále Ligy mistrů s Bayernem Mnichov 8:2 a trenér Quique Setién byl propuštěn, nově jmenovaný kouč Ronald Koeman Rakitićovi oznámil, že vedle spoluhráčů Luise Suáreze, Artura Vidala a Samuela Umtitiho není součástí jeho plánů pro nadcházející sezonu. V době svého odchodu z klubu měl Rakitić na kontě více vystoupení za klub než kterýkoli jiný evropský hráč jiného než španělského původu v jeho historii.

Návrat do SevillyEdit

1. září 2020 podepsal Rakitić se Sevillou čtyřletou smlouvu a vrátil se tak do klubu po šesti letech za symbolické 1 euro.Kč.

Dne 24. září odehrál za Sevillu první zápas po návratu, a to proti Bayernu Mnichov v Superpoháru UEFA v Budapešti. Po zákroku na Davida Alabu vybojoval penaltu, kterou Lucas Ocampos úspěšně proměnil; Bayern se však prosadil a po prodloužení zvítězil 2:1. Ve druhém poločase se mu podařilo vyrovnat. O tři dny později vstřelil svůj první gól po návratu, když Sevilla porazila Cádiz 3:1. Dne 10. února 2021 vstřelil gól v semifinále Copa del Rey, kterým zpečetil vítězství 2:0 nad svým bývalým klubem Barcelonou.