It’s Gonna Rain … je velmi těžká skladba napsaná ve stínu kubánské krize a hlas je velkolepě dojemný, intenzivní hlas o konci světa.

– Steve Reich

Výchozí materiál skladby It’s Gonna Rain tvoří výhradně magnetofonový záznam pořízený v roce 1964 na Union Square v San Franciscu. Na nahrávce letniční kazatel, bratr Walter, hovoří o konci světa, zatímco v pozadí jsou slyšet doprovodné zvuky, včetně zvuku vzlétajícího holuba. Skladba začíná příběhem o Noemovi a fráze „It’s Gonna Rain“ se opakuje a nakonec zacyklí v celé první polovině skladby.

Pro nahrávku Reich použil dva normální magnetofony Wollensak se stejnou nahrávkou, přičemž se původně snažil frázi srovnat sám se sebou v polovině (180 stupňů). Vzhledem k nepřesné technologii v roce 1965 však obě nahrávky nebyly synchronizovány, přičemž jedna páska postupně předbíhala nebo zaostávala za druhou kvůli drobným rozdílům v přístrojích, délce spojovaných smyček pásky a rychlosti přehrávání. Reich se rozhodl využít tzv. fázového posunu, kdy jsou prozkoumány všechny možné rekurzivní harmonie, než se obě smyčky nakonec opět synchronizují. Následujícího roku Reich vytvořil další skladbu Come Out, v níž je fráze „come out to show them“ zacyklena tak, aby vznikl stejný efekt.

Skladba se skládá ze dvou zhruba stejně dlouhých částí, v první je použit výše zmíněný sampl „It’s Gonna Rain“, ve druhé je použit samostatný úsek promluvy s krátkými frázemi sestříhanými dohromady a výsledný obrazec je pak fázován stejně jako v první části, ale s dodatečným páskovým zpožděním, aby vznikl více zpracovaný zvuk.

Při přednášce v Long Now Foundation uvedl elektronický hudebník Brian Eno skladbu It’s Gonna Rain jako svou první zkušenost s minimalismem a žánrem, který se později stal známým jako ambientní hudba

.