• Jak inzulin, tak glukagon normalizují hladinu glukózy v krvi, ale mají opačné účinky.
• Oba jsou vylučovány buňkami ostrůvků ve slinivce břišní. Glukagon je však uvolňován ostrůvkovými buňkami alfa a inzulin ostrůvkovými buňkami beta.
• Oba jsou endokrinní hormony slinivky břišní.

Ačkoli jsou inzulin i glukagon vylučovány ostrůvkovými buňkami uvnitř slinivky břišní, mají opačné účinky.

• Glukagon léčí NÍZKÉ hladiny glukózy (cukru) v krvi tím, že stimuluje uvolňování uložené glukózy z jater a podněcuje játra k tvorbě většího množství glukózy. Nízká hladina cukru v krvi je také známá jako hypoglykémie.
• Inzulín léčí VYSOKOU hladinu glukózy v krvi tím, že stimuluje buňky v našem těle, aby přijímaly více glukózy, kde ji mohou využít na energii. Glukóza, která je zachycena v krevním řečišti, neposkytuje žádnou energii. Vysoká hladina cukru v krvi se také označuje jako hyperglykémie.

U lidí bez diabetu uvolňuje glukagon a inzulín naše slinivka automaticky (aniž bychom na to mysleli) v reakci na nízkou nebo vysokou hladinu cukru v krvi.

• Glukagon se uvolňuje při NÍZKÉ hladině cukru v krvi.
• Inzulín se uvolňuje při VYSOKÉ hladině cukru v krvi.

Lidé s diabetem 1. typu nevytvářejí dostatek inzulínu, aby zajistili svým buňkám potřebnou energii. Musí si proto každý den aplikovat inzulín. Občas také potřebují glukagon, pokud si neúmyslně aplikovali příliš mnoho inzulínu nebo pokud jejich tělo potřebuje více inzulínu kvůli nemoci nebo cvičení.

Lidé s diabetem 2. typu si obvykle vyrábějí určitý inzulín, alespoň zpočátku. To znamená, že mohou užívat perorální tablety, které působí tak, že stimulují slinivku břišní, aby produkovala více inzulínu nebo pomáhají buňkám přijímat více glukózy. Časem mohou potřebovat i inzulínové injekce. Glukagon mohou potřebovat také v případě, že mají nízkou hladinu cukru v krvi, protože dávky jejich léků jsou příliš vysoké nebo se necítí dobře.