Riziko závažné kardiovaskulární příhody je podle observační americké studie publikované v časopise Journal of Acquired Immune Deficiency Syndromes u osob užívajících antiretrovirový režim založený na inhibitorech integrázy sníženo o pětinu ve srovnání s alternativními léky. Studie se zúčastnilo více než 20 000 osob žijících s HIV, které v letech 2008-2015 poprvé zahájily antiretrovirovou léčbu (ART), přičemž čtvrtina z nich užívala léčbu založenou na inhibitoru integrázy.
Ze závěrečné analýzy vědců vyplynulo, že ve srovnání s osobami užívajícími režim založený na alternativní skupině léků byla u osob léčených inhibitorem integrázy o 21 % nižší pravděpodobnost výskytu závažné kardiovaskulární příhody, jako je srdeční infarkt nebo nutnost operace bypassu či stentu.
„Po zohlednění demografických a klinických charakteristik jsme u uživatelů režimů založených na inhibitorech integrázy pozorovali nižší riziko kardiovaskulárních onemocnění, měřeno závažnými nežádoucími srdečními příhodami,“ komentují výzkumníci.“
Glosář
inhibitory integrázy (INI, INSTI)
Třída antiretrovirových léčiv. Inhibitory přenosu řetězce integrázy (INSTI) blokují integrázu, což je enzym HIV, který virus používá k vložení svého genetického materiálu do infikované buňky. Blokování integrázy zabraňuje replikaci HIV.
kardiovaskulární
Související se srdcem a cévami.
kardiovaskulární onemocnění
Onemocnění srdce nebo cév, jako je srdeční infarkt (infarkt myokardu) a mozková mrtvice.
mrtvice
Přerušení průtoku krve do mozku, způsobené poškozením nebo ucpáním cévy. Výsledkem mrtvice je náhlá ztráta mozkových funkcí, například ztráta vědomí, ochrnutí nebo změny řeči. Cévní mozková příhoda je urgentní stav a může být život ohrožující.
tradiční rizikové faktory
Rizikové faktory onemocnění, které jsou dobře známé ze studií v běžné populaci. Mezi tradiční rizikové faktory srdečních onemocnění patří například vyšší věk, kouření, vysoký krevní tlak, cholesterol a cukrovka. ‚Tradiční‘ rizikové faktory mohou být postaveny do kontrastu s novými rizikovými faktory nebo rizikovými faktory souvisejícími s HIV.
Inhibitory integrázy jsou nyní preferovanou volbou v pokynech pro ART a výsledky tohoto výzkumu, pokud budou podpořeny dalšími studiemi, by naznačovaly, že tato třída antiretrovirotik může být obzvláště dobrou volbou pro osoby se základními rizikovými faktory, které je činí obzvláště náchylnými ke kardiovaskulárním onemocněním.
Kardiovaskulární onemocnění jsou v současné době hlavní příčinou závažných onemocnění a úmrtí u osob s HIV, a to z několika důvodů. Mezi lidmi s HIV je vysoká prevalence tradičních rizikových faktorů (např. kouření). Jako příčina byl také identifikován zánět způsobený virem HIV. Kromě toho může mnoho léků proti HIV způsobit zvýšení hladiny krevních tuků, například cholesterolu, což je hlavní rizikový faktor kardiovaskulárních onemocnění. Jednotlivé léky proti HIV jsou také spojovány se zvýšeným rizikem kardiovaskulárních problémů; abakavir může z dosud nejasných důvodů zvyšovat riziko srdečního infarktu.
Souvislost mezi inhibitory integrázy a kardiovaskulárními onemocněními je však z velké části neznámá. Skupina vědců pod vedením Dr. Jane O’Halloranové z Washingtonské univerzity proto navrhla studii, která porovnávala výskyt a riziko závažných kardiovaskulárních příhod u osob zahajujících ART podle toho, zda byla jejich léčba založena na inhibitoru integrázy nebo alternativní skupině antiretrovirotik – NNRTI nebo inhibitorech proteázy.
Jejich zdrojem dat byly lékařské záznamy 20 242 osob, které zahájily ART od začátku roku 2008 do konce roku 2015. Informace pocházely ze soukromého pojištění a z programu Medicaid.
Studie byla observační a retrospektivní – což jsou charakteristiky, které znamenají, že její závěry nemohou být průkazné, což je omezení, které autoři přiznávají.
O’Halloran a jeho kolegové shromáždili informace o výskytu čtyř hlavních nežádoucích kardiovaskulárních příhod: infarktu myokardu (srdečního infarktu), cévní mozkové příhody, operace srdečního bypassu a stentu (zavedení malé trubičky, která udržuje tepnu otevřenou).
Míra a riziko těchto příhod byly porovnány podle toho, zda byla ART založena na inhibitoru integrázy nebo na léku z alternativní skupiny. Při výpočtech výzkumníci brali v úvahu potenciálně matoucí faktory, včetně možnosti „channeling bias“ – že pacienti, u nichž se předpokládá zvýšené riziko kardiovaskulárních onemocnění, byli přednostně zařazeni na inhibitor integrázy.
Jedinci zahrnutí do analýzy měli průměrný věk 40 let, byli převážně muži (79 %) a byli kryti soukromým pojištěním (86 %).
Čtvrtina vzorku (5069 osob) zahájila léčbu kombinací na bázi inhibitoru integrázy (49 % elvitegravir, 33 % raltegravir, 19 % dolutegravir). Za zmínku stojí, že dolutegravir, dnes nejrozšířenější inhibitor integrázy, užívalo v této studii relativně málo lidí a bictegravir, novější inhibitor integrázy, nikdo. Odrazem změn v pokynech pro ART bylo zvýšení podílu osob, které začaly užívat kombinace založené na inhibitorech integrázy, ze 4 % v roce 2008 na 61 % v roce 2015.
U osob užívajících inhibitor integrázy byla na počátku studie vyšší prevalence řady charakteristik spojených s kardiovaskulárním rizikem, včetně hypertenze (14 % oproti 11 %), diabetu (7 % oproti 5 %), kouření (20 % oproti 18 %) a užívání léků snižujících hladinu lipidů (21 % oproti 20 %). Více než polovina (52 %) osob užívajících inhibitor integrázy a 45 % osob užívajících inhibitor proteázy nebo NNRTI měla alespoň jeden rizikový faktor pro kardiovaskulární onemocnění. Tyto rozdíly naznačují, že jedincům s těmito rizikovými faktory byl přednostně nasazován inhibitor integrázy. To platilo zejména pro roky před rokem 2012.
Abacavir užívalo 17 % ze skupiny užívající inhibitor integrázy a 7 % z těch, kteří užívali alternativní režim.
Průměrná doba sledování byla o něco delší než 500 dní jak u skupiny užívající inhibitor integrázy, tak u skupiny neužívající inhibitor integrázy. Závažná kardiovaskulární příhoda se vyskytla u 1,0 % v každé léčebné skupině.
Výskyt příhod byl z větší části nižší ve skupině s inhibitorem integrázy ve srovnání s osobami žijícími s HIV užívajícími alternativní léčbu: srdeční infarkt 0,32 % oproti 0,43 %, operace bypassu 0,04 % oproti 0,06 % a stent 0,14 % oproti 0,16 %. Cévní mozková příhoda však byla častější mezi uživateli inhibitorů integrázy (0,47 % vs 0,36 %).
Počáteční analýza vyšetřovatelů neprokázala žádný rozdíl v riziku závažné kardiovaskulární příhody mezi skupinami užívajícími inhibitory integrázy a skupinami bez inhibitorů integrázy.
Po zohlednění matoucích faktorů a kanalizace však výsledky jasně vyzněly ve prospěch inhibitorů integrázy a ukázaly 21% snížení rizika ve srovnání s ostatními režimy (HR = 0,79 %; 95% CI 0,64-0,96). Tento rozdíl přetrval, i když vyšetřovatelé zohlednili užívání abakaviru.
„Uvádíme první rozsáhlou studii zkoumající vliv INSTI na riziko kardiovaskulárních onemocnění a prokazujeme, že jako třída bylo užívání INSTI spojeno se snížením rizika závažných nežádoucích kardiovaskulárních příhod,“ uzavírají autoři. „Vzhledem k pokračujícímu širokému užívání těchto léků bude důležité, aby výsledky naší studie byly ověřeny v dalších velkých kohortách osob žijících s HIV a s jednotlivými léky INSTI.“
.