Podle KRISTI EATON

Pohled na zdraví

Nicholas, stejně jako mnoho uživatelů, říká, že byl zpočátku skeptický k I-Doseru, nejnovější internetové mánii, která tvrdí, že uživatelé mohou dosáhnout změněných stavů pouhým stažením a poslechem hudby.

Stránky tvrdí, že I-Dosing hudba simuluje účinky drog, jako je kokain a peyotl.

Jeho kamarád, který pravidelně užívá „kokainové“ a jiné drogové dávky na webových stránkách, mu řekl o rytmu nazvaném „Out of Body“ a nadšeně psal o jeho účincích a prohlásil, že je nyní jeho pravidelným uživatelem.

Razzinnator, další uživatel I-Doseru, říká, že vyzkoušel dávku French Roast, inzerovanou jako „perfektní ranní povzbuzení nebo pozdní noční povzbuzení, když potřebujete ještě pár hodin otevřených očí“. Za 2,50 USD vás dávka French Roast přenese „ze stávajícího stavu blaha do normálního stavu bdělosti uprostřed dne“, uvádí se na stránkách.

„Ze začátku jsem byl trochu ospalý, ale pak jsem pocítil něco jako proud energie v celém těle, horký i studený zároveň. Jakmile to skončilo, cítila jsem se bdělejší než kdykoli v poslední době. Nemůžu se dočkat, až vyzkouším další dávky,“ píše.

I-Dosing používá dva oddělené binaurální beaty neboli dva opakující se a střídající se tóny mírně odlišných frekvencí, přičemž v každém uchu hraje jiný tón, který údajně dokáže změnit mozkové vlny. Binaurální beaty, které v roce 1839 objevil fyzik Heinrich Wilhelm Dove, od té doby zkoumají neurofyziologové v rámci výzkumu sluchu. Některé studie naznačují, že binaurální beaty mohou být užitečné při snižování úzkosti, a výzkum vlivu binaurálních beatů na náladu, relaxaci, soustředění a zvládání bolesti stále probíhá.

O účincích binaurálních beatů existuje řada neověřených tvrzení a účinek I-Dosing je zjevně jedním z nejvýznamnějších tvrzení.

Tento trend se šíří po středních školách a mnozí uživatelé tvrdí, že se mohou dostat na úroveň tvrdých drog, což vyděsilo mnoho rodičů, kteří I-Dosing označují za vstupní bránu ke skutečným drogám, a vedlo některé školy a orgány činné v trestním řízení k varování rodičů před těmito stránkami.

Nezávislý spisovatel Ron Doyle v článku zveřejněném na internetových stránkách Psychology Today naznačuje, že I-Dosing je výplodem přetrvávající fascinace kultury teenagerů změněnými stavy.

Jiní zase tvrdí, že celá myšlenka hudby a zvuku měnící tělo až k halucinacím a jiným změněným stavům prostě není možná.

Stačí si na YouTube.com zadat I-Dosing a můžete se podívat na zkušenosti některých lidí s I-Dosingem z první ruky. Nebo si o jejich zkušenostech přečtěte na I-Doser.com, jedné z nejpopulárnějších webových stránek o I-Dosing.

Nick Ashton, tvůrce webových stránek I-Doser.com, uvádí, že technologie binaurálních mozkových vln existuje již stovky let. I-Dosing podle něj na tomto fenoménu staví.

„Napadlo nás, že protože se dají použít k napodobení pocitů, mohli bychom je zmapovat a vytvořit tak simulovanou náladu nebo zážitek,“ říká.

Uživatelé si mohou dávky stáhnout do počítače nebo přímo do iPodu či iPhonu. Při nákupu jsou dávky ve zvukových souborech rozděleny do několika kategorií, například rekreační (Absint, acid, GHB, Heroin), halucinogenní (LSD, ketamin) a na předpis (Oxy a Demerol). Na stránkách se prodávají dokonce i steroidní dávky, například JuiceIT!, popisované jako určené pro sportovní trénink uživatele.

Ať už je I-Dosing účinný, nebo ne, je potenciálně lukrativní.

Většina dávek vyjde na méně než 5 dolarů a trvá pět až 30 minut. Aplikace I-Doser byla z webu download.com stažena více než milionkrát, poznamenává Ashton.

„Při správném používání je I-Doser bezpečný účinný a zábavný způsob, jak zažít simulovanou náladu. Nabízí také mnoho meditačních výhod,“ říká Ashton.

A pro ty, kteří na něj přísahají, má I-Doser dealerský program, kdy dealer získává provizi z každého prodeje.

Ale funguje to opravdu?“

Podle uživatelů webu ano.

I-Doser.com vytvořil anketu, v níž se uživatelé mohli vyjádřit k dávkám.

Z 868 hlasujících 244 lidí, tedy 28 %, odpovědělo, že „některé dávky fungují, některé ne“. Osmnáct procent, tedy 156 lidí, uvedlo, že účinky pociťují téměř pokaždé, zatímco nejpozitivněji se vyjádřilo 125 lidí, kteří uvedli, že „MĚ TO BAVÍ!“. Deset procent, tedy 91 lidí, uvedlo, že jim zabralo jen několik dávek, zatímco dalších 78 lidí tvrdí, že pocítili účinky jen jedné dávky. Celkem 80 procent lidí uvedlo, že alespoň jednou pocítili nějaký účinek. Zbývajících 20 procent lidí uvedlo, že se jedná o úplné placebo – nikdy nic nepocítili.

Jeden uživatel, vystupující na fóru pod jménem Kurwik, napsal, že vyzkoušel I-Dosing ekvivalent peyotlu třikrát a nezažil žádný účinek. Pokud by po vyzkoušení I-Dosing verze extáze stále nic necítil, program by zavrhl.

Brad měl naopak zřejmě jiný pocit a napsal, že mu to „změnilo život.“

Podle Jamese Nestora, autora knihy „Get High Now (without drugs)“, I-Dosing funguje, pokud máte dostatek koncentrace a vůle. Přirovnává to k meditujícím, kteří každý den sedí hodiny a počítají dechy a na nic nemyslí.

„Toto nejjednodušší cvičení je neodolatelně sjede, zaplaví jejich tělo hormony dobrého pocitu a neurotransmitery, jako jsou dopamin a seratonin,“ říká o meditujících. „Nejde ani o pouhý subjektivní zážitek: meditace vyvolává fyziologické změny v mozku, značně zveličuje části mozku, které ovládají pocity štěstí, a atrofuje ty, které vyvolávají pocity smutku nebo hněvu.“

Lidé, pokračuje, jsou uzpůsobeni k tomu, aby hledali způsoby, jak se cítit dobře a prožívat svět alternativním způsobem. Například dítě, říká, chce být něžně kolébáno v něčí náruči nebo v postýlce, což ho „dávkuje“ do zklidněného stavu podobného transu a umožňuje mu usnout a uvolnit se. S přibývajícím věkem vyhledávání stejného typu zážitků pokračuje: „Jako děti se točíme v kruzích, abychom zmátli svou perspektivu, abychom se dostali do změněného stavu vědomí. Jako dospělí cvičíme, čímž se nám do krevního oběhu uvolňují nejrůznější dopingové hormony“.

S odkazem na vědeckou studii binaurálních beatů Nestor říká, že po delší době poslechu binaurálních beatů dochází v mozku k fyziologické změně, kdy se obě mozkové hemisféry začnou synchronizovat.

„U dlouhodobě meditujících se projevuje stejná změna, ale až po letech praxe,“ říká Nestor. „Binaurální beaty mohou u některých lidí tuto změnu podpořit během několika hodin.“

Nestor říká, že mozek není jedinou částí těla, na kterou beaty působí; mají vliv i na neurologický systém těla. Jak ženy postupují menstruačním cyklem, slyší binaurální beaty v různých tónech. Lidé s Parkinsonovou chorobou navíc beaty neslyší vůbec. Obě tyto drobnosti dokazují, že nějakým způsobem ovlivňují náš mozek, říká Nestor.

Výzkumník z Oregon Health and Science University si však myslí něco jiného.

Helane Wahbehová, odborná asistentka na Oregon Health & Science University na oddělení neurologie, jejíž výzkum se zaměřuje na medicínu mysli a těla, provedla malou kontrolovanou studii zabývající se aktivitou mozkových vln. Podle ní je binaurální rytmus vnímán jako rozdíl mezi dvěma externě prezentovanými frekvencemi. Pokud například pravé ucho přijímá současně 400 hertzů a levé ucho 410 hertzů, vnímá posluchač rytmus o frekvenci 10 hertzů. Teorie zachycení mozkových vln spočívá v tom, že u člověka se pak předpokládá zvýšení mozkové aktivity o těchto 10 hertzů.

Ve své studii však Wahbehová říká, že nezaznamenala žádné odpovídající mozkové vlny, které by odpovídaly rytmu, který lidé poslouchali. V článku, který napsala pro časopis The Journal of Alternative and Complementary Medicine, však poznamenává, že technologie binaurálních rytmů může mít pozitivní vliv na psychologické ukazatele, které si sama vykazuje, zejména na úzkost.

Takže to funguje, záleží na tom, jak moc věříte, že to bude fungovat. Neškodná zábava, že? Ne tak docela, říkají někteří. V Oklahomě byli v březnu tři studenti posláni do ředitelny, když se zdáli být opilí a zfetovaní. Podle místních médií studenti řediteli vysvětlili, že si dávali I-Dosing. Vedení veřejné školy v Mustangu poté poslalo rodičům domů dopis, ve kterém je na místo upozornilo. Zapojil se také Oklahomský úřad pro narkotika a nebezpečné drogy, podle kterého děti navštěvují stránky jako I-Doser.com, aby zjistily, co je to za humbuk, a případně zamířily na skutečnou věc.

Nestor má zase na jazyku přístup ke všem rodičům, kteří se obávají o bezpečnost svých dětí. Říká, že vymyslel výrobek nazvaný Anti-Doser, který se skládá ze špuntů do uší a pásky přes oči. Když děti přijdou domů ze školy, říká: „Navrhujeme rodičům, aby jim okamžitě zavázali oči, nasadili špunty do uší, položili dítě na teplé a měkké místo a nakrmili je zkapalněnými škroby. To zabrání tomu, aby se dítě nechtěně sjelo zářivkami v kuchyni, cvrlikáním ptáků na dvorku, alergeny z čerstvě posekané trávy, lehkou závratí z trávení celých potravin nebo mladistvými iluzemi zveřejněnými na YouTube.“