Hyperadrenokorticismus je také známý jako Cushingova choroba nebo Cushingův syndrom.

Jedná se o neobvyklé onemocnění koček, které vzniká při přetrvávající nadměrné produkci hormonu kortizolu z nadledvinek (umístěných v blízkosti ledvin v břiše).

Nejčastěji je to způsobeno abnormalitou hypofýzy (umístěné na spodině mozku), která řídí produkci hormonů nadledvinek spolu s mnoha dalšími. V některých případech bude příčinou abnormalita samotných nadledvinek.

Kočka vykazující rány v důsledku tenké a křehké kůže – příznak Cushingovy choroby

Toto onemocnění je mnohem častější u psů než u koček a je obecně obtížněji zvladatelné u koček než u psů, i když úspěšná léčba je možná. Nadměrná koncentrace kortizolu může způsobit řadu abnormalit včetně nadměrné žízně, slabosti a kožních změn.

Hyperadrenokorticismus může být také vyvolán dlouhodobým podáváním vysokých dávek hormonů podobných kortizolu, což je někdy nutné ke zvládnutí některých onemocnění.

Co způsobuje hyperadrenokorticismus

Iatrogenní hyperadrenokorticismus

Iatrogenní hyperadrenokorticismus je termín používaný pro označení onemocnění, kdy je vyvoláno dlouhodobým podáváním vysokých dávek léků podobných kortizolu. Těmito léky mohou být kortikosteroidy (často používané k léčbě zánětů nebo alergií), ale u koček mají silné kortizolu podobné účinky také léky progesteronového typu (progestageny), které se někdy používají ke kontrole reprodukčního cyklu u celých koček. Pokud se vysoké dávky těchto léků používají dlouhodobě, mají stejný účinek, jaký se vyskytuje u přirozeně se vyskytujícího hyperadrenokorticismu.

Přirozeně se vyskytující hyperadrenokorticismus

Kortizol je hormon, který v těle produkují nadledviny; dvě malé žlázy umístěné těsně před ledvinami. Nadměrná produkce kortizolu nadledvinami může být způsobena nádorem nadledvin nebo častěji nádorem postihujícím hypofýzu (malá žláza na spodině mozku). Hypofýza produkuje řadu různých hormonů včetně adrenokortikotropního hormonu (ACTH), který stimuluje nadledviny k produkci kortizolu. Pokud nádor hypofýzy vede k nadměrné produkci ACTH, vede to následně ke zvětšení nadledvinek a jejich nadměrné produkci kortizolu.

Pokud je hyperadrenokorticismus způsoben nádorem nadledvin, označuje se jako onemocnění závislé na nadledvinách a pokud je způsoben nádorem hypofýzy, označuje se jako onemocnění závislé na hypofýze. Onemocnění závislé na nadledvinách představuje méně než 15 % přirozeně se vyskytujícího hyperadrenokorticismu. Pokud je přítomna, přibližně v polovině případů je jejím základem zhoubný nádor (karcinom nadledvin). Většina nádorů hypofýzy způsobujících toto onemocnění je nezhoubná a velmi malá (mikroadenomy).

Klinické příznaky hyperadrenokorticismu

Přirozeně se vyskytující hyperadrenokorticismus je u koček vzácný a iatrogenní forma onemocnění je také relativně vzácná, protože kočky poměrně dobře tolerují vysoké dávky kortikosteroidů.

Přirozeně vzniklé onemocnění se vyskytuje především u koček středního a staršího věku a kočky jsou postiženy častěji než kocouři. Kortizol může mít mnoho různých účinků, takže klinické příznaky mohou být značně variabilní. Počáteční příznaky mohou být mírné, ale časem mají tendenci progredovat. Nejčastějšími příznaky jsou:

• Nadměrné pití (polydipsie) a nadměrné močení (polyurie)
• Zvýšená chuť k jídlu
• Zvětšení břicha (pot.břichatý vzhled)
• Letargie
• Svalové ochabnutí a slabost
• Slabý stav srsti
• Vypadávání srsti
• Zacuchávání špiček uší
• Tenká a křehká kůže

U některých postižených koček, může být kůže tak tenká a křehká, že se velmi snadno odře a může se také velmi snadno roztrhnout. Rány se také mohou pomalu hojit.

Mnoho koček s hyperadrenokorticismem má také diabetes mellitus, protože nadměrné množství kortizolu narušuje účinky inzulínu. To může zhoršovat zvýšenou žízeň a zvýšené močení a hyperadrenokorticismus může také ztěžovat kontrolu diabetu. Ve skutečnosti by hyperadrenokorticismus měl být vždy zvažován u každé diabetické kočky, která se ukazuje jako obtížně zvladatelná.

Diagnostika hyperadrenokorticismu

Diagnostika hyperadrenokorticismu není vždy jednoduchá a obvykle vyžaduje více krevních testů, vyšetření moči a zobrazovací diagnostiku (rentgen a/nebo ultrazvuk).

Běžná krevní vyšetření mohou pomoci vyloučit běžnější příčiny klinických příznaků, poté lze provést specifičtější testy na hyperadrenokorticismus. Ty mohou zahrnovat:

• Měření kortizolu v moči – lze jej použít jako screeningový test k vyloučení hyperadrenokorticismu, ale vysoké hladiny nemohou potvrdit diagnózu, takže je třeba provést další testy.
• ACTH-stimulační test – při tomto testu se odebírají vzorky krve k měření hladiny kortizolu před a po injekci syntetického ACTH. Pokud jsou zjištěny velmi nadměrné koncentrace kortizolu, pak to obvykle potvrzuje diagnózu
• Dexametazonový screeningový test – při tomto testu se měří hladiny kortizolu v krvi před a po injekci dexametazonu (silný kortikosteroid, který by za normálních okolností potlačil produkci kortizolu). Pokud produkce kortizolu není potlačena, může to znamenat přítomnost hyperadrenokorticismu.
• Měření koncentrace ACTH v krvi – je možné nechat změřit koncentraci ACTH v krvi vaší kočky, což může také pomoci rozlišit mezi onemocněním závislým na nadledvinách a hypofýze
• Rentgenové a ultrazvukové vyšetření – užitečné může být zejména ultrazvukové vyšetření, které dokáže určit velikost nadledvin a zhodnotit, zda je jedna nebo obě zvětšené. To může také pomoci rozlišit mezi onemocněním závislým na nadledvinách a hypofýze

Naneštěstí žádný jednotlivý test není při diagnostice hyperadrenokorticismu zcela přesný a spolehlivý, takže je obvykle zapotřebí více testů a někdy je nutné testy opakovat.

Léčba hyperadrenokorticismu

Pokud je přítomen iatrogenní hyperadrenokorticismus, obvykle se řeší řízeným postupným vysazováním podávaného kortikosteroidu nebo progestagenu. Může být nutné najít alternativní typ léku, pokud byl použit například ke zvládnutí alergie.

Při přirozeně vzniklém hyperadrenokorticismu je k dispozici řada možností léčby, ale nejčastěji se o kontrolu onemocnění pokusíme pomocí farmakoterapie.

• Léčba trilostanem – k potlačení produkce kortizolu z nadledvinek v případě hyperadrenokorticismu byla použita řada různých léků, ale jen málo z nich u koček dobře funguje. Trilostan, který potlačuje produkci kortizolu a je široce používán u psů, se zdá být účinný i u koček a jedná se o nejčastěji používaný lék. Tablety se musí podávat jednou nebo dvakrát denně a dávka se upravuje podle reakce. Klinické příznaky se mohou i při úspěšném zvládnutí onemocnění zlepšovat jen postupně
• Chirurgická adrenalektomie – jedná se o chirurgické odstranění nadledviny, a může to být dobrá možnost léčby, pokud je postižena pouze jedna nadledvina (například pokud je nezhoubný nádor postihující jednu ze dvou nadledvin)
• Hypofyzektomie – tímto termínem se označuje chirurgické odstranění hypofýzy – ačkoli je to technicky možné, jedná se o mimořádně náročnou operaci, která s sebou nese velmi vysoká rizika a obecně se nedoporučuje (a je dostupná pouze v několika specializovaných centrech).
• Radioterapie nádorů hypofýzy – pokud je dostupná, může radioterapie základního nádoru hypofýzy pomoci zvládnout hyperadrenokorticismus, i když její dostupnost je omezená.

Jaká je prognóza koček s hyperadrenokorticismem?

Hyperadrenokorticismus je závažné onemocnění a jeho prognóza je opatrná. Onemocnění lze jen zřídka vyléčit, ale při vhodné léčbě řada koček dobře reaguje a může mít mnoho měsíců nebo dokonce let vynikající kvalitu života. Pokud je základní příčinou zhoubný nádor nadledvin, je prognóza nevyhnutelně opatrnější.

.