Historie ramadánu

Předpokládá se, že Korán byl Mohamedovi poprvé zjeven během měsíce ramadánu. Historické záznamy ukazují, že první zjevení bylo sesláno v noci Laylat al-Qadr (noc Síly), což je jedna z pěti lichých nocí posledních deseti dnů ramadánu. Podle hadísů byl celý Korán „seslán“ během ramadánu.

První večer ramadánu

Na mnoha místech světa budou muslimové tento večer vzhlížet k nebi. Budou se zajímat o to, zda budou moci spatřit půlměsíc. Pokud bude viditelný, bude to signál pro začátek měsíce ramadánu. (Ve většině zemí budou náboženské úřady vydávat prohlášení o začátku ramadánu). Půst se nebude konat až do následujícího rána. Muslimové budou vstávat brzy, aby se nasnídali před začátkem dne. Poté nebudou až do soumraku jíst ani pít nic jiného. Toto bude jejich každodenní zkušenost během následujících 30 dní.

Půst – ramadán

Půst je jedním z pěti pilířů islámského náboženství a jednou z nejvyšších forem islámského uctívání. Zdržení se pozemských požitků a omezení zlých úmyslů a tužeb je považováno za akt poslušnosti a podřízenosti Bohu a také za odčinění hříchů, chyb a omylů. Během tohoto svatého měsíce, nazývaného ramadán (nebo ramazán), se muslimové postí od chvíle, kdy se poprvé rozední, až do západu slunce. Muslimové se postí jako akt víry a uctívání Alláha, snaží se potlačit své touhy a zvýšit svou duchovní zbožnost. Společný půst jako celosvětové společenství – umma – potvrzuje bratrství a rovnost lidí před Alláhem.

Islámský kalendář

Islámský kalendář je založen na lunárním cyklu. Měsíc ramadán je devátým měsícem a začíná kombinací pozorování nového měsíce a astronomických výpočtů. Přesný čas ramadánu se někdy liší místo od místa, protože někteří spoléhají hodně na pozorování Měsíce, zatímco jiní jsou závislí na vědě. Imám (muslimský svatý muž) vyhlásí přesný čas ramadánu těsně před jeho začátkem. Období půstu končí při spatření dalšího novoluní, které nastává po 29 nebo 30 dnech.

Lunární cyklus se každý rok mění. Například jeden rok byl ramadán od 22. srpna do 20. září, ale rok předtím byly termíny ramadánu od 1. do 30. září.

Význam ramadánu

Název ramadán je odvozen od arabského slova ramida nebo ar-ramad, které označuje intenzivní spalující horko a sucho, zejména půdu. Ze stejného slova je i ramdaa, což znamená „sluncem rozpálený písek“ a známé přísloví Kal Mustajeer minar ramadaa binnar – skočit z pánve do ohně. Někteří říkají, že se mu tak říká proto, že ramadán vypaluje hříchy dobrými skutky, jako slunce vypaluje půdu.

Emoce ramadánu

Ramadán vyvolává u muslimů všech věkových kategorií zvláštní pocit citového vzrušení a náboženské horlivosti. Ačkoli je půst povinný pouze pro dospělé, již osmileté děti jej ochotně dodržují spolu se staršími. Děti se těší na vzrušení z pozorování měsíce a na zvláštní jídla, která budou jíst se svými rodinami. Dospělí oceňují možnost zdvojnásobit si odměnu od Boha a požádat o odpuštění minulých hříchů. Protože ramadán zdůrazňuje muslimské bratrství a společenství, všichni cítí zvláštní blízkost.

Muslimové musí během tohoto 30 dní dlouhého půstu změnit celé své fyzické i emocionální já. Typický den půstu začíná časným vstáváním, kolem 4:30, a společným sdílením jídla zvaného sahur před začátkem půstu za svítání, kolem 5:10. S rozbřeskem se koná první z pěti denních modliteb, fadžr.

V průběhu dne jsou postící se muslimové neustále bombardováni zprávami ze svých žaludků, že je čas na snídani, svačinu, oběd a tak dále. A pokaždé si muslimové připomínají, že se postí pouze proto, aby potěšili Alláha a usilovali o Jeho milost. Druhou a třetí modlitbu konají během časného, respektive pozdního odpoledne.

Půst pomáhá zakusit, jak se cítí hladový člověk a jaké to je mít prázdný žaludek. Učí člověka sdílet utrpení méně šťastných. Muslimové věří, že půst vede člověka k tomu, aby si vážil Alláhových darů, které obvykle považuje za samozřejmost – dokud je nepostrádá!“

Po celý den jsou muslimové vybízeni k tomu, aby vyšli vstříc potřebným, a to jak finančně, tak citově. Někteří věří, že odměna získaná během tohoto měsíce se násobí 70krát a více. Z tohoto důvodu je ramadán známý také jako měsíc dobročinnosti a štědrosti.

Pro muslima znamená půst nejen zdržení se jídla, ale také zdržení se všech neřestí a špatností, kterých se vědomě či nevědomě dopouští. Předpokládá se, že pokud se člověk dobrovolně zdrží povoleného jídla a sexu, bude v lepší pozici, aby se po zbytek roku vyhýbal nezákonným věcem a činům.

Přerušení denního půstu

Půst se přerušuje při západu slunce. Prorok Muhammad doporučoval přerušit půst datlemi. Muslimové jsou vyzýváni, aby vyzvali ostatní, aby půst přerušili s nimi. Tato setkání se nazývají večírky Iftar.

Těsně po přerušení půstu a před večeří muslimové konají čtvrtou z pěti denních modliteb, která se nazývá modlitba Maghrib. Po večeři se muslimové odebírají do svých modliteben, kterým se říká mešity, aby vykonali modlitbu Íša, která je poslední z pěti denních modliteb. Den končí zvláštní dobrovolnou modlitbou Taraweeh, kterou obětované shromáždění recituje Korán, svatou knihu islámu.

Posledních deset dní ramadánu

Posledních deset dní ramadánu je považováno za vysoce požehnané, zejména 27. noc, která se také nazývá „Noc síly“ nebo „Noc osudu“. Předpokládá se, že této noci prorok Mohamed obdržel první zjevení Koránu. Pro mnoho muslimů se toto období vyznačuje zvýšenou duchovní intenzitou a mohou tyto noci strávit modlitbami a recitováním Koránu.

Po 30 dnech půstu se konec měsíce ramadánu slaví dnem oslav, který se nazývá Íd-ul-Fitr. V tento den se muslimové shromáždí na jednom místě k děkovné modlitbě. Tradičně se oblékají do nového oblečení, navštěvují přátele a příbuzné, vyměňují si dárky, jedí chutné pokrmy připravené pro tuto příležitost a trpělivě čekají na příští rok.

.