(„člověk“ / „předchůdce“ nebo „průkopník“)

ÚVOD

Do nedávného nálezu fosilií homininů datovaných do doby více než 1,2 mil. let ve španělském pohoří Atapuerca nebyl nejstarší známý fosilní materiál z této oblasti starší než 800 tis. let. Materiálu z doby 800 kya bylo přiřazeno taxonomické označení Homo antecessor neboli „člověk průkopnický“ jako prvnímu homininovi, který se rozšířil do západní Evropy.

FYLOGENEZE

Od jeho objevu vědci spekulují, že Homo antecessor pochází z odvozenější formy H. ergaster, která mohla překročit Středozemní moře ze severní Afriky v období snížené hladiny moře. Nyní, když byly geologické hodiny posunuty o 300 kya, se předpokládá, že mohli cestovat přes Levantu (tj. oblast východního Středomoří). Není však známo, zda k evoluční události došlo v Evropě nebo v severní Africe. Pokud jde o potomky, Homo antecessor je jedním z uchazečů o předka Homo heidelbergensis, o němž se zase předpokládá, že dal vzniknout neandertálcům a moderním lidem.

OBJEVENÍ A GEOGRAFICKÝ ROZSAH

Druh objevili Eudald Carbonell, Juan Luis Arsuaga a J. M. Bermúdez de Castro. První lokalitou, kde byl získán fosilní materiál, byla lokalita Gran Dolina (viz obr. 31.4) v pohoří Atapuerca ve Španělsku. Lokalita, datovaná do období 900 kya, poskytla materiál H. antecessor i H. heidelbergensis. Bylo získáno osmdesát fosilií od šesti jedinců. Zajímavé je, že většina fosilního materiálu je nezralá a vykazuje stopy po řezu, které mohou naznačovat, že se jednalo o oběti kanibalismu.

Nejstarší naleziště H. antecessor je Sima del Elefante („Jáma slona“). Je datována do období 1,2 mya a byla z ní získána jen hrstka fosilií.

Kromě dalších nalezišť ve Španělsku byly nalezeny nástroje a otisky nohou v Happisburgu v Anglii a v Cepranu v Itálii (známý také jako Homo cepranensis, někteří jej považují za příbuznějšího H. heidelbergensis).

FYZIKÁLNÍ CHARAKTERISTIKA

Materiál H. antecessor z období 800 kya byl odvozenější než dřívější formy erectus, měl větší mozek (1000-1 150 cm3) a modernější lebku a obličej. Měli nízké čelo a disponovali týlním drdolem (drdol neboli chignon je účes, při kterém se dlouhé vlasy navíjejí do tvaru koblihy na temeni nebo vzadu na hlavě), stejně jako neandertálci (viz neandertálské rysy na obrázku 31.5). Předpokládá se, že účelem tohoto zadního výběžku je vyvážit váhu přední části lebky a obličeje. Na základě lebeční anatomie se předpokládá, že byli schopni vnímat stejný rozsah zvuků jako moderní lidé a pravděpodobně byli praváci. Byli téměř stejně vysocí jako moderní lidé – 5,5-6′ (1,6-1,8 m), přičemž muži vážili ~200 liber (90 kg).

.