Jedná se o statnou, velkou stálezelenou popínavou rostlinu, která se sama drží vzdušnými kořeny. Lodyhy jsou načervenalé, částečně zdobené hvězdicovitými chlupy nebo šupinami, červenohvězdicovité s asi 15 paprsky. Listy jsou střídavé a jednoduché. Stejně jako u ostatních druhů rodu Hedera mají plodné větve tuhé stonky s listy, které mají obvykle méně laloků ve srovnání se sterilními (mladými) stonky. Hlavní část listu (listová deska) je oválně kosočtverečná, 12-20 × 5-12 cm na kvetoucích větvích a hrubě zubatá nebo mírně laločnatá (3-5 laloků) na sterilních stoncích. Květenstvím je hrozen 13-15 chlupatých květů. Drobné květy v deštnících se vyvíjejí pouze na plodných stoncích nebo větvích. Rostlina obsahuje glykosid hederagenin, především v listech a bobulích, který by mohl způsobit mírnou toxikózu. Při požití těchto částí může způsobit silné potíže a manipulace s rostlinami může způsobit podráždění kůže nebo alergickou reakci. Rostlina je býložravými živočichy odmítána. Pestré kultivary Hedera algeriensis jsou hojně využívány v zahradnictví. Naturalizuje se v mírném podnebí a v nížinách.

Kultivar ‚Ravensholst‘ získal ocenění Královské zahradnické společnosti za zásluhy o zahradu.