Hésiodos (asi 700 př. n. l.) patří spolu s Homérem k téměř legendárním básníkům rané řecké epiky. Jeho díla nejsou svou délkou srovnatelná s Homérovými. Hésiodovy básně nejsou epické kvůli své délce, ale kvůli svému jazyku.

Hésiodos složil dvě kompletní díla, která se k nám dostala, Theogonii a Práce a dny, obě vznikla v ústní tradici. Jsou mu připisována různá další díla, ať už správně, nebo nesprávně, patří k nim Herkulův štít, Katalog žen, Chironova přikázání, Melampodia a Astronomie, přičemž všechna jsou dosti fragmentární. Bohužel příběh o Hésiodovi, v němž se účastní básnické soutěže s Homérem, je více než jistě nepravdivý.

Teogonie

Teogonie se skládá asi z tisíce hexametrových veršů a je jedinečným vylíčením řeckých božstev a jejich rodokmenu. Hésiodos tvrdí, stejně jako mnoho jiných epických básníků, že byl inspirován Múzami, a sděluje svým posluchačům, že se tak stalo, „když pásl své ovečky pod svatým Heliconem“ (Theo. 22).

Teogonie se zabývá těmito hlavními oblastmi:

1. Počátek světa s Chaosem, po němž následuje Gaia, Tartar a Eros (tato pasáž je zmíněna blízko začátku Platónova Symposia)
2. Stvoření Urana Gaiou a jejich výchova Titánů, Kyklopů a dalších obrů
3. Příběh o Kronově kastraci Urana
4. Výchova Krona a Rhey olympskými bohy, a o tom, jak Kronus snědl bohy hned, jak se narodili, a přežil jen Zeus, který později donutil Krona, aby ostatní olympské bohy vyzvracel
5. Příběh Prométhea (dalšího Titána) a o tom, jak ho Zeus potrestal za to, že dal lidem oheň
6. Titanománie, o bitvě mezi Titány a Olympanci, kterou Zeus vyhrál a uvrhl Titány a Tyfóa do Tartaru
7. Pasáž věnovaná Diovi a jeho mnoha manželkám, z nichž poslední byla Héra
8. O narození Herkula
9. O potomcích bohyň a smrtelníků, který byl později doplněn o dva řádky tak, aby vedl do Katalogu žen

Hésiodův portrét od Carole Raddato (CC BY-NC-SA)

Díla a dny se skládají z 828 hexametrů. „Práce“ se týkají událostí zemědělského roku a „Dny“ (které jsou zaznamenány přibližně od řádku 765) se zabývají zaznamenáváním dnů v měsíci, kdy je buď šťastné, nebo nešťastné dělat určité věci. Báseň opět začíná výzvou k Múzám, ale pak se obrací na Hésiodova bratra Persea a vyzývá ho, aby odložil jejich spor: „Perse, ulož si tyto věci v srdci a nedopusť, aby ten svár, jenž si libuje ve špatnostech, zdržoval tvé srdce od práce…“. (W.D. 28).

Díla a dny lze rozdělit do těchto hlavních oblastí:

1. Ospravedlnění těžké práce člověka a jeho nutnosti jednat spravedlivě, vysvětlené prostřednictvím mýtů a mravů, např. o Prométheovi, Pandoře, a bajka o jestřábovi a slavíkovi
2. Poučení Persovi, jak být dobrým zemědělcem („práce“)
3. Rady pro námořní obchod
4. Přísloví o náboženských a společenských očekáváních
5. Šťastné a nešťastné dny („dny“)

O skutečném Hésiodově životě toho není mnoho známo. Říká, že jeho otec opustil svůj domov v Aetolském Kýmu, protože jeho život námořního obchodníka byl nevýnosný; „usadil se poblíž Heliconu v mizerné vesnici Ascra, která je špatná v zimě, dusná v létě a dobrá v žádnou dobu“. (W.D. c. 640) a v jeho básních jsou různé další pasáže, které se vztahují k jeho skutečnému životu. Sporné je také místo jeho úmrtí: buď Locris, nebo Orchomenus v Boeotii, kde pro něj byla zřízena hrobka.