Template:Infobox actorGertrude Lawrence (4. června 1898 – 6. září 1952) byla herečka a muzikálová umělkyně populární ve 30. a 40. letech 20. století, vystupovala na jevišti v Londýně a na Broadwayi a v několika filmech. Je spojována zejména s lehkou komedií Noela Cowarda.
Narodila se jako Gertrude Alexandria Dagmar Lawrence-Klasenová, původem z Anglie a Dánska, v Londýně v Anglii a již v deseti letech se stala profesionální umělkyní. Byla poslána do katolických klášterních škol a navštěvovala Akademii Italia Conti, pravděpodobně proto, aby se vyhnula problémům. Ve 20. letech 20. století dublovala Beatrice Lillieovou v londýnských revue Andre Charlota a v roce 1921 v revue „A to Z“ uvedla společně s Jackem Buchananem Furberem a Brahamem „Limehouse Blues“. Hvězdné slávy dosáhla, když byly tyto revue v letech 1924 a 1926 uvedeny na Broadwayi. Byla jednou z nejlepších komiček své doby, která dokázala hrát klauny i elegantní dámy. O jejím velkém charismatu svědčí ti, kdo ji viděli na jevišti, ale její filmy se snaží zprostředkovat její půvab.
Za první světové války se provdala za režiséra Francise Gordona-Howleyho, rozvedli se v roce 1928 a měli spolu dceru Pamelu (1918-2005). V roce 1928 oznámila zasnoubení s newyorským makléřem Bertrandem L. Taylorem mladším, ale manželství bylo nakonec zrušeno. Lawrence se poté 4. července 1940 provdala za Richarda Aldricha, majitele amerického divadla z rodiny modré krve, a zůstali spolu až do její smrti. Kromě románku s filmovou hvězdou Douglasem Fairbanksem Jr. měla také lesbické aféry, včetně hojně propíraného vztahu s britskou spisovatelkou Dame Daphne du Maurierovou a zřejmě i se samotnou Beatrice Lillieovou, která na adresu Lawrence prohlásila: „Znala jsem ji lépe než jejího manžela“. Vášnivé dopisy psané mezi Lawrencem a Du Maurierovou byly zveřejněny v životopisu Du Maurierové z roku 1993, který dlouho přežil její někdejší lásku. Zdá se, že Lawrence měl také mnohem dříve poměr s otcem samotné du Maurierové, sirem Geraldem du Maurierem; Daphne du Maurierová ostatně o Lawrencovi mluvila jako o „poslední tatínkově herecké lásce“.
Lawrencova jevištní osobnost inspirovala skladatele a spisovatele. George a Ira Gershwinovi pro ni napsali hru Oh, Kay! s oblíbenou písní „Someone to Watch Over Me“. Byla první britskou herečkou, která dostala hlavní roli na Broadwayi. Cole Porter pro ni napsal hru Nymph Errant, která měla premiéru v Londýně v roce 1933. Noel Coward pro ni napsal Private Lives a Tonight at 8:30 (cyklus devíti jednoaktových muzikálů a her). Jako Liza Elliotová hrála v psychoanalytickém muzikálu Mosse Harta, Kurta Weilla a Iry Gershwina Lady in the Dark (ve filmové verzi ji hrála Ginger Rogersová) a byla oblíbenou bavičkou vojáků za druhé světové války.
V roce 1946 Lawrence viděla filmovou verzi knihy Anna a král Siamský, o níž usoudila, že by z ní byl dokonalý muzikál. Přesvědčila americký tým Rodgerse a Hammersteina, aby ho pro ni napsali. Výsledkem byl film Král a já, který uvedl takové nezapomenutelné písně jako např: „Hello Young Lovers“, „Getting to Know You“ a „Shall We Dance“.
The King and I měl premiéru na Broadwayi v roce 1951 s Lawrencovou v roli Anny a byl jejím největším úspěchem. V tomto roce také získala první z mnoha prestižních ocenění „Žena roku“ od proslulého divadelního souboru Harvardovy univerzity Hasty Pudding Theatricals. V roce 1952 získala za roli Anny Leonowensové cenu Tony pro nejlepší herečku. Bohužel byla také její poslední.
Lawrence zemřela na rakovinu jater, která jí způsobila žloutenku, v New Yorku ve věku pouhých 54 let a byla pohřbena ve svých růžových šatech „Shall We Dance?“ z druhého dějství Krále a já na hřbitově Lakeview v Uptonu ve státě Massachusetts.
V životopisném filmu z roku 1968 Star! volně založeném na jejím životě, ztvárnila Lawrenceovou Julie Andrewsová.
Lawrencové vnukem je jazzový saxofonista Benn Clatworthy, který je dítětem její dcery Pamely Gordon-Howleyové, která byla malířkou, a jejího druhého manžela, britského sochaře Roberta Clatworthyho.
Broadway
- Revue Andre Charlota z roku 1924 – 1924
- Charlot Revue – 1925
- Oh, Kay! – 1926
- Dívka s pokladem – 1928
- Světlo svíčky – 1929
- Mezinárodní revue – 1930
- Soukromé životy – 1931
- Dnes v osm:30 – 1936
- Ruce přes moře
- Červené papriky
- Užaslé srdce
- Tančili jsme
- Stín Play
- Fumed Oak
- Ways and Means
- Family Album
- Still Life
- Susan a Bůh – 1937
- Skylark
- Dáma v temnotách – 1941
- Vděčně tvůj – 1942
- Pygmalion – 1945
- Král a já – 1951
Šablona:Start boxTemplate:Succession boxTemplate:End
Filmy
- Bitva o Paříž – 1929
- Nejsme my všichni? – 1932
- Dámy lorda Cambera – 1932
- Žádná legrace – 1933
- Mimi – 1935
- Rembrandt – 1936
- Muži nejsou bohové – 1936
- Kateřina Veliká – 1948
- Skleněný zvěřinec – 1950
- Stránka Internet Broadway Database Gertrude Lawrence
- Stránka Internet Movie Database Gertrude Lawrence
- Broadway Cafe Society.com – The Entertainers: Gertrude Lawrence
Tato stránka využívá obsah Wikipedie. Původní název článku byl Gertrude Lawrence. Seznam autorů je uveden v historii stránky. Stejně jako u LGBT Info je text na Wikipedii dostupný pod licencí Creative Commons Uveďte autora – Sdílejte s námi licenci 3.0. |
.