Východopacifický hřbet (EPR) 8°-10° s. š. je archetypem rychle se šířícího středooceánského hřbetu (MOR) a již více než čtyři desetiletí je jedním z nejkomplexněji studovaných úseků MOR. Zahrnuje všechny řády hřebenových diskontinuit: transformační zlomy prvního řádu, překrývající se centra šíření druhého řádu, tektonické diskontinuity malého posunu třetího řádu a diskontinuity eruptivních puklinových zón čtvrtého řádu. Tento úsek byl vybrán jako multidisciplinární integrovaná studijní lokalita kvůli velkému množství hydrotermálních vývěrů, kde vědci zkoumají vazby mezi prouděním pláště, akrecí zemské kůry, vulkanickými, hydrotermálními a biologickými procesy, které vedou k chemické a fyzikální výměně energie a hmoty mezi zemským pláštěm a oceány. Zejména úsek poblíž 9°50′ s. š. je jedním ze dvou míst, kde byly na místě pozorovány opakované sopečné erupce na mořském dně podél MOR. V tomto článku zkoumáme geologické a geofyzikální signatury EPR 8°-10° s. š. jménem rychle se šířící MOR, představujeme seismické signatury hydrotermálních drah prostřednictvím inverze celého vlnového průběhu a předkládáme některé úvahy o zbývajících otázkách k řešení. Šikmost plášťového výzdvihu, magmatismus na ose a mimo osu hrají rozhodující roli při utváření architektury zemské kůry. Prostorové rozložení a fyzikální vlastnosti čočky taveniny zemské kůry vzájemně souvisejí s hydrotermálním systémem. Mechanismus interakce hydrosféry a litosféry pod MOR stojí za další studium. Tato kompilace by měla být užitečná pro badatele, kteří se s tématem MOR teprve seznamují, ale zaměřujeme se i na pokročilé badatele při prezentaci a syntéze dosavadních poznatků.