froglets

Croaking science je nový způsob, jak mohou dobrovolníci z řad studentů a vědců zkoumat dění ve světě vědy. Croaking Science se zabývá vědeckými fakty, novými výzkumy nebo starými debatami, které jsou inspirovány obojživelníky a plazy nebo se jich týkají, a následně je laickým jazykem zprostředkovává širšímu publiku. Cílem této rubriky je poskytnout platformu pro ty, kteří začínají pronikat do světa vědecké komunikace, i pro zavedené vědce. Uvítáme jakékoli příspěvky od studentů a vědců. Vezměte prosím na vědomí, že názory vyjádřené v článcích nejsou názory Froglife Trust.

Reportérka časopisu Sceince Rhiannon Laubachová se zabývá historií chytridiomykózy a jejími dopady na mloky ohnivé v Evropě

– Více informací najdete na adrese: http://www.froglife.org/2014/05/14/lethal-chytridiomycosis-salamandars/#sthash.ugsmA3E1.dpuf

Croaking science je nový způsob, jak mohou dobrovolníci z řad studentů a vědců zkoumat dění ve světě vědy. Croaking Science se zabývá vědeckými fakty, novými výzkumy nebo starými debatami, které jsou inspirovány obojživelníky a plazy nebo se jich týkají, a následně je laickým jazykem zprostředkovává širšímu publiku. Cílem této rubriky je poskytnout platformu pro ty, kteří začínají pronikat do světa vědecké komunikace, i pro zavedené vědce. Uvítáme jakékoli příspěvky od studentů a vědců. Vezměte prosím na vědomí, že názory vyjádřené v článcích nejsou názory Froglife Trust.

Reportérka časopisu Sceince Rhiannon Laubachová se zabývá historií chytridiomykózy a jejími dopady na mloky ohnivé v Evropě

– Více informací najdete na adrese: http://www.froglife.org/2014/05/14/lethal-chytridiomycosis-salamandars/#sthash.ugsmA3E1.dpuf

Croaking science je blog pro dobrovolníky z řad studentů a vědců, kteří zkoumají dění ve světě vědy. Croaking Science se zabývá vědeckými fakty, novými výzkumy nebo starými debatami, které jsou inspirovány obojživelníky a plazy nebo se jich týkají, a následně je laickým jazykem zprostředkovává širšímu publiku. Cílem této rubriky je poskytnout platformu pro ty, kteří začínají pronikat do světa vědecké komunikace, i pro zavedené vědce. Uvítáme jakékoli příspěvky od studentů a vědců. Vezměte prosím na vědomí, že názory vyjádřené v článcích nejsou názory Froglife Trust.

Zpravodajka Rhiannon Laubachová se zabývá flexibilitou životních dějů a jejím významem pro žáby obecné

Ne všichni příslušníci stejného druhu procházejí metamorfózou stejnou rychlostí. Metamorfózu lze popsat jako událost životní historie, přeměnu z larvy (pulce) na juvenilního dospělce (žabku). Velikost jedince nebo vývojové stadium, ve kterém se nachází, může v mírném podnebí ovlivnit šanci jedince na přežití zimy.

Většina pulců metamorfuje v žabky v témže roce. Někteří pulci žab obecných však mohou přezimovat v tomto larválním stádiu a na jaře příštího roku se proměnit v žáby. Tento jev je v posledních letech zaznamenáván stále častěji a informují o něm média i odborná literatura. Dosud se příliš nezkoumalo, co je příčinou tohoto jevu, a není známo, ve které fázi vývoje se jedinec rozhodne, zda přezimuje jako pulec, či nikoliv.

V nedávné zprávě byl studován růst a vývoj populace pulců žáby obecné (Rana temporaria) v průběhu jednoho roku s cílem zjistit, zda rychlost vývoje pulců ovlivní to, v jaké podobě přezimují. Laboratorní studie byly provedeny jako doplněk terénních prací.

Metody studie byly následující: od května do ledna následujícího roku byl sledován vývoj pulců na terénní lokalitě náhodným sběrem pulců a jejich odvozem zpět do laboratoře, kde byly měřeny a zaznamenáván stupeň jejich vývoje. Pokud jedinec nezačal metamorfovat do listopadu, byl považován za přezimující larvu. Po dobu trvání studie byla průběžně zaznamenávána teplota vody. Tyto údaje byly použity k výpočtu průměrné čtrnáctidenní teploty. Pro laboratorní studii byly nádrže udržovány při průměrných čtrnáctidenních teplotách a měly buď vysokou, nebo nízkou dostupnost potravy. Zaznamenával se také vývoj a stav pulců.

Studie potvrdila, že pulci na studovaném místě přezimují. Na lokalitě se krátce po vylíhnutí larev začaly vytvářet dvě odlišné vývojové skupiny. Jednu skupinu tvořily vlny jedinců, kteří rostli dále a poté metamorfovali. Druhá, menší skupina pokračovala v růstu, ale nemetamorfovala a toto rozhodnutí přezimovat jako pulci bylo provedeno velmi brzy v jejich vývoji.

Není jasné, co to způsobuje, může to být genetické nebo „lokální environmentální podněty spouštějící určitou vývojovou cestu v genetické podskupině populace“ (Walsh& al 2008). Pulci, kteří přezimují, mají výhodu, protože nemusí investovat tolik energie do vývoje a mohou využít více energie pro růst. Větší pulci se metamorfují ve větší žáby. Větší žáby mají výhodu. V laboratoři k přezimování nedocházelo. V nádržích byla udržována průměrná čtrnáctidenní teplota, která neodráží teplotní výkyvy na studovaném místě. Nebylo prokázáno, že by dostupnost potravy měla vliv na přezimování.

Tato studie ukazuje, že možnost přezimování pulce je dána velmi brzy v jeho vývoji. Přezimování larev může být reakcí pulců na místní podmínky prostředí, ale zdá se, že teplota není hlavní proměnnou, která by to určovala (Walsh& al 2008).

.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.