Zodpovědnost proroka

3 Řekl mi: „Synu člověčí, sněz, co najdeš, (A)sněz tento svitek a jdi, promluv k domu Izraele.“ A řekl mi: „Jdi, mluv k domu Izraele.“ 2 Otevřel jsem tedy ústa a On mi způsobil, že jsem ten svitek snědl.

3 Řekl mi: „Synu člověčí, nasyť si břicho a naplň si žaludek tímto svitkem, který ti dávám.“ A já jsem se nadechl. A tak jsem (B)jedl a bylo to v mých ústech (C)jako sladký med.

4 Potom mi řekl: „Synu člověčí, jdi do domu Izraele a mluv k nim mými slovy. 5 Nejsi totiž poslán k lidu neznámé řeči a tvrdého jazyka, ale k domu Izraele, 6 ne k mnoha lidem neznámé řeči a tvrdého jazyka, jejichž slovům nerozumíš. Jistě, (D)kdybych tě k nim poslal, poslechli by tě. 7 Ale dům Izraele tě neposlechne, (E)protože mě neposlouchají, (F)neboť celý dům Izraele je drzý a zatvrzelý. 8 Hle, tvou tvář jsem postavil proti jejich tvářím a tvé čelo proti jejich čelům. 9(G)jako kámen adamantový, tvrdší než křemen, jsem učinil tvé čelo; (H)neboj se jich a neděs se jejich vzezření, ačkoli jsou domem vzpurným.“

10 Dále mi řekl: „Neboj se jich! „Synu člověčí, přijmi do svého srdce všechna má slova, která k tobě mluvím, a poslouchej svýma ušima. 11 A jdi, dojdi k zajatcům, k synům svého lidu, mluv k nim a řekni jim: (I)’Tak praví Panovník Hospodin‘, ať už uslyší, nebo odmítnou.“

12 Tehdy mě (J)duch pozvedl a já jsem za sebou uslyšel veliký hromový hlas: „Požehnaná (K)sláva Páně z jeho místa!“

13 A já jsem se zvedl a řekl jsem: „Požehnaná sláva Páně z jeho místa! 13 Slyšel jsem také (L)hluk křídel živých tvorů, kteří se dotýkali jeden druhého, a hluk kol vedle nich a veliké hřmění. 14 Duch mě tedy pozvedl a odnesl mě pryč a já jsem šel v hořkosti, v horkosti svého ducha, ale (M)ruka Hospodinova byla nade mnou silná. 15 Pak jsem přišel k zajatcům v Tel Abíbu, kteří bydleli u řeky Chebaru, (N)sedl jsem si tam, kde seděli oni, a zůstal jsem tam v úžasu mezi nimi sedm dní.

Ezekiel je strážcem

16 Po uplynutí sedmi dnů se (O)stalo, že ke mně přišlo Hospodinovo slovo: 17(P) „Synu člověčí, ustanovil jsem tě (Q)strážcem izraelského domu, proto slyš slovo z mých úst a dej jim (R)varování ode mne: 18 Když řeknu bezbožníkovi: ‚Určitě zemřeš‘, a ty ho nevarováš, ani nepromluvíš, abys bezbožníka varoval před jeho bezbožnou cestou a zachránil mu život, ten samý bezbožník (S)zemře ve své nepravosti, ale jeho krev si vyžádám z tvé ruky. 19 Jestliže však bezbožníka varuješ, a on se neodvrátí od své bezbožnosti ani od své zlé cesty, zemře ve své nepravosti, (T)ale ty jsi vysvobodil svou duši.

20 „Opět, když se (U)spravedlivý odvrátí od své spravedlnosti a dopustí se nepravosti a já před něj položím kámen úrazu, zemře; protože jsi ho nevaroval, zemře ve svém hříchu a na jeho spravedlnost, kterou vykonal, nebude pamatováno, ale jeho krev budu vyžadovat z tvé ruky. 21 Když však spravedlivého varuješ, aby nehřešil, a on nezhřeší, jistě bude žít, protože přijal varování; také ty vysvobodíš svou duši. 22 Když však spravedlivého varuješ, aby nehřešil, a on nezhřeší, jistě bude žít, protože přijal varování.“

22 (V)Tu na mně spočinula Hospodinova ruka a řekl mi: „Vstaň, vyjdi (W)na planinu a tam s tebou budu mluvit.“

23 Vstal jsem tedy, vyšel na planinu a hle, (X)stála tam Hospodinova sláva, podobná slávě, kterou jsem (Y)viděl u řeky Chebar; (Z)padl jsem na tvář. 24 Tehdy (AA)do mě vstoupil Duch a postavil mě na nohy, promluvil se mnou a řekl mi: „Jdi, zavři se ve svém domě. 25 A ty, synu člověka, jistě (AB)ti nasadí provazy a spoutají tě jimi, takže nebudeš moci vyjít mezi ně. 26 (AC)způsobím, že se ti jazyk přilepí na střechu úst, takže budeš němý a (AD)nebudeš je moci pokárat, (AE)neboť jsou vzpurným domem. 27 (AF)Ale až s tebou budu mluvit, otevřu tvá ústa a ty jim řekneš: (AG)Tak praví Panovník Hospodin. Kdo slyší, ať slyší, a kdo odmítá, ať odmítá, neboť jsou vzpurný dům.“

.