V celosvětovém měřítku probíhá závod v očkování lidí proti Covid-19 – a vzhledem k prudkému nárůstu infekcí v Evropě si mnozí stěžují, že zavádění vakcíny je v EU příliš pomalé.
Členské státy se individuálně rozhodují, koho, kdy a kde očkovat, ale EU koordinuje strategii a nakupuje vakcíny ve velkém. V pátek Komise EU souhlasila s nákupem dalších 300 milionů dávek vakcíny Pfizer-BioNTech – tím by EU získala téměř polovinu celosvětové produkce této firmy pro rok 2021.
Reportéři BBC v sedmi evropských hlavních městech vysvětlují, jak probíhá očkování na jejich území.
- Co se děje s očkovacím programem EU?
- Země šokovala, že jsou evropskými opozdilci
V předvolebním roce se očkování stalo politickým bojištěm, píše v Berlíně Jenny Hillová.
Skutečnost, že to byli němečtí vědci, kteří vyvinuli první účinnou vakcínu Covid, je zdrojem velké národní hrdosti. A celkově se zdá, že Němci jsou s myšlenkou očkování poměrně srozuměni.
Nedávný průzkum ukázal, že 65 % z nich je ochotno se nechat očkovat. Z jiných průzkumů vyplývá, že necelá čtvrtina dotázaných by se nenechala očkovat. Z politického hlediska – a možná to není překvapivé, vzhledem k tomu, že se jedná o volební rok – se však německý očkovací program stal bojištěm.
Očkování zde začalo před necelými dvěma týdny a upřednostňuje osoby starší 80 let a pracovníky pečovatelských domů. Do čtvrtečního večera bylo podáno více než 477 000 prvních dávek.
Některá ze stovek speciálně připravených očkovacích center však stále nejsou v provozu a i vláda přiznala, že jich prostě není dost. Angela Merkelová a její ministr zdravotnictví Jens Spahn byli obviněni, že se jim nepodařilo zajistit dostatek dávek.
Velká část kritiky přišla od koaličních partnerů paní Merkelové, ale někteří z vědecké komunity vyjádřili své obavy – že Německo upřednostnilo evropské zájmy před svými vlastními, když trvalo na společném postupu zadávání zakázek v EU. Vědci, kteří vakcínu vyvinuli, veřejně prohlásili, že EU původně nabídku na další zakázku odmítla.
Německý podíl na zakázce EU činí 56 milionů dávek. Dosud bylo dodáno 1,3 milionu dávek a předpokládá se, že do konce měsíce bude následovat dalších 2,68 milionu.
Pan Spahn, jehož jistý výkon během pandemie vedl některé k úvahám, zda by mohl být potenciálním nástupcem paní Merkelové, obvinil z nedostatku vakcíny neschopnost výrobců vakcíny Pfizer-BioNTech uspokojit celosvětovou poptávku.
Německo nyní objednalo dalších 30 milionů dávek a po nedávném evropském schválení vakcíny Moderna očekává, že ji začne zavádět příští týden. Vláda se drží svého slibu, že očkovací program bude dokončen do konce léta.
Český premiér se ohradil proti zjevným průtahům v distribuci vakcíny, píše Rob Cameron v Praze.
České očkování začalo 27. prosince, kdy se premiér Andrej Babiš stal prvním člověkem v zemi, který vakcínu dostal. Pan Babiš, kterému je 66 let, předtím zpochybňoval, zda bude mít na očkování nárok, protože mu byla v mládí odstraněna slezina.
Program v zemi se však rozjíždí pomalu. Pan Babiš – miliardář a podnikatel, kterého pronásleduje evropské i české vyšetřování údajného zneužívání fondů EU – neztrácí čas a kvůli zpoždění si vylévá (obrazně řečeno) zlost na Evropské komisi. „Když jsme v listopadu přispěli 12 miliony eur do evropského fondu, věřili jsme, že vakcínu dostaneme,“ řekl tento týden novinám.
"Ministr zdravotnictví tento týden připustil, že očkování rizikovějších skupin potrvá měsíce. ", Zdroj: , Popis zdroje: Obrázek: , Obrázek: …………….: Emilie Repiková dostává vakcínu
Země obdržela 30 000 dávek vakcíny společnosti Pfizer. Zatím se ji podařilo podat 19 918 lidem. Vláda tvrdí, že je připravena zavést očkování plošně, jakmile dorazí dodávky od výrobců.
Zveřejnila také strategii, která předpokládá třístupňový proces. V první etapě budou cíleně očkovány vysoce rizikové skupiny. To postupně ustoupí hromadnému očkování v 31 centrech s využitím online rezervačního systému, který bude od 1. února otevřen pro všechny. A v poslední fázi budou nasazeni praktičtí lékaři v zemi, kteří budou, jak doufáme, aplikovat očkovací látky společnosti Oxford-AstraZeneca a další, které lze na rozdíl od dvou předchozích uchovávat a přepravovat při teplotě v lednici.
Načasování v původním strategickém dokumentu se však nyní jeví jako optimistické. Ministr zdravotnictví tento týden připustil, že očkování rizikovějších skupin – všech pracovníků ve zdravotnictví a sociální péči, učitelů, všech osob starších 65 let, všech osob se závažnými zdravotními potížemi – bude trvat měsíce. Praktičtí lékaři mohou začít očkovat mladé, zdravé členy společnosti až koncem jara nebo v létě.
Z pomalého začátku je obviňována byrokracie a skepse k vakcínám, píše Hugh Schofield v Paříži.
Francouzská chlouba velkého a efektivního státního aparátu byla těžce odhalena pomalým začátkem očkovacího programu Covid. Po prvním týdnu, kdy sousední Německo naočkovalo asi 250 000 lidí, byla Francie na pouhých 530. Do pátku se počet zvýšil na 45 500, což je stále tak málo, že je to statisticky bezvýznamné.
Proč tedy Francii trvalo tak dlouho, než plán uvedla v život? Není to tak, že by úřady neměly čas na přípravu. A rozhodně nejde o nedostatek vakcíny. Ve skutečnosti je již více než milion dávek vakcíny Pfizer v chladicích skladech a čeká na použití.
Primárním důvodem zdržení je zřejmě těžkopádná a příliš centralizovaná povaha francouzské zdravotnické byrokracie. Pětačtyřicetistránkový spis pokynů vydaný ministerstvem v Paříži museli přečíst a pochopit zaměstnanci domovů pro seniory.
Každý příjemce pak musel dát informovaný souhlas při konzultaci s lékařem, která se konala nejméně pět dní před injekcí. Tento zdlouhavý postup má teoreticky zachránit životy – životy pacientů, kteří by mohli mít nežádoucí reakci. Jak ale tvrdí kritici, zdržení v očkování obyvatelstva také stojí životy.
Dalším problémem ve Francii je vysoká míra skepse vůči očkování – produkt obecnější nedůvěry vůči vládě. Podle průzkumů si očkování nepřeje až 58 % veřejnosti. Důsledkem je – podle kritiků – nepřiměřená opatrnost vlády. Když bylo třeba jednat naléhavě, úřady se zdráhaly jednat rychle ze strachu, aby nepopudily odpůrce očkování.
Poté, co prezident Emmanuel Macron o víkendu sdělil svůj hněv nad zpožděním, se tempo zrychluje. Postup pro udělení souhlasu se zjednodušuje. Do konce ledna má být po celé zemi otevřeno 500-600 očkovacích center – buď v nemocnicích, nebo v jiných velkých veřejných budovách.
Politicky se hraje o hodně. Vláda se již dostala pod palbu kritiky kvůli nedostatkům při zajišťování masek a testů. Vzhledem k tomu, že opoziční hlasy označují zpoždění vakcíny za „státní skandál“, potřebuje prezident Macron, aby zavedení vakcíny proběhlo rychle a bez problémů.
- Francouzská vakcinační kampaň má náročný start
Národní hrdost urychlila zavedení vakcíny v Rusku, ale jeden člověk na seznamu očkovaných nápadně chybí, píše Sarah Rainsfordová v Moskvě.
Rusko zaregistrovalo svou hlavní vakcínu Covid pro domácí použití již v srpnu, ještě před zahájením hromadných zkoušek bezpečnosti a účinnosti. V prosinci, kdy tyto zkoušky ještě probíhaly, začalo zavádět vakcínu Sputnik V pro veřejnost dříve, než bylo zahájeno hromadné očkování všude jinde v Evropě. Spěch byl veden národní hrdostí i lékařskou nutností.
Sputnik byl zpočátku nabízen zdravotnickým a vzdělávacím pracovníkům v první linii, ale první zájem o dvoudávkové očkování byl pomalý a seznam oprávněných osob se brzy rozšířil.
Průzkum veřejného mínění provedený koncem prosince Levadovým centrem ukázal, že pouze 38 % respondentů bylo ochotno se nechat očkovat: Rusové byli obezřetní vůči domácímu zdravotnictví a lékům, byli skeptičtí k odvážným prvním tvrzením o vakcíně a nervózní z možných nežádoucích reakcí. I přesto a navzdory podobným zpožděním při rozšiřování výroby jako v jiných zemích však podporovatelé Sputniku tento týden oznámili, že bylo očkováno více než milion lidí.
Na seznamu očkovaných však stále nápadně chybí Vladimir Putin, přestože Kreml tvrdí, že se – nakonec – očkovat nechá. Do té doby jsou ti, kteří se s ním osobně setkají, povinni se nejprve otestovat na Covid a dokonce i podrobit karanténě. Prezident však možná bude muset jít příkladem. Putin opakovaně prohlásil, že jeho prioritou je ochrana ekonomiky, takže sází na masové očkování, aby se vyhnul návratu k národní výluce.
Rusko od začátku pandemie vybudovalo obří dočasné nemocnice a ministr zdravotnictví tento týden uvedl, že 25 % lůžek Covid zůstává volných. Došlo také k poklesu počtu nově hlášených denních případů – za posledních 5 dní jich bylo hlášeno kolem 25 000. To však zatím není zásluha vakcíny. V zemi se blíží konec desetidenních novoročních prázdnin a počet testů na Covid také klesl.
S rostoucím počtem nakažených v zemi, kterou mnozí chválí za její přístup bez uzavírání, je úspěšný program očkování klíčový, píše Maddy Savageová ve Stockholmu.
Téměř dva týdny poté, co se 91letá obyvatelka pečovatelského domu Gun-Britt Johnssonová stala první Švédkou, která dostala první dávku očkovací látky od společnosti Pfizer, stále neexistuje oficiální přehled o tom, kolik dalších lidí očkování podstoupilo.
Švédská agentura pro veřejné zdraví uvedla, že právě shromažďuje údaje od 21 regionálních zdravotnických úřadů v zemi, které mají za úkol do 26. června očkovat celou dospělou populaci – přibližně osm milionů lidí. Datum není libovolné, jedná se o největší sváteční víkend v roce, kdy Švédové tradičně pořádají oslavy svatojánské noci. Karin Tegmarková, vedoucí pracovnice agentury, říká, že toto datum zůstává „proveditelné“. Záleží však podle ní na dodávkách vakcín do země.
Kromě 4,5 milionu dávek vakcíny Pfizer-BioNTech si Švédsko objednalo 3,6 milionu očkovacích látek od společnosti Moderna, z nichž první by měly dorazit příští týden. Země také plánuje zavést vakcínu společnosti Oxford-AstraZeneca co nejdříve poté, co ji schválí EU – v ideálním případě do února.
Švédi se zpočátku jevili k myšlence užít rychle vyvinutou vakcínu proti koronavirům vlažně, ačkoli podle průzkumu z konce prosince by ji užilo 71 % dotázaných. Za hlavní příčinu počáteční skepse se považuje neúspěch dobrovolného programu hromadného očkování proti prasečí chřipce v roce 2009. U stovek švédských dětí a mladých dospělých do 30 let se objevila porucha spánku – narkolepsie, která se ukázala jako vedlejší účinek vakcíny Pandemrix.
Úspěšný očkovací program bude klíčový i proto, že přichází v době, kdy se švédské úřady snaží udržet důvěru veřejnosti. Po měsících vysoké úrovně důvěry v přístup země bez uzavírání se podpora zdravotnického úřadu snížila, protože Švédsko se potýká s druhou vlnou koronaviru.
Několik vysoce postavených úředníků mezitím čelilo ostré kritice za porušení vlastních doporučení – včetně šéfa agentury pro civilní pohotovost (na snímku), který rezignoval poté, co strávil Vánoce se svou dcerou na Kanárských ostrovech.
Nová vláda v Belgii se zdá být v otázce zavádění vakcíny jednotná – alespoň prozatím, píše Nick Beake v Bruselu.
Zdálo se příhodné, že první člověk v Belgii, který dostal vakcínu Covid, žije v místě, kde se vyrábí první schválená vakcína Covid na světě. Jos Hermans, 96letý obyvatel obce Puurs, dostal injekci 28. prosince ve svém pečovatelském domě. Dalším 700 starším obyvatelům byla také podána dávka v rámci malého, počátečního zkušebního provozu.
Hromadný očkovací program v Belgii začal 5. ledna, ale byl kritizován za pomalý začátek. Federální ministr zdravotnictví Frank Vandenbroucke v listopadu slíbil, že zavádění bude „plynulé a rychlé“, a na Twitteru napsal: „
V první fázi se počítá s očkováním až 200 000 obyvatel domovů důchodců do konce tohoto měsíce nebo začátkem února. Další na řadě budou zdravotníci a cílem bylo, aby do konce září byla naočkována celá populace.
Mohlo by se zdát, že země bude ve výhodě, když je epicentrem výroby Pfizer-BioNTech. To sice jednoznačně pomáhá při distribuci, ale podle přísných pravidel Komise nemůže Belgie obdržet více dávek – v poměru k počtu obyvatel – než ostatní země EU. To nezastavilo ministra-předsedu regionu Flandry, který tento týden přiznal, že se obrátil přímo na společnost Pfizer v naději, že získá více dávek, ale byl odmítnut.
Po získání záruky od společnosti Pfizer ohledně dodávek očkovací látky federální belgické úřady upravily svou strategii: nyní navrhují vydat co nejvíce dostupných dávek co největšímu počtu lidí – a již nevyhrazovat lahvičky pro druhou dávku pacientů, která se podává tři týdny po první. Obecně platí, že federální vláda spíše než Evropská komise čelila případné kritice za zpoždění a hájila svůj „opatrný“ přístup.
A zdá se, že existuje zajímavý regionální či kulturní rozpor, pokud jde o to, zda jsou lidé ochotni si vakcínu vzít. Z obyvatel Vlámska dotázaných v průzkumu polovina uvedla, že chce vakcínu co nejdříve. Mezi francouzsky mluvícími lidmi to bylo o 20 % méně, což odpovídá hlubší skepsi vůči hranicím ve Francii.
V zemi, kde je politika notoricky komplikovaná a rozhádaná – teprve nedávno se dohodli na vládě po 500denním vakuu – se zdá, že federální koalice je jednotná ve své strategii vakcíny Covid. Alespoň prozatím.
Regionální rozpory a politické hádky poznamenaly začátek španělského očkovacího programu, píše Guy Hedgecoe v Madridu.
Španělsko začalo vakcínu podávat 27. prosince. Podle ministerstva zdravotnictví bylo dosud regionálním správám distribuováno 743 925 dávek, přičemž očkováno bylo 277 976 osob. Cílem koaliční vlády je očkovat 2,3 milionu lidí během 12 týdnů. Přednostně jsou očkováni starší obyvatelé domovů pro seniory, osoby, které o ně pečují, a zdravotnický personál.
Každý ze 17 regionů země má vysokou míru kontroly nad zdravotní péčí a měl by dostat počet dávek, který odpovídá počtu jeho obyvatel. Již nyní však dochází ke značným geografickým rozdílům.
Vládní údaje například ukázaly, že zatímco severní region Asturias využil do 3. ledna 55 % dávek, které obdržel, madridský region ke stejnému datu podal pouze 5 %. Některé regiony zadržují dávky, aby mohly téže osobě za několik týdnů aplikovat druhou následnou dávku, a některé očkovaly o státních svátcích, zatímco jiné ne.
"Pandemie je příčinou neustálých politických konfliktů, kdy pravicová opozice obviňuje levicovou vládu z nekompetentnosti.", Zdroj: , Popis zdroje: , Obrázek:
Ačkoli je očkování dobrovolné, vláda uvedla, že vytváří registr těch, kteří si očkování nepřejí. Tato iniciativa vyvolala kontroverze, ačkoli vláda trvá na tom, že registr se bude pouze snažit objasnit, proč lidé očkování odmítají.
Pandemie je však příčinou neustálých politických konfliktů, kdy pravicová opozice obviňuje levicovou vládu Pedra Sáncheze z nekompetentnosti, netransparentnosti a využívání koronaviru k hromadění moci.
Ani příchod vakcíny nezastavil rozhořčení. Alberto Núñez Feijóo, předseda konzervativní Lidové strany (PP) v Galicii, varoval, že počet dávek distribuovaných do jednotlivých regionů je diktován „politickou příslušností nebo potřebami parlamentu“, což centrální vláda odmítla.
Údaje jsou správné ke dni 17:00 GMT.