O evropské superlize se mluví již od osmdesátých let minulého století a mnoho špičkových fotbalových lig v Evropě se vzniku takové soutěže obává. Liga mistrů UEFA ve své současné inkarnaci má v současnosti k evropské superlize nejblíže. Když byla v roce 1992 přejmenována z původního Evropského poháru, panovaly názory, že tato soutěž zastíní a potenciálně způsobí konec domácího fotbalu, jak ho známe.
Naštěstí se ukázalo, že obavy z konce domácích soutěží v Lize mistrů nebyly opodstatněné. Přesto se o evropské superlize mluví i nadále. Navzdory těmto řečem stále neexistuje definitivní představa o tom, jak by Evropská superliga vypadala. Nebo snad ano?
Co je to Evropská superliga?“
V roce 2018 informoval německý Der Spiegel o Evropské superlize poté, co odhalil dokumenty od Football Leakes, které tuto soutěž nastiňují. Šlo o to, aby se nejlepší evropské fotbalové kluby odtrhly od UEFA a v roce 2021 založily vlastní soutěž. Zpráva časopisu Der Spiegel vyvolala ve fotbale šok: kluby se obávaly, že se do soutěže nezapojí, a fanoušci měli pocit, že další turnaj by do fotbalové krajiny příliš zasáhl.
Plány nastíněné časopisem Der Speigel tvrdily, že turnaj pro 16 týmů začne již v roce 2021. Soutěž by byla podobná Lize mistrů s tím rozdílem, že UEFA by v Evropské superlize nehrála žádnou roli. Týmy by hrály ve skupinové fázi, po níž by následovala vyřazovací kola o vítěze Evropské superligy.
Formát soutěže by zvýhodňoval některé z nejsilnějších a největších klubů evropského fotbalu. Z 16 týmů, které by se soutěže účastnily, by 11 bylo označeno jako „základní zakládající“ kluby. Těchto 11 klubů by mělo zaručeno své místo v Superlize po dobu 20 let. Tyto kluby by byly „imunní vůči sestupu“. Zbylých pět míst by tvořily týmy, které by mohly ze soutěže sestoupit.
Uvádí se, že evropská Superliga by předznamenala konec Ligy mistrů, nejpopulárnější pohárové soutěže ve světovém fotbale. Domnívá se také, že Superliga by negativně ovlivnila domácí soutěže, protože kluby by se kvůli množství peněz, které jsou v sázce, soustředily na odštěpeneckou soutěž.
Které týmy by hrály v evropské superlize?“
V dokumentech, které odhalil Der Spiegel, byl jako zakládající členové uveden seznam „kdo je kdo“. Mezi těmito kluby byly Barcelona, Real Madrid, Arsenal, Chelsea, Liverpool, Manchester City, Manchester United, Juventus, AC Milán, Paris Saint-Germain a Bayern Mnichov. Jedná se o seznam, který obsahuje 11 historicky a v současnosti finančně nejsilnějších klubů na světě.
Podle dokumentu by pět hostujících klubů v soutěži mělo být Atletico Madrid, Borussia Dortmund, Inter Milán, Marseille a Řím. Střídající hostující týmy by se mohly rok od roku měnit, protože by byla zřízena vedlejší soutěž, která by zajišťovala postup a sestup těchto střídajících klubů. Vedlejší soutěž by se v podstatě podobala druhé lize podobné Premier League a EFL Championship.
Proč zřizovat Evropskou superligu?
Klíčovou ingrediencí receptu na evropskou superligu jsou peníze z televizního vysílání. Vybudování soutěže s nejlepšími kluby v Evropě by odstranilo předvídatelnost skupinové fáze Ligy mistrů. Předvídatelná skupinová fáze způsobuje, že fanoušci nemají zájem o sledování zápasů, což v posledních sezónách trápí Ligu mistrů.
Naneštěstí největší evropské kluby pro všechny stromy nevidí les. Tvrdí, že vzájemné zápasy v evropské Superlize zvýší jejich vzájemné příjmy. Problém s tím, že největší kluby hrají několikrát za sezónu, spočívá v tom, že fanoušci začnou být na tyto zápasy unavení.
Jediná věc, díky níž je Ligu mistrů a její předchůdce evropské poháry tak skvělé sledovat, je, že si kluby na vstup do soutěže vydělávají. Podívejte se na Ligu mistrů 2019-20 a vzrušení, které fanouškům přinesla. Atalanta se dostala do čtvrtfinále, zatímco týmy jako RB Lipsko a Lyon vyřadily dva největší týmy v Evropě – Atletico Madrid, respektive Manchester City.
Přepracovaná Liga mistrů by mohla být pro kluby cestou vpřed. Ani reorganizace soutěže však zcela neukončí řeči o evropské Superlize.
Vznikne evropská superliga?“
O myšlence evropské superligy se hovoří již řadu let, ale teprve v posledních pěti letech se z ní skutečně stalo něco, co by mohlo vzniknout. Jedním z důvodů, proč se Superliga stala více než jen myšlenkou, je americký podnikatel Charlie Stillitano. Je zakladatelem International Champions Cupu, letního předsezónního turnaje, který zve největší kluby evropského fotbalu k zápasům v Severní Americe a Asii.
Stillitano hovořil s předními představiteli anglických fotbalových klubů a nastínil jim způsoby, jak vydělat ještě více peněz. Množství peněz, které do fotbalu proudí a které jsou k mání, přimělo největší kluby, aby se posadily a zvážily založení Superligy. Stillitano použil myšlenku Mezinárodního poháru mistrů jako základ toho, čemu by se Superliga mohla podobat.
Setkání mezi společností Stillitano a kluby sahala až do roku 2016. V posledních letech však začal o International Champions Cup klesat zájem, zejména ve Spojených státech. Předsezónní turnaj poprvé zasáhl americkou půdu v roce 2013 a nabídl smršť skvělého fotbalu, který většina Severoameričanů viděla pouze v televizi. Vrchol International Champions Cupu přišel v roce 2014, kdy Manchester United a Real Madrid zaplnily stadion Michiganské univerzity více než 109 000 fanoušky. Od té doby návštěvnost klesá. Podle deníku Guardian se v roce 2018 návštěvnost letního severoamerického turnaje snížila o 18,6 %. Z turnaje, který přitahuje spoustu pozornosti, se staly týmy hrající na z poloviny zaplněných stadionech NFL.
Co má International Champions Cup společného s evropskou Superligou? No, kromě toho, že Stillitano je spojován s oběma, by nová soutěž byla velmi podobná oslavovaným přátelským zápasům, které se hrají v Severní Americe pod hlavičkou International Champions Cup. Místo přátelských zápasů by se však hrálo o stříbro. Bez ohledu na to by sledování stejných týmů rok co rok unavovalo.
Bayern vede odtržení
Podle časopisu Der Spiegel je předseda představenstva Bayernu Mnichov Karl-Heinz Rummenigge jednou z klíčových postav, které stojí za vznikem Evropské superligy. Poté, co se objevily zprávy spojující jeho jméno s touto ligou, Rummenigge zapojení do tohoto konceptu popřel. Rummenigge možná není nevinný, pokud jde o jeho zapojení do myšlenky odchodu z UEFA. Předpokládá se, že využil své moci a postavení v Evropské asociaci klubů, aby vyvinul tlak na UEFA a přiměl ji k reformám umožňujícím větší finanční výhody pro nejbohatší evropské kluby.
Zdroje přirovnávají evropskou superligu k severoamerickým profesionálním sportovním ligám, jako jsou Major League Baseball, NFL a NBA. Všechny tyto sportovní ligy jsou uzavřené ligy, ve kterých neexistuje postup a sestup. Týmy v jednotlivých ligách jsou jejich doživotními členy a bez ohledu na výhry a prohry nejsou z ligy vyřazeny.
Superliga ve fotbale by svým členům poskytovala ještě větší finanční odměnu. Pokud by nejlepší evropské kluby mohly hrát mezi sebou několikrát za sezónu ve formátu ligy nebo turnaje, televizní peníze by byly značné. Také na živých vstupenkách by týmy vydělaly velké částky.
V porovnání s Ligou mistrů by Superliga proti sobě častěji stavěla největší kluby kontinentu. Předpokládá se, že Superliga by se z hlediska dostupných smluv na televizní práva vyrovnala NFL a NBA. Liga mistrů je nejsledovanější sportovní soutěží na světě a evropská Superliga, v níž by proti sobě pravidelně nastupovaly největší týmy kontinentu, by v popularitě určitě předstihla současnou soutěž.
Co by se stalo s Ligou mistrů?
V plánu, který byl zveřejněn v Der Spiegel z dokumentů, které noviny objevily, není žádná zmínka o UEFA nebo jejích pohárových soutěžích, Lize mistrů a Evropské lize. Evropská superliga by mohla mít právní problémy, pokud by se pokusila ukončit Ligu mistrů. Je však pravděpodobné, že s přechodem největších evropských klubů do navrhované superligy by Liga mistrů ustoupila do pozadí.
Jedinou alternativou Ligy mistrů by bylo najít způsob, jak koexistovat a případně fungovat vedle nové soutěže. O tom, co by se stalo s domácími soutěžemi, jako jsou Premier League, Bundesliga, La Liga, Serie A nebo Ligue 1, není jasná představa. S největší pravděpodobností by týmy v Evropské superlize hrály i v těchto domácích soutěžích.
UEFA již dříve bojovala za zachování své role v evropském fotbale a jeho soutěžích. Na přelomu století se myšlenkou Superligy zabývala italská společnost Media Partners. V rámci boje proti případnému vzniku UEFA ukončila Pohár vítězů pohárů a dále rozšířila tipy Ligy mistrů. V posledních více než deseti letech se myšlenky evropské Superligy zastávali jednotlivci z řad hráčů. Prezident Realu Madrid Florentino Perez považoval navrhovanou ligu za skvělý plán. Arsene Wenger věřil, že do roku 2020 vznikne Evropská superliga. Bývalý manažer Celtiku Gordon Strachan dokonce tvrdil, že největší skotské kluby – Celtic a Rangers – by byly součástí evropské superligy s 38 týmy a dvěma divizemi.
Evropská superliga zabije fotbal
Největšími zastánci evropské superligy jsou zřejmě nejbohatší kluby kontinentu, které by ze soutěže měly největší finanční prospěch. Pro velké kluby by to byl stroj na peníze, z něhož by jednoduše vybíraly peníze, kdykoli by se jim zachtělo.
Pro kluby mimo Evropskou superligu by soutěž znamenala velkou facku. Vytvořila by propast mezi bohatými a chudými jako nikdy předtím. V mnoha ohledech by to bylo podobné, jako když Major League Baseball ve Spojených státech rozdrtila nezávislé kluby a donutila menší kluby, aby se staly napájecími týmy velkoklubů. Je pravděpodobné, že týmy mimo evropskou superligu by byly nuceny být napájecími kluby poskytujícími talenty superbohatým.
Pro příklad toho, jaký dopad by měla Evropská superliga na fotbal, se stačí vrátit na začátek 90. let. V roce 1992 hrála Premier League svou první sezónu poté, co se prvoligové kluby odtrhly od zavedené nejvyšší soutěže. Proč? Chtěly více peněz a kontroly. Rozdíl mezi vznikem Premier League a evropské Superligy však spočívá v tom, že druhá jmenovaná soutěž by připravila o smysl všechny ostatní soutěže.
Národní domácí soutěže v Anglii, Německu, Španělsku, Francii a Itálii by existovaly, ale ve snížené podobě. Kolik fotbalových fanoušků by sledovalo Premier League bez manchesterských klubů nebo Liverpoolu? Produkt, který by nabízely Premier League, Bundesliga, La Liga, Ligue 1 a Serie A, by byl vskutku chudý. Zvláště když by Premier League mohla přijít o několik týmů, které by přešly do evropské Superligy, produkt nabízený anglickým fotbalovým fanouškům by byl těžce zasažen.
Záleží samozřejmě na tom, jaká evropská superliga by vznikla. O tom se vedou diskuse. Ačkoli zpráva deníku Der Speigel naznačila, že by soutěž nahradila Ligu mistrů, Evropská superliga, která by přebírala týmy z jejich domácích nejvyšších soutěží, by hře uškodila ještě více.
Evropská superliga, v níž by se utkávaly stále stejné kluby, by znehodnotila všechny ostatní fotbalové soutěže. Netrvalo by dlouho a ligy a kluby by se kvůli nedostatku dostupných peněz složily. Je na velkých klubech, aby zajistily existenci těch menších.
Fotbal v Evropě by se mohl ocitnout na křižovatce. Úspěšné odvolání Manchesteru City proti vyřazení z Ligy mistrů ukazuje, že moc UEFA hlídat týmy je křehká. Evropská superliga by mohla být blízko svému vzniku a rozhodně byste si nevsadili na to, že k ní v příštích letech dojde.