Mnoho mých klientů má terapeutické cíle týkající se větší nezávislosti ve vztahu (vztazích) – chtějí se stát méně závislými na partnerovi, příteli nebo rodiči. Když mi někdo oznámí, že na tom chce pracovat, jedna z prvních otázek, které mu položím, zní: „Co pro vás znamená být nezávislý?“. Lidé odpovídají různými způsoby, například: „No, můj partner si myslí, že jsem příliš potřebná – rozčiluji se, když nejsme spolu nebo když jsou venku s přáteli, a já taková být nechci.“ Nebo: „Když jsem smutná, nemůžu se cítit lépe, dokud si nepromluvím se svou kamarádkou a ona mi neřekne, že to bude v pořádku“. První věc, kterou klientům říkám, když mluvím o závislosti na vztahu, je, že jako lidé jsme společenské bytosti, které jsou napojeny na spojení. Potřebujeme druhé, abychom přežili a prospívali. Přesto je rozdíl mezi potřebou spojení s druhými a spoléháním se na přítomnost, pocity nebo činy konkrétní osoby, díky nimž se cítíme určitým způsobem. Pokud se ztotožňujete s druhou možností, můžete být citově závislí.

Být citově závislý na druhé osobě je těžká realita, které je těžké čelit, a ještě těžší může být ji překonat. Často je to důsledek způsobu, jakým jste se v dětství naučili přilnout k druhým lidem, nebo vztahových zkušeností, které jste v průběhu života zažili. Je pravděpodobné, že pokud jste v citově závislém vztahu, necítíte se v něm zdravě ani uspokojivě. Pravděpodobně to zakrnělo ve vztahu a/nebo to ovlivnilo duševní zdraví vaše i druhé osoby. K příznakům toho, že jste v citově závislém vztahu, může patřit:

• Ze vztahu neodcházíte, přestože vám tato osoba neustále přináší nežádoucí pocity (smutek, úzkost, trápení, bolest).

• Nechcete vztah ukončit, protože máte strach, že zůstanete sami.

• Málokdy trávíte čas s přáteli, rodinou nebo jinými důležitými lidmi, protože neustále trávíte čas s touto osobou.

• Vzdáváte se aktivit nebo koníčků, které vás dříve bavily, ve prospěch trávení času s touto osobou.

• Zjistíte, že žárlíte nebo se zlobíte, když tato osoba tráví čas s jinými lidmi.

• Neumíte si představit svůj život bez této osoby.

• Jediná osoba, která vám dokáže zlepšit náladu, když jste smutní nebo rozrušení.

• Nálada této osoby výrazně a trvale ovlivňuje to, jak se cítíte. Pokud je například tato osoba smutná, jste smutní i vy. Pokud je tato osoba naštvaná, jste naštvaní. Pokud je tato osoba šťastná, jste šťastní.

Postavit se realitě citové závislosti na druhém člověku vyžaduje určitou dávku odvahy a statečnosti a překonat ji vyžaduje spoustu času, energie a tvrdé práce. Jakmile se vám to však podaří, pravděpodobně zjistíte, že máte větší kontrolu nad svým životem a zároveň budete mít zdravější a plnohodnotnější vztahy. Zde je šest způsobů, jak můžete emoční závislost překonat:

1) Vybudujte si povědomí o závislosti a prozkoumejte, odkud pramení.

Jedním z prvních kroků k překonání emoční závislosti je přiznat si, že existuje, a všímat si myšlenek, pocitů a chování, které ji podporují. Můžete také začít pracovat na pochopení hlavní příčiny a toho, odkud pochází. Platí zde rčení „když to dokážeš pojmenovat, dokážeš to zkrotit“, což znamená, že jakmile dokážete identifikovat, odkud to pochází a kdy se to děje, můžete s tím začít něco dělat. Právě to často motivuje klienty k zahájení poradenství, protože terapeut vám může pomoci hlouběji prozkoumat vaše vzorce závislosti, vybudovat hlubší pocit uvědomění a posílit vás ke změně.

2) Cvičte a tolerujte, když jste sami.

Tolerovat samotu bude zpočátku nepříjemné, zejména pokud je vaším vzorcem oslovit někoho, jakmile se cítíte osamělí. Nicméně čím více budete cvičit, aniž byste podlehli nutkání oslovit, tím snazší to bude. Umět být sám je důležité, protože se nemůžete spoléhat na to, že tu pro vás někdo VŽDY bude. Navíc vám to dává prostor pro sebereflexi a znovuvybudování vztahu k sobě samým.

3) Záměrně si naplánujte čas na setkávání s jinými přáteli a věnujte se koníčkům mimo vztah.

Častým chováním spojeným s citovou závislostí je trávení většiny času s jednou osobou, zatímco ostatní vztahy a zájmy necháváte stranou. Problémem je, že nakonec jste závislí pouze na jedné osobě, která uspokojuje všechny vaše potřeby, což je nemožný úkol. Je důležité mít ve svém životě několik lidí, za kterými můžete chodit pro podporu, zábavu a potěšení, a ne být závislí pouze na jedné osobě. Je také důležité objevovat a realizovat osobní zájmy mimo vztah, abyste po odchodu této osoby nezůstali s pocitem, že nemáte nic.

4) Pracujte na přijetí svých nechtěných/zranitelných pocitů.

Je běžné vytěsňovat zranitelné emoce, jako je bolest, zranění, smutek a zklamání. Potlačování těchto pocitů může krátkodobě pomoci, ale téměř vždy se vrátí a často se vrátí jako ještě větší/intenzivnější emoce. Přijetí toho, že bolestivé pocity existují, umožňuje propojení se sebou samým, sebepochopení a uzdravení.

5) Naučte se vyživovat sami sebe.

Kdyby váš přítel nebo partner plakal, co byste mu řekli? Řekli byste jim, aby se s tím smířili a šli dál? Možná (v závislosti na situaci a vašem vztahu), ale pravděpodobně ne. Je pravděpodobné, že byste je vyslechli, pokusili se vžít do jejich situace a nabídli jim podporu. Kdyby byl tentýž člověk nemocný chřipkou, možná byste mu přinesli polévku nebo nabídli, že mu vyzvednete domácí úkoly ze školy. Stejně se chovejte i k sobě. Pokud se necítíte dobře, ošetřete se tím, že si dopřejete nějaké útěšné jídlo, horkou koupel nebo oblíbený film. Pokud jste smutní nebo se cítíte v depresi, promluvte si vlídně sami se sebou. Když se naučíte vyživovat sami sebe, můžete se spřátelit sami se sebou a být méně závislí na osobě, na které jste závislí, aby se o vás postarala.

6) Začněte se zasazovat o své potřeby.

Pokud jste na někom citově závislí, je běžné, že děláte kompromisy ve svých vlastních potřebách a přáních, abyste vyhověli druhé osobě, protože se bojíte, že ji ztratíte. Například se můžete bát, že když se ozvete, naštve se a opustí vás, a tak raději mlčíte. Problémem je, že to ve vás zanechává pocit zášti a zhoršuje to vaši sebeúctu. Můžete ztratit přehled o tom, kdo jste a jaké jsou vaše potřeby, což vede k nezdravému vztahu k sobě samému. Je důležité umět nejprve identifikovat, jaké jsou vaše potřeby, a pak se za ně postavit. Jakmile tak začnete činit, začnete si uvědomovat, že vaše potřeby jsou důležité a hodné naplnění, a můžete začít obnovovat své sebevědomí a sebeúctu.