Harmonický skalpel je lékařské zařízení používané při chirurgických zákrocích jako alternativa k ocelovému skalpelu nebo elektrochirurgické diatermii. Využívá ultrazvukovou technologii k řezání tkání za současného utěsnění okrajů řezu. Systém se obvykle skládá z ručního ultrazvukového měniče, generátoru, ručního spínače, nožního pedálu a skalpelu, který slouží jako řezný nástroj.
Přístroj je podobný chirurgické diatermii, ale podle zastánců je lepší v tom, že může řezat silnější tkáně, vytváří méně kouře a může nabízet větší přesnost. Harmonický skalpel však není tak snadno ovladatelný a jeho řezání a koagulace tkáně trvá déle. Navíc zatímco chirurgickou diatermii lze použít ke koagulaci krvácející tkáně kdykoli, harmonický skalpel koaguluje pouze při řezání.
„Harmonický skalpel“ způsobuje menší boční tepelné poškození než „chirurgická diatermie“.
Pokud chirurgická diatermie provádí svou činnost prostřednictvím elektrického proudu (a produkce tepla), harmonický skalpel řeže prostřednictvím vibrací. Samotný povrch skalpelu prořezává tkáň vibracemi v rozsahu 20 000 Hz až 60 000 Hz. Vibrace proříznou tkáň a uzavřou ji pomocí denaturace bílkovin, nikoli tepla. Dobrou analogií je šlehání vaječného bílku; denaturace bílkovin spíše vibracemi než teplem.
Mezi lékařské zákroky, které lze provádět pomocí harmonického skalpelu, patří tyreoidektomie, biopsie plic, laparoskopická dekortikace cyst, tonzilektomie a gynekologický karcinom. Mnoho plastických chirurgů také zjistilo, že je to lepší systém k provádění plastických operací, jako je lifting obličeje, zmenšení prsou, zvětšení prsou nebo plastika břicha.
Různé techniky tonzilektomie popsané v průběhu let zahrnují gilotinovou excizi, tupou disekci, disekci bipolární diatermií, laserovou disekci a techniku bipolárních nůžek. Ultrazvukový harmonický skalpel byl v posledních letech používán při urologických, hrudních, jaterních, laparoskopických a gynekologických výkonech, ale o jeho použití v ORL chirurgii nebylo dosud mnoho zpráv.
Tonsillektomie je chirurgický výkon známý již téměř 2000 let. První případy popsal Celsus již v roce 50 našeho letopočtu. Ještě na počátku 20. století se věřilo, že tonzilitida je způsobena různými systémovými onemocněními (např. revmatoidní artritidou). Zastánci odstranění mandlí začali tento zákrok používat také k léčbě takových stavů, jako je mentální retardace a anorexie, a využívat jej jednoduše jako opatření k podpoře dobrého celkového zdravotního stavu. Snad největší nadšení pro tonzilektomii a adenoidektomii projevily některé komunity v Rusku, kde se ve veřejných školních budovách ve velkém operovaly celé skupiny školáků.
Úpadek tonzilektomie navzdory rostoucí populaci lze zřejmě přičíst pokroku v antimikrobiální terapii, definitivnějším kritériím pro chirurgický zákrok a zvýšenému respektu lékařů k hledisku nákladů a rizik.
Indikací k tonzilektomii je celá řada. Mezi nejrozšířenější patří: recidivující infekce; obstrukční spánková apnoe; peritonzilární absces s recidivující tonzilitidou; malignita nebo podezření na malignitu a tonzilitida, která způsobila febrilní záchvaty. Až do konce 60. let 20. století se tonzilektomie prováděla studenou chirurgickou disekcí, při níž se tonzily odstraňují z kapsulární roviny tupou a ostrou disekcí. V 70. letech 20. století mnoho chirurgů zjistilo, že horká elektrokauterizace je bezpečná, snadno proveditelná a nabízí dobrou kontrolu intraoperačního krvácení. Ve skutečnosti je monopolární elektrokauterová disekce jedním z nejčastěji používaných postupů v současnosti.
Inovace a výzkum nadále vedou ke zlepšení účinnosti, bezpečnosti a nákladů na tonzilektomii. Jednou z takových inovací je ultrazvukový harmonický skalpel, který byl představen v roce 1993 (Ethicon Endo-Surgery) a který se stává stále populárnějším přístrojem pro tonzilektomii.
Harmonický skalpel se ukázal jako cenný nástroj pro řadu chirurgických výkonů, včetně cholecystektomie, resekce střeva a adheziolýzy. Nástroj minimalizuje boční tepelné poškození tkáně. Není téměř nutná výměna nástroje. Důvodem rostoucí obliby harmonického skalpelu jsou jeho údajné asociace s menší pooperační bolestí a dřívějším návratem k příjmu potravy a běžným aktivitám.
.