Text Tóry je společným základem mezi vámi a vašimi posluchači. Předpokládají, že v tomto textu najdete něco, co jim bude stát za to, aby si ho poslechli. Neočekávají, že se dozvědí o politické situaci v Izraeli nebo o tom, co vyšlo minulý týden v New York Review of Books. Neočekávají ani, že budete vykládat Tóru způsobem, který se vůbec neshoduje s jejich smyslem pro tradici. Očekávají, že uslyší některé staré myšlenky nebo známé verše novým způsobem, který oživí jejich židovský život.

To znamená, že nesmíte postavit text na hlavu například tím, že budete učit, že Ezau nebo Amálek , z nějakého zajímavého důvodu, který jste právě objevili, jsou skvělí chlapíci. Můžeš dojít k závěru, že Josef je sobec a David má vážné osobní chyby; Tóra to ví a souhlasí s tebou.

Ale nesmíš prohlásit, že Goliáš je nepochopený hrdina nebo že je nerozumné se navážet do ubohého faraona, který byl ve skutečnosti milý a laskavý člověk – alespoň ne, pokud si nechceš odcizit posluchače. Musíte pracovat, i když volně, v rámci tradičního chápání biblických postav a událostí. D’var Tóra, ačkoli zahrnuje učení a výzvu pro posluchače, má také rituální charakter. Na určité úrovni musí poskytovat útěchu.

Ne každý s tímto tvrzením souhlasí. Existuje druh lidí, často nezkušených, pro které je rozčilování ostatních Židů zdrojem radosti. Obvykle prohlašují, jak je těší, že nutí ostatní přemýšlet. Místo aby upozorňovali na Tóru, což je vhodný úkol, ve skutečnosti upozorňují sami na sebe. Ti, kdo musí takovým řečníkům naslouchat, se budou vždy cítit zkráceni.

Snažte se nenechat se unést svými závěry, i když mohou být chytré. Obecně vám lépe poslouží, když budete ve svých tvrzeních skromní. Naše tradice je velmi dlouhá a složitá a existuje jen velmi málo tvrzení, která lze vyslovit paušálně bez mnoha výhrad. Každá věta, která začíná slovy „Judaismus učí, že…“, by pravděpodobně měla vaše posluchače trochu znervóznit. Méně okázalé a upřímnější je poznamenat: „Rabín X učí, že… “ nebo: „Text je možné vykládat následujícím způsobem.“

Pokud můžete mluvit spíše z poznámek než z textu, bude mít vaše d’var Tóra v sobě svěžest, kterou z přečteného textu nelze získat. Jednou z možností je kartotéční lístek s maximálně pěti samostatnými záznamy po jednom řádku.

V chvále stručnosti

Ale mnohem lepší je přečtený text než nedbalost nebo příliš dlouhé mluvení. Mluvnost a blafování jsou obvykle součástí jednoho balíčku. Nedostatečná příprava je jedním z nejčastějších důvodů, proč lidé mluví příliš dlouho. Většinou dá více práce být stručný. Ale i když vaše stručnost není výsledkem důkladnosti nebo moudrosti, krátký špatný projev se vždy cení více než dlouhý. Také platí, že čím pochybnější je metodika, tím stručnější by měly být vaše komentáře. To, že blafuješ s Tabačkou, může být každému naprosto jasné, ale lidé budou shovívavější, když bude tvá řeč krátká.“

Téměř neexistuje příliš krátká d’var Tóra. Nebojte se ani jednořádkových vět nebo rychlých postřehů ke dvěma či třem veršům z paraši. Pokud je dokážete spojit dohromady, tím lépe, ale pokud to nedokážete, není to na pováženou. Z nějakého důvodu skupiny po třech často dobře fungují a poskytují určitou uklidňující symetrii. Pokud dokážete uvést tři body nebo tři příklady, bude se vaše d’var Tóra zdát úplná bez ohledu na to, jak je krátká.

Pokud je materiál, který jste předkládali, dostatečně sugestivní, není nic špatného na tom, když necháte lidi, aby si to, co říkáte, dokončili v hlavě. Více rostlin uhynulo na přemokření než na žízeň a více Židů odradily příliš dlouhé přednášky než ty, které byly příliš krátké nebo příliš sugestivní.

Podle mého názoru není nutné, aby d’var Tóra byla příliš vážná. Neměli byste být stand-up komikem, ale ždibec jízlivosti je málokdy na místě. Jemný humor, pokud se to s ním nepřehání, pomáhá dostat posluchače na vaši stranu. Díky němu jsou ochotnější naslouchat i dalším věcem, které máte na srdci.

Jestliže jste v podobných věcech opravdu nováčkem, může pro vás být přednášení d’var Tóry děsivou zkušeností. Vaši posluchači to nechtějí vědět. Zakryjte své obavy, jak nejlépe umíte, a pomozte lidem sedícím před vámi, aby se uvolnili. Když budou vědět, že jsou v bezpečných rukou, budou lépe poslouchat.

Vy jste hodili svůj chléb do vody

Měli byste vědět o důležitém aspektu přednášení d’var Tóra, který je dosti znepokojující. Může se stát, že se na přednášce velmi nadřete, jen abyste zjistili, že padá na úrodnou půdu. Na druhou stranu se může stát, že si ráno něco vymyslíte a zjistíte, že to někomu zachrání duši.

Je více než lehce matoucí, když vám pár po deseti letech vypráví, jak ta či ona d’var Tóra, kterou jste přednesli, změnila směr jejich života, zachránila jejich manželství nebo přesvědčila jejich syna, aby se vrátil k židovskému životu.

Možná si nepamatujete, kdo jsou a co jste to říkali, i když jste si jisti, že to nemohlo být to, co slyšeli. Zmiňuji se o tom proto, že vyučování Tóry je skutečná zodpovědnost. Lidé jsou o šabatu ráno často docela otevření a zranitelní. Jakmile vyšlete svá slova, nikdy nevíte, jak je lidé využijí. Proto si buďte jisti, že jsou to slova, která chcete říci.

Přednášení d’var Tóry by nemělo primárně sloužit k ukojení vašeho vlastního ega, i když i to se může stát. mělo by být pokusem o vykonání svatého činu a právě v tomto kontextu byste se měli připravovat. Pokud to budete mít na paměti, můžete mezi vedlejšími produkty svého úsilí najít osobní potěšení a růst. Možná se dokonce stanete skvělým učitelem Tóry.

Přetištěno se svolením z knihy The Kosher Pig and Other Curiosities of Modern Jewish Life (Torah Aura Productions). Esej, z něhož byl tento článek převzat, „How to Give a D’var Torah“, původně vyšel v časopise New Traditions, který vydává National Havurah Committee.