Dráhy a význam kašlacího reflexu

Tato kapitola se nejvíce vztahuje k oddílu F10(v) z osnov CICM Primary Syllabus 2017, který očekává, že uchazeči o zkoušku budou schopni „vysvětlit dráhy a význam kašlacího reflexu“. Kromě otázky č. 13 z první písemné práce z roku 2014 to není něco, co by bylo ve zkoušce CICM Part One hojně probíráno, a je zde zkoumáno hlavně proto, že se v osnovách objevuje, a proto může jednou nepřipraveného kandidáta na zkoušku položit na lůžko.

Polverino et al (2012) podávají vynikající stručný přehled tohoto reflexu, aniž by překypovali zbytečnými detaily. Pokud se zbytečné detaily z jakéhokoli důvodu stanou nezbytnými, přehled od Canninga (2006) jich nabízí nepřeberné množství. Vzhledem k relativnímu nezájmu zkoušejících CICM o tento tpic je zde nabízeno pouze stručné shrnutí, které se podobá odpovědi na hypoterický SAQ, který žádá kandidáty, aby „vysvětlili cesty a význam kašlacího reflexu“.

Shrnutí:

Stimul pro kašel:

  • Chemické a biologické podněty:
    • Kyseliny, např. žaludeční obsah
    • Biologické patogeny
    • Mediátory spojené se zánětem
  • Mechanické podněty:
    • Vydechování tekutin
    • Tekutiny, např. vdechnuté částice nebo nahromaděné sekrety

Účel a význam kašlacího reflexu:

  • Ochranná funkce
    • Obrana proti cizímu materiálu v dýchacích cestách
  • Patologické důsledky
    • Poškození sliznice při přetrvávajícím nebo neproduktivním kašlem
  • Diagnostický účel
    • Důkaz neporušené medulární funkce

Druh kašlacího reflexního oblouku: Tři hlavní třídy receptorů:

  • Rychle se přizpůsobující receptory:
    • Reagují na dynamické nafouknutí plic, bronchospasmus, nebo kolaps plic
    • Sporadicky aktivní během celého dechového cyklu
  • Pomalu se adaptující strečové receptory
    • Citlivé na mechanické síly
    • Účastní se Hering-Breuerova reflexu
  • C-vlákna
    • V podstatě, jen nociceptory, podobné těm v kůži
    • Reagují na škodlivé chemické a mechanické podněty

Tyto receptory se spojují s dřeňovým řídicím centrem pomocí vláken bloudivého nervu:

  • Bronchiální sliznice: plicní, ušní, hltanová, horní hrtanová, žaludeční nervová větev bloudivého
  • Bránice: srdeční a jícnová větev bloudivého

Centrální integrovaná kontrola kašle:

  • Uloženo v kaudálních dvou třetinách nucleus tractus solitarius

Druhy dráhy kašlacího reflexního oblouku:

  • K bránici: prostřednictvím frenického nervu
  • K břišním svalům: prostřednictvím spinálních motorických nervů
  • K hrtanu:
    • Senzorická fáze: aferentní vlákna vedou mechanoreceptorové a chemoreceptorové podněty do centrálního interatoru ve dřeni a spustí se kašlací reflex
    • Inspirační fáze: aferentní vlákna vedou mechanoreceptorové a chemoreceptorové podněty do centrálního interatoru ve dřeni a spustí se kašlací reflex
    • : glottis se otevře a dojde k hlubokému nádechu
    • Kompresní fáze: glottis se uzavře a výdechové svaly se násilně stáhnou; nitrohrudní tlak může přechodně stoupnout na více než 100 cm H2O.
    • Expulzivní fáze: glottis se otevře a začne rychlé proudění vzduchu; bronchiální tkáně kmitají v důsledku rychlého turbulentního proudění, které uvolňuje sekret.

    Pokud si někdo potřebuje přečíst více o skutečném postupu kašle, může si prostudovat vynikající článek Stuarta Brookse (2011), v němž autor z nějakého důvodu používá svou manželku jako model toho, co se děje během kašle: „…teď má tvář azurově zbarvenou, jak násilně vydává výdech podobný staccatu…“

    .

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.