Dexrazoxan (Cardioxane, Zinecard, cyklický derivát kyseliny edetové, je místně specifické kardioprotektivum, které účinně chrání před kardiální toxicitou vyvolanou antracykliny. Dexrazoxan je schválen v USA a některých evropských zemích pro kardioprotekci u žen s pokročilým a/nebo metastazujícím karcinomem prsu, které dostávají doxorubicin; v jiných zemích je dexrazoxan schválen pro použití u širšího okruhu pacientů s pokročilým karcinomem, kteří dostávají antracykliny. Jak bylo prokázáno v klinických studiích, intravenózní podání dexrazoxanu významně snižuje výskyt městnavého srdečního selhání (MSS) vyvolaného antracykliny a nežádoucích srdečních příhod u žen s pokročilým karcinomem prsu nebo dospělých se sarkomy měkkých tkání nebo malobuněčným karcinomem plic, a to bez ohledu na to, zda je lék podán před první dávkou antracyklinu nebo je podání odloženo do doby, kdy je kumulativní dávka doxorubicinu > nebo =300 mg/m2. Zdá se také, že lék poskytuje kardioprotekci bez ohledu na již existující kardiální rizikové faktory. Důležité je, že protinádorová účinnost antracyklinů se užíváním dexrazoxanu pravděpodobně nemění, ačkoli nebylo prokázáno, že by lék zlepšoval přežití pacientů bez progrese a celkové přežití. V současné době je kardioprotektivní účinnost dexrazoxanu u pacientů s dětskými malignitami podložena omezenými údaji. Lék je obecně dobře snášen a má podobný profil snášenlivosti jako placebo u onkologických pacientů podstupujících chemoterapii na bázi antracyklinů, s výjimkou vyššího výskytu závažné leukopenie (78 % oproti 68 %; p < 0,01). Dexrazoxan je jedinou kardioprotektivní látkou s prokázanou účinností u onkologických pacientů podstupujících chemoterapii na bázi antracyklinů a představuje cennou možnost prevence kardiotoxicity u této populace pacientů.