Co je to duševní zdraví?

Zdraví je důležité pro rozvoj země. Světová zdravotnická organizace (WHO ) definuje zdraví jako “ stav tělesné, duševní, sociální a duchovní pohody, nikoli pouze nepřítomnost nemoci nebo vady“. WHO definuje duševní zdraví jako duševní pohodu, v níž si jedinec uvědomuje své vlastní schopnosti, dokáže se vyrovnat s běžným životním stresem, dokáže produktivně pracovat a je schopen přispívat své komunitě. V tomto pozitivním smyslu je duševní zdraví základem individuální pohody a efektivního fungování komunity.

Duchovní zdraví má vliv na

1. Vzdělávací výsledky
2. Produktivitu v práci
3. Rozvoj pozitivních osobních vztahů
4. Míru kriminality
5. Zneužívání alkoholu & drog

Proč je duševní zdraví důležité

Duchovními poruchami trpí více než 450 milionů lidí. Podle WHO bude deprese do roku 2020 představovat druhou největší zátěž způsobenou nemocemi na světě (Murray & Lopez, 1996). Celosvětová zátěž duševního zdraví bude značně přesahovat léčebné kapacity vyspělých i rozvojových zemí. Sociální a ekonomické náklady spojené s rostoucí zátěží duševního zdraví zaměřily možnosti podpory duševního zdraví i prevence a léčby duševních onemocnění. Duševní zdraví tak souvisí s chováním a je považováno za zásadní pro fyzické zdraví a kvalitu života.

1. Fyzické a duševní zdraví spolu úzce souvisí a je nade vší pochybnost prokázáno, že deprese vede k srdečním a cévním onemocněním
2. Duševní poruchy také ovlivňují zdravotní chování osob, jako je rozumné stravování, pravidelný pohyb, dostatečný spánek, zapojení do bezpečných sexuálních praktik, užívání alkoholu a tabáku, dodržování léčebných postupů, čímž se zvyšuje riziko fyzických onemocnění.
3. Špatné duševní zdraví vede také k sociálním problémům, jako je nezaměstnanost, rozvrácené rodiny, chudoba, zneužívání drog a související kriminalita.
4. Špatné duševní zdraví hraje významnou roli ve sníženém fungování imunitního systému.
5. Zdravotně nemocní pacienti s depresí mají horší výsledky než pacienti bez deprese.
6. Chronická onemocnění, jako je cukrovka, rakovina, srdeční choroby, zvyšují riziko deprese

Jaké jsou potíže při realizaci programů duševního zdraví?

1. S duševním onemocněním je spojeno stigma a pacienti jsou ve společnosti diskriminováni ve všech aspektech, jako je vzdělání, zaměstnání, manželství atd. což vede k odkladům při vyhledávání lékařské pomoci.
2. Nejasnost v pojmech duševního zdraví a nemoci s nedostatkem definitivních příznaků a symptomů, což vede k diagnostickým nejasnostem.
3. Lidé mají pocit, že duševní nemoci se vyskytují u těch, kteří jsou duševně slabí nebo kvůli duchům
4. Mnoho lidí zastává názor, že duševní nemoc je nezvratná, což vede k terapeutickému nihilismu.
5. Mnoho lidí se domnívá, že preventivní opatření pravděpodobně nebudou úspěšná
6. Mnoho lidí se domnívá, že léky používané k léčbě duševních nemocí mohou mít mnoho vedlejších účinků a vedou k závislosti. Mají pocit, že tyto léky pouze navozují spánek.
7. Údaje shromážděné WHO ukázaly, že existuje velký rozdíl mezi zátěží způsobenou duševními problémy a prostředky, které jsou v zemích k dispozici na jejich prevenci a léčbu.
8. Ve většině částí světa byla léčba duševních onemocnění donedávna odcizena zbytku medicíny a zdravotní péče.
9. Psychiatričtí pacienti a jejich rodiny nedokážou jednat jako nátlakové skupiny, protože se zdráhají sdružovat kvůli silné společenské stigmatizaci a neznalosti svých práv.
10. Dokonce i nevládní organizace (NGO) považují tuto oblast za obtížnou, protože vyžaduje dlouhodobé nasazení a bojí se jednat s duševně postiženými.

Co způsobuje duševní onemocnění?“

Biologické faktory

1. Neurotransmitery: Duševní nemoci jsou spojovány s abnormální rovnováhou speciálních chemických látek v mozku, které se nazývají neurotransmitery. Neurotransmitery pomáhají nervovým buňkám v mozku vzájemně komunikovat. Pokud jsou tyto chemické látky v nerovnováze nebo nefungují správně, nemusí zprávy procházet mozkem správně, což vede k příznakům duševní nemoci.
2. Genetika (dědičnost): Mnoho duševních onemocnění se vyskytuje v rodinách, což naznačuje, že lidé, kteří mají v rodině člena s duševním onemocněním, mají větší pravděpodobnost, že se u nich duševní onemocnění rozvine. Náchylnost se v rodinách předává prostřednictvím genů. Odborníci se domnívají, že mnoho duševních onemocnění souvisí s abnormalitami v mnoha genech – ne pouze v jednom. Proto člověk zdědí náchylnost k duševnímu onemocnění a nemusí se u něj nutně rozvinout. Samotné duševní onemocnění vzniká interakcí více genů a dalších faktorů – například stresu, zneužívání nebo traumatické události – které mohou ovlivnit nebo vyvolat onemocnění u člověka, který má k němu zděděnou náchylnost.
3. Infekce: Některé infekce jsou spojovány s poškozením mozku a rozvojem duševního onemocnění nebo zhoršením jeho příznaků. Například onemocnění známé jako dětská autoimunitní neuropsychiatrická porucha (PANDA) spojené s bakterií Streptococcus bylo spojeno s rozvojem obsedantně-kompulzivní poruchy a dalších duševních onemocnění u dětí
4. Defekty nebo poškození mozku: Vady nebo poškození určitých oblastí mozku jsou rovněž spojeny s některými duševními chorobami

Národní politika duševního zdraví by se neměla zabývat pouze duševními poruchami, ale měla by také rozpoznat a řešit širší problémy, které podporují duševní zdraví. To zahrnuje začlenění podpory duševního zdraví do politik a programů ve vládních a podnikatelských sektorech včetně vzdělávání, práce, justice, dopravy, životního prostředí, bydlení a sociální péče, jakož i do sektoru zdravotnictví.

Reakce WHO na duševní zdraví

WHO podporuje vlády v cíli posilování a podpory duševního zdraví. WHO vyhodnotila důkazy o podpoře duševního zdraví a spolupracuje s vládami na šíření těchto informací a na začlenění účinných strategií do politik a plánů. Intervence v raném dětství (např. domácí návštěvy těhotných žen, předškolní psychosociální aktivity, kombinovaná nutriční a psychosociální pomoc pro znevýhodněné skupiny obyvatelstva)

1. podpora dětí (např. programy budování dovedností, programy rozvoje dětí a mládeže)
2. socioekonomické posílení postavení žen (např.např. zlepšení přístupu ke vzdělání a programy mikroúvěrů)
3. sociální podpora starší populace (např. přátelské iniciativy, komunitní a denní centra pro seniory)
4. programy zaměřené na zranitelné skupiny, včetně menšin, původních obyvatel, migrantů a osob postižených konflikty a katastrofami (např.např. psychosociální intervence po katastrofách)
5. aktivity na podporu duševního zdraví ve školách (např. programy podporující ekologické změny ve školách a školy přátelské k dětem)
6. intervence v oblasti duševního zdraví v zaměstnání (např. programy prevence stresu)
7. politiky v oblasti bydlení (např. zlepšování kvality bydlení)
8. programy prevence násilí (např. komunitní policejní iniciativy); a programy komunitního rozvoje (např. iniciativy „Communities That Care“, integrovaný rozvoj venkova)

.