Dějiny hnutí obnovy

Alexander Campbell

Životopisný náčrt o životě Alexandra Campbella

Říká se, že jeden badatel mezi hrobkami ve starém Egyptě našel ve vyschlé ruce mumie několik zrnek pšenice, která tam před mnoha staletími vložila neznámá ruka. V touze vyzkoušet pevnost uchování pšeničných klíčků zasadil badatel zrnka do vhodné půdy a počkal. Výsledek: navlhčené zrno v pravý čas vyklíčilo, vyrostlo a navzdory své starobylosti přineslo malou úrodu. Říká se, že mnoho milionů hektarů vlnícího se obilí dnes pochází z hrstky semene, kterou tak dlouho držela vyschlá ruka mumie. Stejně tak se pokusím přinést ze zakopaného pokladu myšlenek, které držel neúprosný stisk zapomenutých let, několik důležitých poučení. Rád bych tyto myšlenky vynesl z pokladnice biografie a obohatil jimi mysl současné generace.

O Alexandru Campbellovi toho bylo napsáno tolik, a to jak jeho obdivovateli, tak jeho nepřáteli, že je těžké vybrat z obrovského množství spisů jen takové úryvky, které nejlépe poslouží tomuto účelu. Mým cílem není vychvalovat předmět tohoto náčrtu, ale pokusím se shromáždit taková fakta, která zapůsobí na nějaké poučení nebo zásadu, jež by měly být zachovány.

Alexander Campbell se narodil 12. září 1788 v Irsku. Jeho otec Thomas Campbell byl v té době presbyteriánským kazatelem. Jeho matka byla francouzského původu. Thomas Campbell kázal za presbyteriánskou církev Secession Church. Svým smýšlením byl nezávislý, i když formálně byl vázán vyznáním své církve. Zdá se, že jeho syn Alexander zdědil do značné míry lásku ke svobodě a nezávislost myšlení svého otce. Pokud bychom chtěli sledovat dějiny reformačního hnutí, museli bychom se vrátit k secesní církvi v Irsku a Skotsku.

Alexander Campbell měl skvělé předpoklady pro vzdělání. Jeho otec byl neobyčejně schopný učitel a také kazatel. O vzdělání svého syna se velmi zajímal. Mladý Alexander velmi rád četl a se zájmem a užitkem četl nejlepší knihy, které mohl najít. Jeho intelektuální povaha byla taková, že se brzy stal jedním z nejlepších učenců svého věku v této zemi. V mládí měl ambice stát se „jedním z nejlepších učenců království“. Rysy jeho mysli se brzy staly nápadnými a našly volné uplatnění v literární činnosti, kterou vykonával. Období mládí bylo semeništěm života a on nezanedbával žádnou příležitost, aby svou mysl zásobil užitečnými fakty a zásadami. Když to bylo možné, vstoupil Alexander na univerzitu v Glasgow. S neuhasitelnou touhou po vědění a s veškerou energií své velké mysli pokračoval ve své vzdělávací kariéře na univerzitě s upřímnou touhou připravit se na hlásání evangelia. V souladu s tehdejší teologií se již v raném věku obrátil a vstoupil do presbyteriánské církve.

Stejně jako mnozí dnes nezkoumal Bibli a nehledal z jejích stránek, aby zjistil vůli Páně. Spojil se s církví svého otce, a protože jeho otec byl presbyterián, stal se jím i on. V pozdějších letech samozřejmě studoval Bibli, aby poznal Boží vůli a plnil ji. Brzy se začal veřejně účastnit církevní práce. Jeho touhou bylo být církvi co nejvíce prospěšný – touha, která by měla inspirovat dnešní mladé lidi v církvi. Kdyby se mladí lidé učili připravovat se na co největší užitečnost ve službě Bohu a svým bližním, mohli by být pro společnost a církev mnohem cennější.

Thomas Campbell emigroval do Ameriky v roce 1807. Alexander Campbell přišel do Ameriky v srpnu 1809. Jeho otec kázal pro presbyteriánskou církev v Americe a pro svou nezávislost a odpor k otroctví víry vystoupil z presbyteriánského synodu. Alexander Campbell se ve svobodné Americe spojil se svým otcem a vyučoval Boží vůli, jak ji tehdy vnímal, nezávisle na denominačních omezeních. Krok za krokem postupoval ke Kristově svobodě a na každém kroku získával povzbuzení, až se nakonec otroctví víry vzepřel. Spolu se svým otcem se těšil z ducha velkého hesla: „Kde mluví Písmo, tam mluvíme my; kde Písmo mlčí, tam mlčíme my“. Řídil se tímto heslem; brzy začal pochybovat o mnoha náboženských teoriích, k nimž se formálně hlásil. Začal zkoumat biblickost každého principu víry a úkonu uctívání. Bible byla jeho průvodcem a Boží slovo jeho nejvyšší autoritou. Brzy se přesvědčil, že pro křest nemluvňat neexistuje žádná biblická autorita, a věrný Božímu slovu i svému svědomí se těchto oblíbených teorií presbyteriánské církve vzdal.

Hledal někoho, kdo by ho ponořil. Našel Matthiase Luceho; baptistického kazatele; aby tento obřad vykonal. To bylo v roce 1812. Nyní byl plně ve shodě s baptistickou církví v tom, čemu se říkalo „způsob křtu“, a mimo soulad s presbyteriánskou církví. Brzy zjistil, že s baptistickou církví nesouhlasí ani co se týče jejího vyznání, ani co se týče její praxe. Asi sedm let vydával časopis The Christian Baptist. První číslo tohoto listu vyšlo 3. srpna 1823 a poslední číslo vyšlo v roce 1830. V Křesťanském baptistovi se snažil napravit mnoho omylů, které byly v té době běžné. V této době se odpoutal od všech církevních těles a vyzýval ty, kdo chtějí uctívat Boha, aby tak činili ve svobodě Kristově.

Na čas se přidružil k baptistické církvi, ale viděl, že chce-li následovat Písmo, musí zavrhnout všechny lidské instituce a vyvyšovat pouze církev našeho Pána. V tuto církev věřil a měl odvahu stát si za svým přesvědčením. Věřil v biblickou církev a měl odvahu odsoudit sekty a denominace s jejich vyznáními víry a lidskými zařízeními. Začal vyzývat lidi, aby uctívali podle Nového zákona, a našel mnoho lidí, kteří to rádi dělali. Místní sbory byly zakládány podle novozákonního vzoru a ve své práci a uctívání se řídily pouze Novým zákonem. Poté, co nějakou dobu kázal nezávisle na baptistické církvi, baptistická církev jeho činnost určitým formálním způsobem odsoudila. Alexander Campbell nebyl z baptistické církve vyloučen. Nikdy nebyl v plné víře a společenství s baptistickou církví. Byl pokřtěn baptistickým kazatelem a k baptistické církvi se připojil dosti volným způsobem, zatímco tápal v temnotách. Brzy však jeho duši osvítilo světlo Boží pravdy a on ignoroval nároky baptistické církve vůči němu a pokračoval v cestě nezávislé na baptistické církvi.

Nezaložil žádnou novou sektu ani denominaci. V časopise Christian Baptist z roku 1826 řekl: „Nemám v úmyslu přidávat do katalogu nové sekty. Usiluji o to, aby bylo zrušeno sektářství a všichni křesťané všech jmen se sjednotili na jediném základu, na němž byla založena apoštolská církev. Přivést k tomu baptisty a pedobaptisty je mým nejvyšším cílem.“ Je v rozporu se skutečností a v rozporu s veškerou spolehlivou historií tvrdit, že Alexander Campbell založil „kampbelitskou církev“ nebo jakoukoli jinou církev. Nic takového neudělal a ti, kdo to tvrdí, odporují faktům a pravdivé historii. Pouze vyzval lidi, aby přijali Nový zákon jako své vodítko a novozákonní církev jako jedinou církev, která je autorizována Božím slovem.

Tento náčrt by nebyl úplný, kdybych neupozornil na některé debaty, které pan Campbell vedl. Pan Campbell měl k debatám odpor. Ve svém raném životě se domníval, že debaty jsou v rozporu s Kristovým duchem. Do své první debaty byl téměř dotlačen. Nejvýznamnější z jeho debat byly vydány knižně. Debata Campbell-Owen se týkala důkazů křesťanství. Robert Owen byl známý skotský nevěřící. Tato debata se konala v Cincinnati v roce 1829. Další slavnou debatou byla debata Campbell-Purcell. Tato debata se týkala římskokatolického náboženství a konala se v Cincinnati v roce 1837. Debata Campbell-Rice se konala v Lexingtonu v Kyjevě v roce 1843. V této debatě se probírala témata křtu, lidských vyznání a působení Ducha svatého. Tyto debaty si dnes může s užitkem přečíst každý.

Alexander Campbell zemřel 4. března 1866. Jeho manželka ho utěšovala následujícími slovy: „Požehnaný Spasitel s tebou projde údolím stínu smrti.“ „Požehnaný Spasitel s tebou projde údolím stínu smrti. On jí odpověděl: „Ne, ne, ne, ne, ne, ne, ne, ne, ne, ne: „To udělá! To udělá!“ To byla jeho poslední slova.

-Z Biographical Sketches Of Gospel Preachers, H. Leo Boles, Gospel Advocate Company, Nashville, Tennessee, 1932, str. 19-23

The Sage Of Bethany

Píseň, kterou napsal Alexander Campbell v roce 1834

The Location Of The Grave Of Alexander Campbell

Directions To Bethany & God’s Acre Cemetery

Přístup do Bethany lze uskutečnit čtyřmi způsoby, Jeden nebo dva z nich nejsou příliš vhodné, pokud jste náchylní k automobilové nevolnosti. Příjezd od města Wheeling ve státě W.V. je po silnici Hwy. 88 velmi klikatý. Z Wheelingu je tedy lepší jet po silnici Hwy. 2 podél řeky Ohio do Wellsburgu. Odbočte vpravo na Hwy. 27, ujeďte asi pět mil a odbočte vpravo na Hwy. 88. Přístup touto cestou je z Wheelingu nejpřímější. Po příjezdu do Bethany projeďte celou cestu, minete budovu kostela po pravé straně, přejdete řeku Buffalo River/Creek, minete fotbalové hřiště po levé straně a pokračujete až ke Campbellovu sídlu. Až uvidíte po pravé straně historickou značku, měli byste odbočit doprava, ale při cestě do kopce směrem ke hřbitovu God’s Acre se držte vlevo. Hřbitov je ohrazen velkými balvany. Vstupte na hřbitov po schodech.

Z Washingtonu, P.A. – Na silnici I-70 sjeďte z exitu 17/Jefferson Avenue a vydejte se na sever (směrem od Washingtonu) po silnici Hwy. 18/844. Když se silnice 18 a 844 rozdělí, nezapomeňte se dát doleva na 844. Ujeďte několik mil a odbočte vlevo na silnici Hwy 331/Brush Run Road. (Na rohu je už léta červená stodola, která je dobrým orientačním bodem, abyste věděli, kde z Hwy. 844 odbočit na Hwy. 331/Brush Run Road. Po silnici 331 pojedete až na její konec k silnici Hwy. 231, kde odbočíte vlevo. Hwy. 231 se vrátí zpět na Hwy. 331. Odbočte doprava a jeďte do Bethany. První pohled na Bethany bude na staré Campbellovo sídlo po pravé straně. Pokud je to možné, nezapomeňte tímto domem projít. Je dobré zavolat předem, abyste se ujistili, že vás jím někdo provede. Sami se dovnitř nedostanete. Pokračujte však hned za zámečkem a odbočte vlevo na malou silničku, která vám umožní přístup ke hřbitovu. Při cestě do kopce se určitě držte vlevo. Hřbitov je ohrazen velkými balvany. Vstupte na hřbitov po schodech.

Souřadnice GPS
N40º 12.329′ x WO 80º 32.806′
neboli D.d 40.205509,-80.546753
Pohled na východ

V popředí je hnědě zbarvený kámen Alexandrovy první manželky Margaret Brown Campbellové. Velký náhrobní kámen vzadu patří Alexandrovi a jeho druhé ženě Selině. Campbellovi a další hodnostáři hnutí obnovy jsou pohřbeni na Božím akru, hřbitově na kopci naproti starému sídlu.

Klikněte na obrázky pro zvětšení

John Brown, Otec Margaret Campbellové

Margaret Campbellová
Žena
Alexe Campbella
Zemřel
Oct. 22. 1827
V 37 letech
ve věku
_____________
Selina H. Campbellová
Manželka
Alexe Campbella
Narozena
v Litchfieldu, Anglie
12. listopadu 1802
Zemřela v Bethany, W. Va.
28. června 1897

In Memoriam
Alexander Campbell
Obhájce víry
Kdysi předané svatým
Zakladatel
Bethany College
Který je mrtev, přesto mluví svými četnými
spisy a svatým příkladem
Narozen v hrabství
Antrim, Ireland
Sept. 12. března 1788
Zemřel v Bethany, Va
4. března, 1866