Včera jsem měl možnost setkat se s některými vedoucími pracovníky Facebooku, včetně Marka Zuckerberga a Sheryl Sandbergové. Setkání mi přišlo hluboce znepokojivé – ale ne z důvodů, které si možná myslíte.

Než se do toho pustím, protože budu mluvit o zaujatosti, dovolte mi, abych se podělil o něco málo o té své. Jsem vášnivým uživatelem Facebooku už asi 8 let. Mám 3,2 milionu sledujících. Na své stránce na Facebooku trvale zaznamenávám vysokou angažovanost. Začali jsme používat platformu Facebooku pro živé videopřenosy, výsledky nás povzbuzují a plánujeme ji využívat více. Zaměstnanci Facebooku se ke mně a mým zaměstnancům vždy chovali vlídně. Byli vstřícní, ochotní a dostupní. Na dnešní schůzku jsem přišel s tím, že chci věřit, že Facebook je dobrým, ne-li dokonalým aktérem.

Při odchodu ze schůzky jsem byl přesvědčen, že se Facebook chová přiměřeně a snaží se dělat správné věci. Byli pokorní, otevření a pozorně naslouchali všem v místnosti.

Takže co mě znepokojilo?

Než odpovím, dovolte mi, abych poskytl trochu více informací.

Nejsem odborník na data nebo umělou inteligenci či algoritmy. Kdybych měl všechen čas, data a peníze světa, nedokázal bych s nimi nic udělat.

Připouštím možnost, že mohou existovat důkazy o tom, že Facebook – nebo jasněji řečeno někdo nebo dokonce více lidí, kteří pro Facebook pracují – mohl udělat něco, co nějakým způsobem zkreslilo výstupy, aby hrál systém. Ale zatím jsem takové důkazy neviděl. A to jsme je hledali. V mé společnosti jsou lidé, kteří těmto věcem rozumí mnohem lépe než já, a ti tyto důkazy neviděli.

Připomínám, že celá tato kontroverze začala, když jeden bývalý člen týmu Trending – jeden – tvrdil, že Faceboook potlačuje konzervativní hlasy.

Nyní chci mít v této věci jasno. Tento problém, problém Trending Topics, důvod, proč máme být na nohou, je relativně nový produkt, o kterém Facebook ochotně přiznává, že zdaleka není dokonalý. Možná se později budeme zabývat podrobnostmi o více produktech a o tom, jak každý z nich MŮŽE být ovlivněn nevědomou zaujatostí – a jak zejména Trending topics MOHOU být náchylné k manipulaci – ale důvodem, proč jsem šel na Facebook, nebylo zjistit, zda existuje malý problém, ale zjistit, zda existuje skutečný problém. Iniciativa shora dolů ze strany vedení s cílem marginalizovat konzervativní hlasy. Můžeme a budeme diskutovat o oprávněnosti některých stížností na Facebook, ale podle mého názoru neexistuje žádný důkaz o iniciativě shora dolů umlčet konzervativní hlasy.

I kdyby to někteří zaměstnanci chtěli udělat, bylo by to opravdu těžké. Nezdá se mi rozumné (ani prezidentovi mé společnosti, který je mnohem odbornější než já), že by tato zaujatost mohla mít takový dopad, jak někteří tvrdí, pokud nevychází shora. Jen pár špatných aktérů by s tím nemohlo významně pohnout.“

Nevím z hlavy, kolik má Facebook zaměstnanců, ale je to mnohem víc než jeden. Vím, že mají 1,6 miliardy uživatelů a že obsluhovat tyto uživatele nemůže být snadné. Zajistit každému uživateli takový zážitek, v jaký doufá, není snadný úkol, ale to, co jsem ve Facebooku viděl, byl tým lidí, kteří se o to snažili.

Proč tedy Facebook vůbec pořádal schůzku, když nedělá nic špatného? Hledají snad jen krytí? Je to divadlo kabuki? Jsem snad hulvát?“

Možná, ale už mi říkali i horší věci. Pokud zjistím, že je v tom něco víc, odpálím je – ale myslím, že není.

Proč?

Tohle jsem slyšel včera:

V zemi, která je hluboce rozdělená, největší a nejdůležitější společnost v oblasti lidské interakce a konzumace obsahu viděla, jak se konzervativní hnutí rozbouřilo kvůli JEDNÉ osobě, která vznesla JEDNO obvinění proti JEDNOMU z jejich produktů. Stačil jeden příběh a vidle byly na světě. Tak na to jsme my konzervativci zvyklí, ale ti levicoví už tolik ne.

Jistě, účelem včerejšího setkání bylo alespoň do jisté míry uklidnit rozzlobené hlasy. Využili příležitosti, aby nám vysvětlili detaily svých produktů a to, že opravdu nemohou být vědomě zaujatí, i když připustili, že nevědomá zaujatost se může vloudit. Podle mě však smyslem setkání z pohledu Facebooku bylo uznat, že pokud jeden příběh a jedno obvinění dokáže vytáhnout vidle, zásadnějším problémem, který je třeba řešit, je nedostatek důvěry.

Konzervativní média, která vznikla jako reakce na přirozenou zaujatost hlavních médií, nevěří nikomu mimo náš okruh. Sakra, nevěříme ani lidem uvnitř našeho kruhu. Je tedy pochopitelné, že jít do Silicon Valley je pro mnoho konzervativců jako jít na nepřátelské území.

Silicon Valley je liberální, ne trochu liberální, hodně liberální. Včera jsem například obědval s velmi významným podnikatelem ze Silicon Valley, který přispívá demokratům. Pokud se dá věřit internetu, věnoval 250 000 dolarů Obamově Super PAC. A když on (nebo to byl někdo jiný z jeho týmu?) popisoval San Francisco, označil ho za „nakloněné doleva“. Konzervativci vidí San Francisco jako padající z útesu doleva.

Tento rozdíl ve vnímání je obrovský.

Chápu, proč jsou konzervativci vůči Silicon Valley podezřívaví. Může jim připadat hodně podobné hlavnímu proudu médií. Ale už jsem vám mnohokrát řekl, že se v Silicon Valley cítím jako doma. Mám rád tu energii. Jsou to lidé, kteří chtějí inovovat a narušovat, chtějí, aby vláda přestala regulovat jejich podnikání, chtějí, aby malé podniky uspěly, cení si osobní odpovědnosti atd. Proč jsou liberální? To nevím, ale obecně to nejsou pokrokáři, alespoň ne lidé, se kterými jsem se dnes setkal (i když pár jich určitě bylo).

Takže jim zpravidla nevěříme. A u jednoho příběhu konzervativci na Facebooku řekli: „V bance důvěry už nic není. Není žádná dobrá vůle. Museli jste nás celou dobu podvádět.“

Vím, že mě za můj postoj k této věci budou lidé odstřelovat. Budou mě nazývat zaprodancem. Budu obviněn, že beru peníze nebo se krčím ze strachu z odplaty. (Samozřejmě, kdybych se postavil na druhou stranu – že Facebook s námi chce opravdu vyběhnout, také by mi nadávali. No dobře, prostě to nazývám tak, jak to vidím.“

Takže co mi na schůzi Facebooku vadilo?“

Seděl jsem na schůzi, která mi připadala, jako bych se účastnil schůze Duhové koalice, že lidé (ne já) přišli se seznamem požadavků.

Rozhlédl jsem se po místnosti, slyšel jsem stížnosti, poslouchal jsem názory a ani jeden člověk v místnosti nesdělil důkaz o nějakém pochybení. Možná nějaké měli, ale nesdělili je. Diskutovali o tom, jak organický dosah Facebooku a změny algoritmů ovlivnily jejich podnikání. A zároveň přiznali, že se stejnými problémy se potýká i Huffington Post. Slyšel jsem lidi diskutovat o standardech komunity, o rušení stránek, o odstraňování příspěvků – a já věřím, že se to děje a že je to něco, co by Facebook mohl dělat lépe, a doufám, že to udělá – ale my jsme tam kvůli tomu nebyli. Byli jsme tam kvůli tomu JEDINÉMU obvinění na téma Trending Topics.

Seděl jsem tam a díval se kolem sebe a slyšel jsem věci jako:

1) Facebook má velmi liberální zaměstnance. Zvážil Facebook rozmanitost ve své náborové praxi? V zemi jsou 2 % mormonů. Možná by společnost Facebook měla lépe odrážet tuto realitu.

2) Možná by Facebook měl zvážit šestiměsíční školicí program, který by pomohl jejich předpojatým a liberálním zaměstnancům pochopit a respektovat konzervativní názory a hodnoty.

3) Potřebujeme vidět rázné a konkrétní kroky k nápravě této špatnosti.

Bylo to jako afirmativní akce pro konzervativce. Kdy začali konzervativci požadovat kvóty A školení o rozmanitosti A méně lidí z univerzit Ivy League Colleges.

Seděl jsem tam, rozhlížel se po místnosti na „naši stranu“ a říkal si: „Kdo jsme my?“. Kdo jsem já? Chci, aby bylo zcela jasné – nemám na mysli všechny osoby v místnosti. Bylo tam pravděpodobně 25-30 lidí a řada z nich se, myslím, cítila podobně jako já. Ale celkové vyznění mi připadalo jako salemský čarodějnický proces: „Facebooku, musíš přiznat, že s námi vyjebáváš, protože pokud ne, dokazuje to, že vyjebáváš s námi.“

Co se s námi stalo? Kdy jsme se stali jimi? Kdy jsme se stali lidmi, kteří požadují, aby se na Oscary přidávali černošští herci na základě rasy?“

Někdo na schůzi dobře poznamenal. Už jen pozvánka od Facebooku je ohromující. Konzervativní hlasy jsou jen zřídka, pokud vůbec, přizvány k otevřenému dialogu.

Pozval Twitter, Google nebo jiný gigant ze Silicon Valley konzervativce, aby promluvili, aby pochopili, co cítíme a vidíme? Řekla nějaká jiná společnost nebo subjekt: „Ano, mnoho našich zaměstnanců je liberálních, mnozí z nás vám nerozumí, ale naším cílem je být otevřenou platformou, kde jsou vítány VŠECHNY myšlenky (s omezením nenávisti a urážek atd.)?“. Přiznala nějaká jiná organizace s 1,6 miliardy uživatelů, že ačkoli jsou její základní hodnoty opačné než ty naše, je špatný byznys odříznout část populace?“

Mark Zuckerberg na mě opravdu zapůsobil svým vystupováním, schopností řídit místnost, přemýšlivostí, přímostí a tím, co se zdálo být jeho upřímnou touhou „propojit svět“. Zeptal jsem se ho, zda bude Facebook nyní nebo v budoucnu otevřenou platformou pro sdílení všech myšlenek, nebo kurátorem obsahu? Když jsem mu tuto otázku položil, řekl jsem mu, že podporuji jeho právo zvolit si kterýkoli směr. Je to soukromá společnost s investory, kteří se mohou rozhodnout, co je pro ně správné. Mohou se rozhodnout, co je správné na základě zisku nebo na základě zájmů nebo na základě zásad nebo sociální spravedlnosti. Doufám, že chtějí být otevření, ale budu bojovat za jejich právo být tím, kým chtějí být, i když se mi jejich rozhodnutí nelíbí. Mark bez váhání, jasně a odvážně řekl, že existuje jen jeden Facebook a jedna cesta vpřed: „Jsme otevřená platforma.“

Dále hovořil o tom, že zdaleka nejsou dokonalí, že stále pracují na algoritmech, vylepšování newsfeedu, uživatelské zkušenosti atd. Cíl však byl zcela jasný – být otevřenou platformou. Když jsem se podíval do očí jemu a jeho týmu, věřil jsem mu a věřil jsem jim. Doufám, že se neprokáže, že jsem se mýlil.

Jak si to mám srovnat s jinými obviněními od lidí a organizací, kterých si vážím, jako je CPAC a Matt Schlapp? Nemohu. Nevím, co CPAC zažil, a nevím, jestli mají pravdu, nebo ne. Viděl jsem stížnost Stevena Crowdera a nemám jinou odpověď než tu, že mám Stevena rád a doufám, že se mu dostane zasloužené satisfakce. Mimo záznam jsem mluvil s dalšími lidmi, kteří vznesli podobná tvrzení jako CPAC. Jak mám tyto stížnosti uvést na pravou míru? Nemohu.

Možná jednoho dne, možná brzy, budu schopen tyto dva protichůdné pohledy syntetizovat. Možná jedna strana ukáže pádné důkazy nebo kouřící zbraň. Do té doby však na základě našeho výzkumu a mých osobních zkušeností s Facebookem věřím, že jednají v dobré víře a sdílejí některé velmi hluboké, základní principy s lidmi, kteří věří v principy svobody a svobody projevu.

Přečtěte si více na mých webových stránkách: www.GlennBeck.com.