Celiac.com 17.5.2019 (Původně publikováno 8.10.2010) – V souvislosti s celiakií dochází k narušení imunitního systému mnoha způsoby. Nedostatek tuků (v důsledku malabsorpce tuků) může omezit produkci eikosanoidů a dalších složek imunitního systému závislých na tucích. Malabsorpce minerálů, jako je zinek, měď, železo, selen nebo hořčík, může také několika způsoby narušit imunitní funkci. Malabsorpce nekovových prvků, jako je jód, může také zhoršit naši imunitní funkci tím, že zhoršuje produkci T-buněk brzlíkem. Děravé střevo, chronický rys neléčené celiakie, může vyvolat autoimunitu a vyčerpat právě ty zdroje, které nás chrání před infekcemi a toxickými látkami. Nedávné úspěchy larazotidu velmi nasvědčují tomu, že právě děravé střevo je základem celiakie, protože mnoho celiaků může při užívání tohoto léku konzumovat lepek bez větší újmy.
Malabsorpce
Naše buňky mohou využívat tři samostatné zdroje energie. Mohou spalovat glukózu ze sacharidů, aminokyseliny z bílkovin nebo tuky, které mohou být nasycené, mononenasycené nebo polynenasycené. Kterýkoli z nich nebo všechny mohou být použity jako palivo na buněčné úrovni. Celiakie byla dlouho charakterizována jako stav malabsorpce tuků a některé tuky jsou pro naše přežití a zdraví nezbytné. Stephen Cunnane ve své knize o evoluci lidského mozku s názvem „Survival of the Fattest“ (Přežití nejtlustších) tyto esenciální tuky skvěle zdůvodňuje. Ukazuje, že lidský mozek se nemůže normálně vyvíjet bez dostatečného přísunu omega 3 mastných kyselin. Tuky potřebujeme také k tvorbě mnoha prvků imunitního systému. Mastné kyseliny omega 3 a omega 6 musíme konzumovat a vstřebávat, protože naše tělo je nedokáže účinně vyrábět.
Podobně, jak se naše znalosti rozšiřují, jsme si uvědomili, že u neléčené celiakie může být narušeno i vstřebávání dalších živin, například minerálních látek. (Někteří lidé s celiakií bojují s malabsorpcí minerálů ještě mnoho let po přijetí bezlepkové diety). Pacienti s nedostatkem železa, který nereaguje na suplementaci, by měli být vyšetřeni na celiakii, protože refrakterní nedostatek železa je u neléčené celiakie běžný (1). Železo je důležitou složkou imunitní funkce a Stephen J. Oppenheimer identifikoval sedm samostatných dynamik, kterými může nedostatek železa ohrozit imunitní funkci. Patří mezi ně:
Snížená funkce neutrofilů, kterou lze zvrátit suplementací železa; snížený počet T-lymfocytů; snížená reaktivita T-lymfocytů; zhoršená aktivita přirozených zabíječů; zhoršená produkce interleukinu 2; změněná migrace makrofágů; změněná kožní přecitlivělost (2). Nedostatek hořčíku byl v souvislosti s celiakií identifikován jako faktor poškození příštítných tělísek a následné demineralizace kostí. Rude a spol. prokázali, že samotná suplementace hořčíkem tento problém zvrátí (3).
Podobně může malabsorpce minerálů zhoršit naše zásoby zinku, mědi a selenu, z nichž každý může mít negativní vliv na imunitní systém. I mírný nedostatek zinku může zhoršit funkci T-buněk, narušit hormonální regulaci brzlíku a aktivaci tumor nekrotizujícího faktoru a přirozených zabíječů (4). Již dříve jsem uvedl, že přirozené zabíječské buňky jsou první linií obrany organismu proti zhoubným nádorům (5). Přirozené zabíječské buňky nás také pomáhají chránit před řadou infekčních agens.
Malabsorpce nekovových prvků, jako je například jód, může také narušit imunitní funkci. Nejenže štítná žláza potřebuje ke správné funkci jód, ale i zdravý brzlík obsahuje velké zásoby jódu a celá řada imunitních funkcí jód vyžaduje. Antibakteriální využití jódu má dlouhou historii a tento prvek byl objeven již na počátku devatenáctého století. Přestože se dnes jód v průmyslově vyspělých zemích přidává do většiny kuchyňských solí, jeho nedostatek stále trápí země třetího světa a způsobuje mentální retardaci, které lze předcházet. Nedostatečné vstřebávání této důležité živiny může způsobit poruchy mnoha aspektů imunitního systému a narušit regulaci tepla v důsledku zhoršené funkce štítné žlázy. K přidaným problémům se štítnou žlázou může neléčený celiak přijít také prostřednictvím autoimunity vyvolané procesem zvaným molekulární mimikry (více o něm později), což je jeden ze způsobů, jakým může děravé střevo také způsobit zmatek v imunitním systému.
Děravé střevo
Jon Meddings charakterizoval trávicí trakt jako dlouhou trubici procházející naším tělem, která obsahuje materiály z vnějšího prostředí (6). Na rozdíl od kůže máme ve střevě pouze jednu vrstvu buněk, která nás chrání před vnějším světem. Tyto buňky musí selektivně vstřebávat živiny z tohoto materiálu a zároveň poskytovat ochrannou bariéru proti složkám naší potravy, které by nám mohly uškodit. Tyto živiny se vstřebávají přes epitelové buňky a uvolňují se na druhé straně buněk do krevního oběhu.
Propustné střevo, vyvolané lepkem, je stav, kdy se ve střevním lumen tvoří nadměrné množství zonulinu. Tento protein se váže na epitelové buňky, které lemují střevo. Epitelové buňky se od sebe vzdalují a mezi nimi vznikají mezery, které umožňují průnik látek do krevního oběhu na druhé straně epitelové bariéry. V závislosti na velikosti těchto mezer se do krevního oběhu a dále mohou dostat různé toxiny, infekční agens z naší potravy, nestrávené a částečně strávené částice potravy, a dokonce i přátelské bakterie, které obývají naše střeva.
Ať už v podobě částečných nebo úplných bílkovin z potravy, mikrobů z vnějšího prostředí nebo přátelských bakterií z našich střev, jakmile se dostanou do krevního oběhu, náš imunitní systém tyto bílkoviny rozpozná jako cizí. Vytváříme protilátky, které je napadají a ničí. Pokud se tytéž bílkoviny dostávají do oběhu opakovaně, budeme mít v séru zvýšené množství protilátek specificky senzibilizovaných na tyto bílkoviny. Struktury bílkovin mohou obsahovat nesmírně variabilní sekvence aminokyselin. Snad z důvodu účinnosti tyto selektivní protilátky rozpoznávají pouze jeden úsek cizorodé bílkovinné struktury v podobě jediné sekvence aminokyselin. Podle teorie molekulární mimikry se tato nebo velmi podobná sekvence aminokyselin může nacházet v bílkovinách, které tvoří některé naše vlastní tkáně. Pokud máme zvýšenou hladinu protilátek, které jsou vytvořeny tak, aby napadaly takový řetězec aminokyselin, budou napadat i vlastní tkáně. Výsledkem tohoto procesu je autoimunitní onemocnění.
Protože je obtížné předpovědět, jakou sekvenci aminokyselin si imunitní systém vybere, nemůžeme předpovědět konkrétní vlastní tkáně, které budou napadeny naším imunitním systémem. Nicméně pokud je teorie molekulární mimikry správná, může být lepek příčinou mnoha forem autoimunity, protože má vliv na produkci zonulinu.
Celiakie vs. citlivost na lepek
Větší nebezpečí zřejmě hrozí spíše u celiakie než u neceliakální citlivosti na lepek, protože pacienti s celiakií se potýkají nejen se všemi problémy, které vyplývají z děravého střeva, ale mají také všechny problémy spojené s malabsorpcí. Anderson a kol. však uvádějí, že lidé s citlivostí na lepek vykazovali vyšší míru úmrtnosti na všechny příčiny a také výrazně vyšší míru výskytu nehodgkinských lymfomů a rakoviny trávicího traktu, než bylo zjištěno u pacientů s celiakií (7). Tyto neblahé údaje mohou být přímým důsledkem toho, že mnozí lékaři a další zdravotníci důsledně nabádají své pacienty, aby pokračovali v konzumaci lepku, přestože existují jasné důkazy v podobě antigliadinových protilátek, že u těchto pacientů dochází k imunitní reakci proti nejběžnější potravině v jejich stravě. Peter Green, profesor medicíny na Kolumbijské univerzitě, vyzval k tomu, aby se věnovala větší pozornost „menším stupňům střevního zánětu a citlivosti na lepek“ (8).
Zdroje:
Farhad Zamani, Mehdi Mohamadnejad, Ramin Shakeri, Afsaneh Amiri, Safa Najafi, Seyed Meysam Alimohamadi, Seyed Mohamad Tavangar, Ardeshir Ghavamzadeh, Reza MalekzadehGluten sensitive enteropathy in patients with iron deficiency anemia of unknown originWorld J Gastroenterol 2008 December 28; 14(48): 7381-7385 Oppenheimer Stephen J, Iron and Its Relation to Immunity and Infectious Disease. The American Society for Nutritional Sciences Supplement, Journal of Nutrition. 2001;131:616S-635S. Rude RK, Olerich M. Magnesium deficiency: possible role in osteoporosis associated with gluten-sensitive enteropathy. Osteoporos Int. 1996;6(6):453-61. Prasad AS. Zinek a imunita. Mol Cell Biochem. 1998 Nov;188(1-2):63-9. Hoggan R. Zvažování proteinů pšenice, žita a ječmene jako pomocných karcinogenů. Med Hypotheses. 1997 Sep;49(3):285-8. Meddings J. National Conference, Canadian Celiac Association, Calgary, Alberta, Canada, 1999 Anderson LA, McMillan SA, Watson RGP, Monaghan P, Gavin AT, Fox C, Murray LI Malignancy and mortality in a population-based cohort of patients with celiac disease or ‚gluten sensitivity‘. World J Gastroenterol 2007 January 7; 13(1): 146-151 Green P H R, Mortality in Celiac Disease, Intestinal Inflammation, andGluten Sensitivity. JAMA. 2009;302(11):1225-1226.