Zatímco masopustní úterý se díky své popularitě stalo neodmyslitelnou součástí kalendáře, Popeleční středa možná není tak známá.

Křesťanský svátek se slaví o den později a překlenuje mezeru mezi palačinkovým nadbytkem a disciplinovaným půstem spojeným s půstem.

Jak připravit palačinky: Recepty a nápady na americké, japonské, veganské a slané varianty na toto masopustní úterý

Nejnovější zprávy a analýzy i zpravodaje

Ačkoli skupinové bohoslužby byly omezeny omezeními Covid-19, jejich název je odvozen od kladení popela na čelo věřících a odříkávání slibu pokání.

Přečtěte si vše, co potřebujete vědět o Popeleční středě, od významu tohoto svátku, přes to, na kdy letos připadá, až po to, proč se rituál s popelem vyvinul.

Co je Popeleční středa?

Popeleční středa připadá vždy na den po Masopustním úterý neboli Dni palačinek – ten se slaví vždy 47 dní před Velikonoční nedělí – takže letošní datum je středa 17. února.

Tradičně duchovní pálí palmy z bohoslužby na Květnou neděli v předchozím roce, aby vznikl stejnojmenný popel pro církevní obřad.

Svátkem začíná postní doba, křesťanské slavení biblického příběhu o odchodu Ježíše Krista na 40 dní na poušť.

Z tohoto důvodu je Popeleční středa tradičně dnem půstu, zdrženlivosti a pokání, přičemž mnozí křesťané se až do západu slunce zdržují všeho kromě chleba a vody.

Popel má biblický význam jako prostředek vyjádření smutku, a to jak ve smyslu truchlení, tak i vyjádření lítosti nad hříchy a proviněními.

Od nejstarších dob jej tedy křesťané používali jako vnější znamení pokání, přičemž jeho používání kolem začátku postní doby se ustálilo v raném středověku.

Gesto je doprovázeno slovy „Čiň pokání a věř evangeliu“ nebo „Pamatuj, že jsi prach a v prach se obrátíš“, což jsou věty, které mají věřícím připomenout jejich smrtelnost a nutnost činit pokání.

Jak dlouho trvá půst?“

Půst, zkrácená forma staroanglického slova Lenten znamenajícího „jarní období“, trvá 40 dní půstu (neděle jsou v tomto období zpravidla vyloučeny), než vyvrcholí velikonočním týdnem.

V závislosti na vyznání připadá datum ukončení buď na Zelený čtvrtek (1. dubna), den před Velkým pátkem, nebo na Bílou sobotu (3. dubna) v předvečer Velikonoční neděle.

Postní doba má svůj základ v oběti, kterou přinesl Ježíš, a proto je tradičně obdobím zdrženlivosti, přičemž mnozí nekřesťané se do ducha tohoto období stále zapojují tím, že si odepřou nějakou konkrétní pochoutku.

Po celou tuto dobu se ti, kdo si připomínají postní dobu, postí nebo se vzdávají určitých luxusních věcí, zatímco jiní mohou častěji chodit do kostela nebo se každý den navíc pomodlit.

Při chmurné vyhlídce na 40 dní kázně se asi nevyhnutelně stalo masopustní úterý příležitostí k obžerství a co největšímu množství frivolnosti.

Ve Francii se tomuto datu z tohoto důvodu začalo říkat „Mardi Gras“ neboli „tučné úterý“ a toto označení se ujalo i v jiných zemích, především v USA.

Ve Velké Británii se kolem masopustního úterý vyvinuly i jiné tradice než jen nadměrné přejídání, například neřízené vesnické fotbalové zápasy, jejichž počátky sahají až do 17. století.

Ačkoli se díky změnám zákonů v 19. století staly méně obvyklými, zápasy jako Ashbourne’s Royal Shrovetide Football stále každoročně přinášejí bláto, násilí a všeobecný chaos.