Velmi jednoduchá definice zní:

Informační služba je služba, která nějakým způsobem poskytuje (podává) data/znalosti/informace.

Tato definice však není dostatečně silná, aby popsala rozsah a doménu informační služby. Proto je nutné definovat pojem informační služba ve specifickém kontextu. Naštěstí Wikipedie přináší, nebo lépe řečeno podává, dobrou definici tohoto kontextu, která se nazývá Informační systém.

Informační systém je jakákoli kombinace informační technologie a činností lidí, kteří tuto technologii využívají k podpoře provozu, řízení a rozhodování.

Definice pokračuje vysvětlením pojmu z trochu techničtějšího pohledu:

Ve velmi širokém smyslu se pojem Informační systém často používá pro označení interakce mezi lidmi, algoritmickými procesy, daty a technologií.

Vzhledem k první části této definice je Informační služba instancí informační technologie. Informační služba je tedy součástí informačního systému. Druhou rolí v této definici jsou lidé. Tento termín je třeba nahradit termínem agent, kterým může být správce a/nebo uživatel. Uživatelem může být zákazník a/nebo přispěvatel. Kromě toho může být agentem člověk nebo stroj. Interakce spočívá v tom, že informační služba, která shromažďuje (vyhledává), spravuje (strukturuje) a ukládá data/znalosti/informace (možná s pomocí správce), servíruje tato data/znalosti/informace uživateli.
Výsledkem toho je následující definice:

Informační služba je tato část informačního systému, která slouží datům/znalostem/informacím* zákazníkům a shromažďuje je od svých přispěvatelů, spravuje a ukládá je případně pomocí správců.

Toto by měla být technologicky nezávislá** definice pojmu informační služba. To znamená, že informační služba by mohla být

• encyklopedie (
  • doménově specifická, např.
    • MusicBrainz nebo
    • The Oxford Dictionary of Music (mimo jiné dostupná jako kniha nebo online)

    , nebo

  • doménově nezávislá, např.
    • Wikipedie nebo
    • Brockhaus (mimo jiné dostupná jako knižní sbírka nebo online)

  ),

• služba sociální sítě (
  • doménově specifická, např.
    • MySpace

    , nebo

  • doménově nezávislá, např.

  ),

• doporučovací systém (např.
  • Last.fm

  ),

• knihovna, která uchovává knihy apod, nebo
• kniha, která uchovává své znalosti na každé stránce
• blogu,
• člověk, který uchovává své vlastní znalosti ve svém mozku,

nezávisle na formě jejich reprezentace a/nebo nosiči/přenosovém médiu/formě, např. knize (papíru) nebo internetu.
Ačkoli pojem informační služba může zahrnovat širokou škálu věcí, jeho použití by se mohlo pro začátek soustředit na internet a tam zejména na web, se zaměřením na informační služby, které disponují/poskytují obrovské množství dat/znalostí/informací (z určité oblasti nebo nezávislé na oblasti)****. Proto by se dalo říci: „definujme pojem webová informační služba jako podmnožinu a specifický druh informační služby“ (srov. definici webového informačního systému). Protože však web poskytuje pouze jiný druh nosiče/přenosového média/formy, mělo by stačit říci, že informační služba prostě používá tento nosič/přenosové médium/formu vedle jiných nosičů/přenosových médií/forem.
Nakonec ontologie informační služby využívá pojem informační služba.

Cheers,

Bob

PS: Tato definice vychází z komunitní/odborné síly Wikipedie a z dobré diskuse s Olafem Hartigem.

*) Znalost je veškerý význam dat a informace je podmnožinou znalostí ke konkrétní otázce nebo oblasti (viz definice informace na Wikipedii).

**) To znamená, že zahrnuje nepočítačové (někdy také označované jako offline***) věci, např. knihu nebo knihovnu, a počítačové (někdy také označované jako online***) věci, např. webové stránky.

***) Ačkoli termíny offline a online by se měly obecně používat pro věci související s počítačem. Vyjadřují, zda jsou data/znalosti/informace dostupné prostřednictvím internetu (online), nebo ne (offline).

****) Společnost však stále více inklinuje k tzv. dlouhému chvostu (Long Tail). Proto by mohlo být zajímavé popsat a ohodnotit také všechny tyto velmi subjektivní Informační služby, např. osobní blog nebo webové stránky. Vše záleží na subjektivní vzájemné důvěře, kterou má každý spotřebitel Informační služby ke konkrétní Informační službě. Její přinejmenším vzájemná důvěra mezi spotřebiteli a producenty Informační služby.

.