Přečtěte si příklady uvedené níže.

• Můžu jít dál, pane?
• Můžu jít dál, pane?

Je jedna z těchto dvou vět správnější než druhá?

No, ve skutečnosti jsou v moderní angličtině obě považovány za přijatelné.

May se upřednostňuje ve formálním stylu nebo když chcete být zdvořilejší. V méně formálních situacích je can naprosto přijatelný.

Jak can, tak may se používají k žádosti o povolení. Mnoho lidí se však domnívá, že can v tomto kontextu není správné.

Podle jejich názoru se „can“ může používat pouze tehdy, když se mluví o schopnostech a možnostech.

Prostudujte si věty uvedené níže.

• Can you speak English?
• Can he swim?

V moderní angličtině se „can“ i „may“ mohou používat, když se mluví o povolení. Avšak ‚may‘ nelze použít k vyjádření schopnosti.

‚Shall‘ nebo ‚will‘?

V britské angličtině se ‚shall‘ používá se zájmeny první osoby k vytvoření jednoduchého budoucího času.

• I shall come.
• We shall be late.

Se zájmeny druhé a třetí osoby se ‚will‘ používá pro tvorbu prostého budoucího času.

• He will come.
• She will pass.
• You will get the job.

Když však jde o vyjádření myšlenek, jako je odhodlání nebo hrozba, jsou tato pravidla obrácená. To znamená, že „will“ se používá se zájmeny první osoby a „shall“ se používá se zájmeny druhé a třetí osoby.

• Zaplatíš za to. (Hrozba)
• Já to udělám. (Odhodlání)

Tyto rozdíly se však již nedodržují. Výraz ‚Shall‘ je v americké angličtině poměrně neobvyklý. Také v britské angličtině je stále méně časté.

Kdo nebo komu

‚Kdo‘ se používá v pozici podmětu. ‚Whom‘ se používá v pozici předmětu.

• Kdo to řekl? (NE Kdo to řekl?)
• Koho chceš potkat? (Zde je ‚koho‘ předmětem slovesa ‚setkat se‘.)

Někteří lidé tato pravidla stále dodržují, ale je několik dalších, kteří ‚koho‘ nikdy nepoužívají. V moderní angličtině se standardně používá ‚who‘ ve všech situacích.