Není náhodou, že v celé Brazílii hoří, a není náhodou, že požáry jsou letos horší než loni. Ve skutečnosti jsou požáry v roce 2020 nejhorší za posledních deset let.

Svět už druhý rok po sobě s hrůzou sleduje, jak historické požáry pustoší největší tropický prales na světě. Po celou dobu brazilská vláda místo toho, aby s požáry bojovala, rozdmýchává plameny tím, že dodává odvahu těm, kteří požáry zakládají, aby rozšířili svůj agrobyznys.

A co hůř, Amazonie není jediným biomem v Brazílii, který je v plamenech. V savaně Cerrado bylo letos zaznamenáno již více než 38 tisíc ohnisek požárů a v mokřadech Pantanalu, biomu s bohatou biodiverzitou, kde žije nejvíce jaguárů skvrnitých, bylo zničeno již 23 % jeho rozlohy.

V loňském roce shořel v Amazonii více než 1 milion hektarů lesa a ničení se nezastaví, pokud nezakročíme.

Brazilský prezident Jair Bolsonaro je sice ochoten obětovat životně důležité ekosystémy v Brazílii kvůli zisku, ale skutečná cena ztráty pralesa je nevyčíslitelná. Čím více požárů, tím více se vzdalujeme od překonání současné krize klimatu, zdraví a biodiverzity a tím větší je riziko pro domorodé obyvatelstvo a tradiční moudrost, která les chrání.

Požáry v Brazílii nejsou přirozené. Žháři jsou chamtiví a bezohlední lidé. Jaké jsou však příčiny všeho toho ničení?

Maso na našem talíři

Průmyslové zemědělství je největší hnací silou odlesňování – kácení lesů za účelem uvolnění místa pro zemědělství nebo pastvu – na světě. V Brazílii podpalují chovatelé dobytka a pastevci půdy Amazonii, aby nelegálně vykáceli půdu a rozšířili svůj ničivý byznys. Odhaduje se, že chov dobytka přímo způsobil 80 % odlesnění brazilské Amazonie.

Půda v Brazílii není ničena jen proto, aby uvolnila místo pro chov dobytka. Přestože je odlesňování kvůli produkci sóji v brazilské Amazonii zakázáno, savana Cerrado se stala gigantickým sójovým polem, které se rozšiřuje do biomu bohatého na biologickou rozmanitost a ohrožuje a vytlačuje tradiční komunity, které v této oblasti žijí po celé generace. Produkce sóji také přímo souvisí s množstvím masa, které svět konzumuje. 90 % veškeré sóji vyprodukované na světě je určeno ke krmení hospodářských zvířat. Pěstujeme potraviny, abychom nakrmili potraviny.

Strážci pralesa v ohrožení

Ničení Amazonie, Cerrado a Pantanalu se neděje jen na veřejných pozemcích. Domorodí obyvatelé již po generace bojují za ochranu svých území a pralesa, ale jejich pozemky jsou neustále napadány záboráři, těžaři a těžaři. Tyto invaze porušují ústavní práva původních obyvatel a ohrožují jejich životy. Brazilská vláda by měla chránit práva původních obyvatel, ale místo toho umožňuje ničení a oslabuje federální agentury, jejichž cílem je monitorovat a chránit půdu původních obyvatel.

Pandemie COVID-19 přidala další hrozbu pro životy původních obyvatel. S úmrtností třikrát vyšší než u zbytku brazilské populace čelí domorodé národy ještě větší hrozbě, protože horníci a další vetřelci riskují, že pandemii přenesou na jejich území. K 2. říjnu bylo v Brazílii diagnostikováno více než 34 tisíc domorodých obyvatel s nákazou COVID-19 a 837 lidí zemřelo. Domorodá území jsou jedním z nejúčinnějších způsobů ochrany lesů. Vzhledem k tomu, že útočníci zabírají jejich půdu a obyvatelstvo je ohroženo, hrozí, že svět ztratí znalosti o tom, jak nejlépe pečovat o Amazonii.

Vláda lží

V Brazílii hoří životně důležité a nenahraditelné biomy a původní obyvatelé musí čelit pandemii, která je rozšířená po celé zemi, brazilská vláda obě krize popírá. Prezident Bolsonaro ve skutečnosti raději obviňuje a napadá nevládní organizace, domorodé obyvatelstvo a kohokoli, kdo se mu postaví na odpor, z požárů pustošících prales a rozhoduje se vytvářet nesmyslná opatření v boji proti devastaci Amazonie, jako je vyslání armády do pralesa a vyhlášení dekretu o zákazu požárů na 120 dní. Místo toho měla brazilská vláda zachovat kapacity federálních agentur, které země již má, aby bylo možné řádně prosazovat zákony na ochranu životního prostředí, a také investovat do monitorování a vymáhání práva.

Místo toho prales – a osud světa – stále hoří. V září Brazílie překonala chmurný rekord požárů z roku 2019, který byl nejvyšší za posledních 10 let. Je to důsledek vlády, která od prvního dne boří ekologické zákony a umožňuje ničení ze strany zemědělského a těžebního sektoru.

Proč na Amazonii – a dalších ekosystémech – záleží

Ničení Amazonie není jen hrozbou pro biologickou rozmanitost a původní obyvatelstvo. Amazonie je největším deštným pralesem na světě a má zásadní význam pro stabilizaci klimatu na kontinentu. Amazonie je zodpovědná za tvorbu dešťů a přivádí je do dalších částí Jižní Ameriky, například na jihovýchod Brazílie, kde se nacházejí velká města jako São Paulo a Rio de Janeiro. Bez Amazonie by mohlo dojít k ničivým suchům, což by mělo dopad na život v nejlidnatějším regionu země.

Amazonie má také zásadní význam pro boj s globální klimatickou krizí. Ukládá obrovské množství oxidu uhličitého, který se při vypalování pralesa uvolňuje do atmosféry. Více uhlíku v atmosféře znamená teplejší a sušší klima, což zvyšuje náchylnost půdy k vypalování. Je to začarovaný kruh, jehož pokračování nesmíme připustit.

Ale když všichni víme, jaké hrozby představuje ničení Amazonie pro celý svět, proč jsme každý rok svědky dalších a dalších požárů? Nemůžeme dovolit, aby globální korporace podporované vládami nadále riskovaly naši budoucnost kvůli penězům do svých kapes. Již nyní jsme svědky dopadů klimatické krize – od smrtelnějších povodní a sucha až po hurikány a lesní požáry. Všichni musíme jednat společně, abychom ochránili planetu.

Připojte se k hnutí, které jedná ve prospěch Amazonie.