Aratus, (žil asi 315-245 př. n. l., Makedonie), řecký básník ze Soli v Kilikii, nejlépe známý pro svou báseň o astronomii Fenomény.

Pobýval na dvoře makedonského krále Antigona II Gonáta a syrského krále Antiocha I.

Pobýval na dvoře Antiocha II. Faenomény, didaktická báseň v hexametrech, jsou jeho jediným kompletně dochovaným dílem. Řádky 1-757 veršují prozaické dílo o astronomii od Eudoxa z Knidu (asi 390-340), zatímco řádky 758-1154 pojednávají o znameních počasí a vykazují velkou podobnost s Pseudo-Theofrastovým spisem De signis tempestatum. Báseň se stala okamžitě populární a vyvolala mnoho komentářů, z nichž nejdůležitější je od Hipparcha (asi 150 př. n. l.) a dochoval se dodnes. Formou patří Fenomén k alexandrijské škole, ale autorův stoicismus mu dodává silný nádech vážnosti. Obdivoval ho Kallimachos a mezi Římany se těšil vysoké pověsti. Překládali ji Cicero, Germanicus Julius Caesar a Avienus; dochovaly se dvě poslední verze a zlomky Ciceronovy. Jeden verš ze slavného úvodního vzývání Dia se stal ještě slavnějším, protože byl citován v Novém zákoně (Sk 17,28): „Vždyť ‚v něm žijeme, hýbeme se a máme své bytí‘; jak říkali i někteří vaši básníci: ‚Vždyť i my jsme jeho potomci‘.“

.