Degludec byl však ve studii spojen s nižším výskytem nočních a závažných hypoglykémií než jeho konkurent.
Výsledky studie CONCLUDE (Comparing the Efficacy and Safety of Degludec Insulin and Glargine Insulin 300 units/mL in individuals with DM2 inadequately treated with basal insulin and oral antidiabetic medages) prezentovala 19. září doktorka Athena Philis-Tsimikas ze Scripps Whittier Diabetes Institute, San Diego, Kalifornie, zde na výročním zasedání Evropské asociace pro studium diabetu (EASD) 2019 .
Philis-Tsimikas popsal řadu problémů, které ovlivnily studii a poněkud zkomplikovaly její interpretaci.
Moderátor zasedání Tim Heise, MD, vedoucí vědecký pracovník Profil Institute, Neuss, Německo, na požádání sdělil Medscape Medical News:
„Myslím, že každý musí vidět data tak, jak jsou.“
„Kdybych měl léčit pacienta s diabetem 2. typu se sklonem k hypoglykémii, je nočních hypoglykémií stále méně a jsou méně závažné, takže bych mohl použít inzulin Degludec,“ řekl.
„Jiní mohou nesouhlasit. Myslím, že je vždy třeba prozkoumat všechny důkazy. Nelze redukovat klinickou studii pouze na jeden koncový bod,“ pokračoval.
Nezávislý komentátor Stefano del Prato, MD, University of Pisa, Itálie, uvedl následující body:
„Prevence hypoglykémie je hlavním úkolem při léčbě osob s diabetem 2. typu, zejména těch, které jsou léčeny inzulinem.“
Shrnuje, že „mnoho nejistot“ brání tomu, aby ze studie CONCLUDE byly vyvozeny jednoznačné závěry.
Studii provázejí problémy
Studie nesplnila svůj primární cílový ukazatel počtu závažných nebo hypoglykemických epizod (<3,1 mmol/l) během udržovacího období.
Vzhledem k hierarchickému uspořádání studie to znamená, že sekundární koncové ukazatele, včetně noční a těžké hypoglykémie, A1c a tělesné hmotnosti, nejsou průkazné a lze je považovat pouze za hypotézy, přestože prokázaly statistickou superioritu Degludecu, uvedl Philis-Tsimikas.
Naproti tomu vyzvala, aby „byla zvážena konzistence údajů napříč koncovými body… Klinická interpretace každé studie musí zahrnovat souhrn důkazů.“
Studii CONCLUDE také bránila skutečnost, že v polovině studie bylo zjištěno, že hodnoty glukózy na studijních glukometrech neodpovídají hodnotám ze zlatého standardu centrální laboratoře. V nízkých rozmezích ukazovaly příliš vysoké hodnoty, čímž docházelo k přehlédnutí hypoglykemických epizod.
Zkoušející museli vyměnit glukometry za nové a změnit protokol studie a prodloužit udržovací období z plánovaných 36 týdnů na 88 týdnů po 16týdenním titračním období.
Primární koncový bod se nezměnil, ale několik sekundárních koncových bodů muselo být upraveno, aby se přizpůsobilo delšímu sledování.
V každém případě řekl, že je to „skutečná škoda… Mohli udělat lepší hierarchii testování, ale problém s měřidly je jen smůla“.
Superiority nebylo dosaženo, ale sekundární koncové body hovoří ve prospěch Degludecu
CONCLUDE byla multicentrická, otevřená, randomizovaná, léčebná studie 1609 dospělých s diabetem 2. typu, kteří již užívali bazální inzulin (glargin U100, detemir nebo NPH) s perorálními látkami snižujícími hladinu glukózy (sulfonylureou) nebo bez nich.
Všichni účastníci měli zvýšené riziko hypoglykémie, měli významné hypoglykemické příhody v předchozím roce, expozici inzulínu po dobu delší než 5 let, hypoglykemickou nevědomost nebo středně závažné chronické onemocnění ledvin .
Degludec U200 nebo glargin U300 byly podávány jednou denně, ráno nebo večer. Dávky byly titrovány na cílové hodnoty glykémie 4,0-5,0 mmol/l (71-90 mg/dl).
Během udržovacího období nebyl zjištěn žádný významný rozdíl v primárním cílovém ukazateli, tedy v celkovém počtu hypoglykemických příhod, kterých bylo 40,6 % u Degludecu oproti 46,3 % u glarginu U300 (poměr četnosti 0,88; p=0,17).
Míra symptomatické noční hypoglykémie však byla u Degludecu významně nižší (17,8 % vs 24,8 %; 0,63; P=0,0014) a závažných hypoglykemických příhod, definovaných jako příhody vyžadující pomoc třetí osoby (0,5 % vs 2,7 %; 0,20; P=0,0027).
Celková dávka inzulinu byla u Degludecu o 12 % nižší (P<0,0001), ale tělesná hmotnost byla ve skutečnosti o 1,18 kg vyšší (P<0,0001).
Podle Philise-Tsimikase se výskyt nežádoucích příhod v obou skupinách nelišil.
Philis-Tsimikas uvedl, že dostává honoráře za výzkum a konzultace od společností Dexcom, Eli Lilly, Merck, Novo Nordisk a Sanofi. Heise uvedl, že je akcionářem společnosti Profil, která získala finanční prostředky na výzkum od společností Adocia, Boehringer Ingelheim, Dance Pharmaceuticals, Eli Lilly, Johnson & Johnson, MedImmune, MSD, Mylan, Nordic Bioscience, Novo Nordisk, Poxel, Roche Diagnostics, Saniona, Sanofi , Senseonics a Zealand Pharma. Je také členem poradního týmu společnosti Novo Nordisk. Del Prato je nebo byl členem poradních orgánů společností AstraZeneca, Boehringer Ingelheim, Eli Lilly, GlaxoSmithKline, Hanmi Pharmaceuticals, Intarcia, Janssen, MSD, Novartis, Novo Nordisk, Sanofi, Servier a Takeda; Působí nebo působil v předsednictvech společností AstraZeneca, Boehringer Ingelheim, Eli Lilly, Janssen, MSD, Novartis, Novo Nordisk, Sanofi a Takeda;
Výroční zasedání EASD 2019. Prezentováno 19. září 2019.
Zdroj: Medscape – Autor: Miriam E. Tucker, 26. září 2019.
.