Přejděte níže do naší fotogalerie!

Zákon o indiánské reorganizaci z roku 1934 (IRA), někdy nazývaný „Indian New Deal“, znamenal zlom v zacházení federální vlády s původními obyvateli Ameriky. V 19. století bylo cílem národní politiky zmocnit se kontinentu, podle potřeby násilím získat půdu pro americké osídlení a vykořisťování a omezit původní obyvatelstvo na rezervace v omezených oblastech s okrajovou hodnotou. Výsledkem byla devastace života původních obyvatel, daná ničivými válečnými konflikty, nemocemi a vysídlením.

S koncem dobývání začala nová fáze Dawesovým zákonem z roku 1887, přijatým s cílem převést zbývající indiány na americké agrární postupy jako drobné vlastníky půdy a farmáře. I to mělo katastrofální následky. Jak řekl jeden z amerických indiánských vůdců Kongresu v roce 2011: „Federální vláda dělala vše, co mohla, aby rozpustila naše kmeny, rozbila naše rodiny a potlačila naši kulturu. Bylo zabráno více než 90 milionů akrů kmenové půdy držené na základě smluv, což jsou více než dvě třetiny kmenové půdní základny… V roce 1934 Kongres odmítl příděly a asimilaci a přijal IRA“ .

IRA byl nápadem komisaře pro indiánské záležitosti Johna Colliera, jmenovaného prezidentem Franklinem Rooseveltem. Zákon chránil a vracel půdu americkým indiánům, podporoval samosprávu, zvyšoval možnosti vzdělávání a zpřístupňoval tolik potřebné úvěry pro malé farmy. Provádění zákona nebylo vždy dokonalé, ale znamenalo revoluční změnu ve vztahu mezi federální vládou a americkými indiány.

V témže duchu New Deal přijal Kongres v roce 1935 zákon o indiánském umění a řemeslech. Zákon uznal význam amerického indiánského umění a zavedl několik mechanismů na jeho ochranu a podporu. Také američtí indiáni byli zaměstnáváni na projektech pracovních úlev, aby vytvářeli keramiku, koberce, přikrývky a další zboží a řemeslné výrobky, a indiánští umělci byli najímáni nebo pověřováni agenturami New Dealu, aby vytvářeli umělecká díla pro veřejná místa po celé zemi . Dnes Rada pro indiánské umění a řemesla (stále součást ministerstva vnitra) „podporuje hospodářský rozvoj amerických indiánů a původních obyvatel Aljašky z federálně uznaných kmenů prostřednictvím rozšiřování trhu s indiánským uměním a řemesly“ .

Klíčovým programem New Deal, z něhož měli prospěch američtí Indiáni, byl Civilian Conservation Corps (CCC). V letech 1933 až 1942 se do CCC přihlásilo více než 85 000 amerických indiánů, kteří pracovali na ochraně proti erozi, správě lesů, stavbě silnic apod. Tato práce poskytovala výplatu lidem v nouzi, zlepšovala půdu v rezervacích a pozvedla náladu mnoha amerických indiánů v těžkých dobách Velké hospodářské krize . Jeden z přihlášených řekl: „Tato práce nám zajistila příjem a umožnila nám udržet se při životě a zároveň nám poskytla lepší pohled na naše životní cíle“ . Do konce programu CCC byly upraveny části 50 milionů akrů ve více než 200 rezervacích ve 23 státech .

V rámci programu New Deal byla navíc v rezervacích amerických indiánů vybudována infrastruktura, jako jsou silnice, školy a nemocnice. Ty financovaly organizace Works Progress Administration (WPA), Public Works Administration (PWA) a Office of Indian Affairs (OIA) .

S příchodem druhé světové války a ukončením New Dealu se američtí indiáni odvděčili zemi, která v ně – konečně – vložila důvěru a poskytla jim materiální podporu. Například: „Tisíce přihlášených se v přímém důsledku své účasti ve Sboru staly kvalifikovanými pracovníky a nyní přispívají k válečnému úsilí jako příslušníci ozbrojených sil, jako kvalifikovaní dělníci ve válečném průmyslu a jako výrobci potravin“ . Zvláštní pozornost si zaslouží američtí indiánští „kódoví mluvčí“, kteří „vydrželi některé z nejnebezpečnějších bitev… sloužili hrdě, se ctí a vyznamenáním… mají zásluhu na záchraně tisíců životů Američanů a spojenců“ .

Zdroje: (1) „The Indian Reorganization Act-75 Years Later: (2) „Renewing Our Commitment to Restore Tribal Homelands and Promote Self-Determination“, slyšení před Výborem pro indiánské záležitosti, Senát Spojených států amerických, sto dvanáctý Kongres, první zasedání, 23. června 2011, s. 67. (2) Viz naše shrnutí zákona o reorganizaci indiánských kmenů z roku 1934 a životopis Johna Colliera. (3) Viz např. video ministerstva vnitra, které ukazuje americké indiány na umělecko-řemeslném projektu WPA: „The WPA on Indian Reservations“ (YouTube, přístup 11. dubna 2018). (4) Viz např. video „Department of the Interior Building: Auchiah Murals – Washington, DC,“ Living New Deal (navštíveno 11. dubna 2018). (5) „Indian Arts and Crafts Board,“ Department of the Interior (navštíveno 11. dubna 2018). (6) Perry H. Merrill, Rooseveltova lesní armáda: A History of the Civilian Conservation Corps, 1933-1942 (Dějiny civilních sborů ochrany přírody v letech 1933-1942), Montpelier, VT, 1981, s. 12, 31, 44-45. (7) „Nešťastný indián – šťastný“, Indians at Work, Office of Indian Affairs, roč. 3, č. 22 (1. července 1936), s. 19. (8) Viz poznámka 6. (9) Viz např. článek „The First Navajo PWA Day School Is Completed,“ Indians at Work, Office of Indian Affairs, Vol. 2, No. 14 (March 1, 1935), s. 31. (10) Viz poznámka 6, s. 45. (11) „Code Talking: Intelligence and Bravery,“ Národní muzeum amerických indiánů (přístup 11. dubna 2018).

.