(1-11) První výrok.Odsuzuje se zanedbávání Božího domu a prohlašuje se, že je příčinou převládajícího nedostatku.

(1) Král Dareios – Scil, Dareios I., syn Hystaspův, který se stal perským králem v roce 521 př. n. l. Skutečnost, že ještě žili lidé, kteří viděli první chrám (Aggeus 2,3), který padl v roce 586 př. n. l., dostatečně vyvrací absurdní teorii, že je míněn Dareios Nótský, který nastoupil na trůn až v letech 423-4 př. n. l. Z toho vyplývá, že Dareios Nótský se stal králem Persie. Proroctví se nyní datuje podle let cizího panovníka, neboť Zorobábel, ačkoli byl Davidovým potomkem v linii, byl pouze pechou neboli místokrálem jmenovaným Peršany, nikoli králem ve vlastních rukou.

Šestý měsíc…Ten se jmenoval Elul a téměř odpovídal našemu září.

V první den – tj. ve svátek novoluní, svatý den, který se vždy vyznačoval nejen přerušením práce, ale i zvláštními bohoslužbami v chrámu (Ezechiel 46,3; Izajáš 66,23). Byla to tedy vhodná příležitost, aby Aggeus zahájil sérii nabádání, která tak úzce souvisí s Chrámem. Kromě toho se zdá, že bylo starobylým zvykem, že se lid uchyloval k prorokům pro náboženské poučení o novoluních a sobotách. (Viz 2Kr 4,23.)

Přišlo slovo… – Doslova bylo slovo Hospodinovo skrze Aggea, &c. Tento výraz, který se v této knize opakovaně vyskytuje, naznačuje, že Jehova byl přímým zdrojem těchto oznámení a Aggeus pouze jejich prostředníkem.

Prorok – viz Abakuk 1,1, pozn. překl.

Syn Šealtielův – Přesně řečeno, Zerubábel byl synem Pedajáše, který uzavřel levirátní sňatek s vdovou po svém bratru Šealtielovi. (Viz poznámky k 1Kron 3,17; Jer 22,30; Lk 3,27)

Vládce – satrapa neboli místokrál, což je termín používaný ve Starém zákoně pro provinční prefekty asyrské, babylonské a perské říše. (Viz poznámku k 1Kr 10,15.) Jozue, velekněz, je významnou postavou Zachariášova proroctví. Aggeus oslovuje Zerubábela jako civilní, Jozueho jako církevní hlavu obnovených vyhnanců.

Verš 1. – Ve druhém roce krále Dareia. Jde o Dareia Hystaspa, který vládl Persii od roku 521 př. n. l. do roku 486 př. n. l.. V nápisech je nazýván Daryavush, což znamená „držitel“ nebo „podporovatel“. Hérodotos (6,98) jej vysvětluje jako „donucovač“ (ἑρξείης). Doposud proroci datovali dobu výkonu svého úřadu od vlády legitimních hebrejských panovníků; ukazuje to na nové schéma věcí, když do čela svých věšteb kladou jméno cizího a pohanského patolízala. Židé nyní vskutku neměli vlastního krále, „Davidův stánek padl“ (Amos 9,11) a žili na úkor cizí moci. Z vyhnanství se vrátili s Kýrovým svolením v prvním roce jeho nástupu na babylonský trůn šestnáct let před touto dobou a brzy poté začali stavět chrám; ale odpor sousedů, protichůdné příkazy perského dvora a jejich vlastní vlažnost přispěly k tomu, že dílo bylo přibrzděno, takže brzy zcela ustalo a zůstalo pozastaveno až do chvíle, kdy se Aggeus, když se sedmdesát let zpustošení chýlilo ke konci, byl pověřen, aby je vyburcoval z apatie a vyzval je, aby využili příležitosti, kterou jim poskytl nástup nového panovníka a zrušení nepříjemného interdiktu, jenž omezoval jejich činnost za předchozí vlády (viz Úvod, § 1); a srov. Ezdráš 4,24). Šestý měsíc podle posvátného hebrejského kalendáře, který se počítal od nisanu do nisanu. To by byl Elul, odpovídající části našeho srpna a září. V první den. To byl pravidelný svátek novoluní (Numeri 10,10; Iz 1,13) a vhodná doba k naléhání na stavbu chrámu, bez níž by se nemohl řádně slavit. Prostřednictvím; doslova rukou (jako ve verši 3), nástrojem, který Bůh použil (Ex 9,35; Jer 37,2; Oz 12,11; Sk 7,35) proroka Aggea (viz Úvod). Zorobábel, syn Salatielův; Septuaginta: Αἰπὸν πρὸς Ζοροβάβελ τὸν τοῦ Σαλαθιὴλ, „Mluv k Zorobábelovi, synu Salatielovu“. Světská hlava národa, představitel královského rodu Davidova, a tedy spolu s veleknězem společně odpovědný za současný stav věcí a mající moc a pravomoc jej změnit. Jméno, jak správně vysvětluje svatý Jeroným, znamená „narozený v Babylonu“ a naznačuje pravdu o jeho původu. V Ezd 1,8; Ezd 5,14 je nazýván Šešbazarem, což je buď jeho jméno na perském dvoře, nebo jde o chybnou transliteraci synonymního slova (viz Kuabenbauer, in loc.). Jméno se nachází v klínopisném nápisu jako Zir-Babilu. Shealtiel (nebo Salathiel) znamená „Ptal se Boha“. Ohledně Zerubábelova původu existují potíže. Zde a často v této knize a v Ezdrášovi a Nehemjášovi, jakož i v Matoušovi 1,12 a Lukášovi 3,27 je nazýván „synem Šealtíelovým“; v 1. Paralipomenon 3,19 je řečeno, že je synem Pedajáše, bratra Salathielova. Pravda je pravděpodobně taková, že byl rodem synem Pedajášovým, ale na základě adopce nebo levirátního práva synem Salatielovým. Byl považován za vnuka Jójakína neboli Jekoniáše. Správce (pecha). Cizí slovo, které se používá v 1 Kr 10,15, u Izajáše (Iz 36,9) a často u Ezdráše, Nehemjáše a Ester pro označení nižšího satrapy nebo podřízeného místodržitele. Strassmaier (ap. Knabenbauer) poznamenává, že v asyrštině se toto slovo vyskytuje v podobě pachu, že pichatu znamená „provincie“, pachat „okres“. Zdá se přirozené, i když pravděpodobně mylné, spojovat jej s tureckým paša. Viz však diskusi o tomto slově v Pusey, „Daniel the Prophet“, s. 566 atd. Namísto „místodržícího Judy“ se v LXX zde a ve verši 2.1.2. objevuje „správce Judska“. 12 a Aggeovi 2,2 čteme: „z kmene Judova“. Jeden z Davidova rodu má vládu, ale cizí titul, který se na něj vztahuje, ukazuje, že má moc pouze jako zástupce cizí moci. Juda se od nynějška vztahuje na celou zemi. Proroctví z Genesis 49,10 stále platilo. Jozue. Nejvyšší duchovní úředník (Ezd 3,2.8; Ezd 4,3). Tento Jozue, Jozue, Ješua, jak je různě nazýván, byl synem Jozedecha, který byl v době Nebukadnesarově odvlečen do babylonského zajetí (1Kr 6,15), a vnukem onoho Serajáše, který byl spolu s dalšími judskými knížaty zabit v Rible Babylóňany (2Kr 25,18 atd.). Rodokmen Zerubábela a Jozua je zmíněn zvláště proto, aby se ukázalo, že první pocházel z rodu Davidova a druhý z rodu Áronova a že Izrael si i ve svém zbídačeném stavu zachoval svou právoplatnou ústavu (viz poznámku k Zach 3,1).

Paralelní komentáře …

Ve druhém
שְׁתַּ֙יִם֙ (šə-ta-yim)
čísle – fd
Strongova hebrejština 8147: (biš-naṯ)
Předložka-b | Podstatné jméno – konstrukce jednotného čísla ženského rodu
Strongova hebrejština 8141: Rok
vlády
הַמֶּ֔לֶךְ (ham-me-leḵ)
Článek | Podstatné jméno – mužský rod jednotného čísla
Strongova hebrejština 4428: Král
Dareiův,
לְדָרְיָ֣וֶשׁ (lə-ḏā-rə-yā-weš)
Předložka-l | Podstatné jméno – vlastní – mužské jednotné číslo
Strongova hebrejština 1867: Darius – jméno několika osob králů
na prvním
אֶחָ֖ד (‚e-ḥāḏ)
Číslo – mužské jednotné
Strong’s Hebrew 259: (bə-yō-wm)
Předložka-b | Podstatné jméno – mužské jednotné číslo
Strongova hebrejština 3117: (haš-šiš-šî)
Článek | Číslo – rodu mužského jednotného čísla
Strongova hebrejština 8345: Šestý, řádový, zlomkový
měsíc,
בַּחֹ֙דֶשׁ֙ (ba-ḥō-ḏeš)
předložka-b, článek | podstatné jméno – mužské jednotné číslo
Strongova hebrejština 2320: Nový měsíc, měsíc
slovo
דְבַר- (ḏə-ḇar-)
Noun – maskulinum singuláru konstrukce
Strong’s Hebrew 1697: Slovo, věc, záležitost, příčina
Hospodinova
יְהוָ֜ה (Jah-weh)
Noun – proper – masculine singular
Strong’s Hebrew 3068: (hā-yāh)
Sloveso – Qal – Perfektum – třetí osoba mužského rodu jednotného čísla
Strong’s Hebrew 1961: Hospodin – vlastní jméno Boha Izraele
přišel
הָיָ֨ה (hā-yāh)
: (bə-yaḏ-)
Předložka-b | Podstatné jméno – konstrukce jednotného čísla ženského rodu
Strongova hebrejština 3027: Ruka
Haggai
חַגַּ֣י (ḥag-gay)
Noun – proper – masculine singular
Strong’s Hebrew 2292: Haggai — „sváteční“, hebrejský prorok
prorok
הַנָּבִ֗יא (han-nā-ḇî)
Článek | Podstatné jméno – mužské jednotné číslo
Strong’s Hebrew 5030:
Mluvčí, řečník, prorok
אֶל- (‚el-)
Předložka
Strongova hebrejština 413: (zə-rub-bā-ḇel)
Podstatné jméno – vlastní – ženský rod jednotného čísla
Strong’s Hebrew 2216: Zerubábel — ‚zplozený v Babylóně‘, vůdce navrátivších se izraelských exulantů
syn
בֶּן- (ben-)
Noun – mužský rod jednotného čísla konstrukce
Strong’s Hebrew 1121: (šə-‚al-tî-‚êl)
Noun – proper – masculine singular
Strong’s Hebrew 7597: (pa-ḥaṯ)
Podstatné jméno – mužské jméno jednotného čísla
vládce
פַּחַ֣ת (pa-ḥaṯ)
Strongova hebrejština 6346: (yə-hū-ḏāh)
Noun – proper – masculine singular
Strong’s Hebrew 3063: Juda – „chválený“, syn Jákobův, také jižní království, také čtyři Izraelité
a to
וְאֶל- (wə-‚el-)
Konjunktiv waw | předložka
Strongova hebrejština 413: (yə-hō-wō-šu-a‘)
Podstatné jméno – vlastní – mužské jednotné číslo
Strong’s Hebrew 3091: blízko, s, mezi, k
Joshua
יְהוֹשֻׁ֧עַ: Jozue – „Hospodin je spása“, Mojžíšův nástupce, také jméno řady Izraelitů
syn
בֶּן- (ben-)
Noun – maskulinum singuláru konstrukce
Strong’s Hebrew 1121: (yə-hō-w-ṣā-ḏāq)
Noun – proper – masculine singular
Strong’s Hebrew 3087: (hag-gā-ḏō-wl)
Článek | Přídavné jméno – mužské jednotné číslo
Strong’s Hebrew 1419: Velký, starší, drzý
kněz,
הַכֹּהֵ֥ן (hak-kō-hên)
Článek | Podstatné jméno – mužské jednotné číslo
Strongova hebrejština 3548: Kněz
stanovení
לֵאמֹֽר׃ (lê-mōr)
Předložka-l | Sloveso – Qal – Infinitivní konstrukce
Strongova hebrejština 559: Darius První místodržící Aggeus Vysoký Jehozadak Josedech Jozue Juda Měsíc Kněz Prorok Druhý Šealtiel Šesté slovo Zerubábel

Darius První místodržící Aggeus Vysoký Jehozadak Josedech Jozue Juda Měsíc Kněz Prorok Druhý Šealtiel Šesté slovo Zerubábel

Aggeus 1:1 NIV
Haggai 1:1 NLT
Haggai 1:1 ESV
Haggai 1:1 NASB
Haggai 1:1 KJV
Haggai 1:1 BibleApps.com
Haggai 1:1 Biblia Paralela
Haggai 1:1 Čínská Bible
Haggai 1:1 Francouzská Bible
Haggai 1:1 Clyxovy citáty
OT Proroci: Haggeus 1:1 V druhém roce Dareiově (Hagg. Hag. Hg)