Diagnostika

Ischemická choroba srdeční je obvykle spojena se základním specifickým onemocněním srdce.

U „stabilní“ anginy pectoris se bolest na hrudi s typickými rysy objevuje při předvídatelné úrovni námahy. K vyvolání příznaků i ke zjištění změn lze použít různé formy zátěžových testů srdce pomocí elektrokardiografie (EKG), echokardiografie (pomocí ultrazvuku srdce) nebo scintigrafie (pomocí radioaktivního markeru k vyšetření vychytávání krve srdečním svalem). Pokud se zdá, že část srdce je nedostatečně prokrvována, může být použita koronarografie ke zjištění zúžení koronárních tepen a vhodnosti angioplastiky nebo bypassu.

Zátěžový test srdce: Pacient podstupující zátěžový test. Tento test zkoumá průtok krve do srdce při námaze a může být použit jako diagnostický nástroj u ischemické choroby srdeční, ischemické choroby srdeční a srdečního selhání.

Diagnostika akutního koronárního syndromu a infarktu myokardu obvykle probíhá na pohotovosti, když pacient přijde s akutní bolestí na hrudi spojenou s dušností, nevolností, zvracením, bušením srdce, pocením a/nebo úzkostí. Provede se EKG a hledají se změny charakteristické pro infarkt myokardu. Při absenci těchto charakteristických markerů se poškození srdce zjišťuje pomocí srdečních markerů v krvi, které identifikují poškození srdečního svalu. Pokud se neprokáže poškození nebo infarkt, stanoví se diagnóza „nestabilní angina pectoris“. V závislosti na posouzení rizika lze u těchto pacientů použít zátěžové testy nebo angiografii k identifikaci koronárního onemocnění.

U pacientů se srdečním selháním lze provést zátěžové testy nebo koronární angiografii k identifikaci a léčbě základního koronárního onemocnění.